Mysleli, že na velkou chodí "tak akorát". Závěr nového výzkumu ale překvapil i vědce

Studie zveřejněná v červenci 2024 sledovala 1425 obecně zdravých dobrovolníků: tedy lidí bez problémů s ledvinami či trávicím traktem, jako je Crohnova choroba nebo dráždivý tračník. Účastníci sami uváděli, jak často chodí na toaletu, výzkumníci je pak rozdělili do čtyř skupin: od zácpy (jedno až dvě vyprázdnění týdně) přes nízko-normální rozmezí (tři až šest týdně), vysoko-normální (jedno až tři denně) až po průjem (čtyři a více vodnatých stolic denně).

Kromě dat o toaletních návycích vědci zkoumali genetiku účastníků, krevní biomarkery i složení střevních bakterií ve vzorcích stolice. Ačkoliv se obecně ukázalo, že méně často na toaletu chodí ženy, mladší lidé a ti s nižším BMI, ani po započtení těchto faktorů nebyly žádné pochybnosti: lidé v kategoriích zácpy a průjmu vykazovali jasné signály potenciálních zdravotních potíží.

U těch s průjmem se ve stolici častěji objevovaly bakterie, které běžně žijí spíš v horních částech trávicího traktu. Jejich krev navíc nesla biologické stopy možného poškození jater. Naopak vzorky lidí se zácpou obsahovaly více bakterií spojených s fermentací bílkovin - procesem, který se spouští, když stolice v těle zůstává příliš dlouho. "Když mikrobi spotřebují veškerou vlákninu, přepnou se na fermentaci bílkovin, což vede ke vzniku toxinů putujících do krevního oběhu," vysvětluje bioinženýr Johannes Johnson-Martinez.

V krvi těchto účastníků skutečně vědci našli vyšší hladiny metabolitů z proteinové fermentace, například indoxyl-sulfátu, látky, která může poškozovat ledviny. Podle autorů to naznačuje možnou příčinnou souvislost mezi frekvencí vyprazdňování a celkovým zdravím. Dobrou zprávou je, že střevní mikrobiom reaguje na změny životního stylu poměrně rychle.

Lidé s ideální frekvencí vyprazdňování oproti ostatním konzumovali více vlákniny, pili více vody a vedli aktivnější životní styl. Vzorky jejich stolice také obsahovaly vysoké množství bakterií, které fermentují vlákninu. Vědci zároveň zdůraznili, že na jednom či druhém konci spektra se může občas ocitnout každý. Studie se ale zabývala dlouhodobými návyky a ukázala, že to, co mnohdy považujeme za "normální", může být užitečným signálem, že v těle něco nefunguje úplně ideálně.

Mohlo by vás zajímat: Mikrobiom je další orgán a střeva druhý mozek, transplantace stolice funguje

Zdroj: Cell Reports Medicine