


Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.

V létě se alkohol snadno stává kulisou prakticky každé společenské události. Pivo patří ke grilování, víno k dlouhému večeru na terase a koktejl k dovolené. Samotná přítomnost alkoholu při podobných příležitostech ale nemusí být tím nejzajímavějším údajem. Mnohem víc napovídá odpověď na otázku, proč po něm člověk sáhne.
Podle dlouhodobého průzkumu Zdraví pod lupou používá alkohol ke zvládání stresu a negativních pocitů pětina Čechů. Před třemi lety to bylo 23 procent, nyní jde o 20 procent. Pokles je tedy patrný, stále však znamená, že alkohol funguje jako prostředek k tlumení psychického napětí zhruba pro každého pátého člověka.
Právě letní měsíce přitom mohou pravidelnější pití docela dobře maskovat. Jednou je důvodem oslava, podruhé grilování, pak festival, dovolená nebo večerní posezení s přáteli. Jednotlivé situace působí běžně, dohromady se však mohou proměnit v podstatně pravidelnější konzumaci, než si člověk uvědomuje.
A zatímco například bolest nás obvykle přiměje zpozornět, u jater na podobný varovný systém není příliš spoleh.
„Játra nemají receptory bolesti, a tak dokážou fungovat zcela bez příznaků i v momentě, kdy je z velké části ničí tichý zánět nebo ztučnění,“ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Takový stav podle ní může trvat pět až patnáct let.
Alkohol přitom není jediná zátěž, které jsou játra vystavena. Roli může hrát také nadbytek cukrů a tuků, vysoce průmyslově zpracovaná strava, nadváha nebo nevhodné užívání léků. Alkohol navíc nepůsobí pouze na játra. Negativně ovlivňuje také mozek, srdce a cévy, trávicí systém či spánek a souvisí rovněž se zvýšeným rizikem některých nádorových onemocnění a vzniku závislosti.
Zrádná je hlavně představa, že dokud člověka nic nebolí, není důvod něco řešit. Průzkum ukazuje, že 21 procent lidí vyhledává odbornou pomoc až ve chvíli, kdy už má konkrétní zdravotní potíže. Tento podíl se od roku 2024 prakticky nezměnil.
Podobný vzorec je podle dat patrný také u známých preventivních vyšetření. Kolonoskopii si aktivně hlídá pouze 19 procent lidí mezi 50 a 70 lety, zatímco 38 procent na ni zamíří až ve chvíli, kdy je k vyšetření vyzve lékař.
U jater může být spoléhání na jasný vnější signál obzvlášť problematické právě proto, že časná stadia jejich poškození mohou probíhat bez nápadných obtíží. A netýká se to podle Horníčkové pouze starších lidí.
Existují nicméně změny, kterých už je dobré si všímat. „Varováním může být nezvykle tmavá moč, velmi světlá stolice, zežloutnutí kůže či očí, nevolnost, bolest v pravém podžebří, nevysvětlitelná únava nebo dlouhodobé svědění,“ vyjmenovává lékárnice.
Jeden podobný příznak samozřejmě sám o sobě neurčuje diagnózu. Pokud však obtíže přetrvávají, objevuje se jich několik současně nebo se postupně zhoršují, je podle odbornice namístě lékařské vyšetření.
Základní představu o stavu jater mohou dát také laboratorní krevní testy. Sledují mimo jiné hodnoty jaterních enzymů ALT, AST, GGT a ALP nebo celkového bilirubinu. Odchylka od běžných hodnot může upozornit na potřebu dalšího vyšetření, samotný výsledek ale není definitivní diagnózou a nenahrazuje lékařské posouzení.
Evropské odborné instituce upozorňují, že části závažných jaterních onemocnění lze předcházet včasným zachycením problému a omezením rizikových faktorů. V evropském regionu umírá podle dat WHO na cirhózu nebo rakovinu jater téměř 780 lidí denně.
Smyslem přitom není hledat problém za každou sklenkou vína ani dělat z letních setkání zdravotní hrozbu. Užitečnější může být všimnout si nenápadnější změny: zda alkohol zůstává doplňkem společenské situace, nebo se z něj postupně stává způsob, jak si poradit s napětím, únavou či nepříjemnými emocemi.
Právě tato hranice totiž nemusí být zvenčí vůbec vidět. A stejně nenápadně může dlouhou dobu probíhat i to, co se mezitím odehrává uvnitř těla.






Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.



Pět tisíc dolarů pro každého dospělého Američana. Tak zní mimořádný slib Donalda Trumpa, jehož splnění podmínil vítězstvím republikánů v listopadových volbách do Kongresu. Je ale jeho plán vůbec legální? Kde by na něj prezident vzal peníze? A myslí svůj slib skutečně vážně, nebo jde o pouhou předvolební rétoriku?



Nejdůležitější evropský projev roku zazní příští týden od Ursuly von der Leyenové. Před europoslanci totiž přednese Zprávu o stavu unie, která už teď vyvolává mezi českými europoslanci bouřlivou debatu. Zatímco na nutnosti zvýšit konkurenceschopnost a bezpečnost se shodují, ohledně migrační krize panují rozporuplné pohledy. Deník Aktuálně.cz popisuje, na co se nejspíš von der Leyenová zaměří.



Vydřený triumf plný nervů. Tak Kateřina Siniaková v prvních ohlasech pojmenovala vítězství na US Open. Česká tenistka společně s americkou partnerkou Taylor Townsendovou ovládla i poslední grandslam, který jim chyběl ve společné sbírce.