


Možná ho máte doma i vy. V proteinových tyčinkách, limonádách s označením „zero“ nebo v keto sladkostech se totiž objevuje stále častěji: sladidlo erythritol. Nový výzkum ale naznačuje, že může zasahovat do jedné z nejdůležitějších ochran lidského těla: bariéry, která chrání mozek. Důsledky dlouhodobé konzumace produktů s tímto sladidlem by tak podle vědců nemusely být zcela zanedbatelné.

Erythritol se v posledních letech stal symbolem „zdravějšího mlsání“. Výrobci ho přidávají do nápojů bez cukru, proteinových tyčinek, low-carb dezertů i potravin určených pro diabetiky. Teď ale přibývá studií, které upozorňují, že jeho pravidelná konzumace nemusí být tak neškodná, jak se dlouho předpokládalo.
Nový výzkum týmu z Univerzity v Coloradu naznačuje, že erythritol může negativně ovlivňovat takzvanou hematoencefalickou bariéru – ochranný systém oddělující mozek od krevního oběhu. Právě tato bariéra rozhoduje o tom, které látky se do mozku dostanou a které naopak zůstanou mimo něj.
Podle profesorky biomedicínských věd Havovi Chichgerové z britské Anglia Ruskin University přináší studie další dílek do stále znepokojivější skládačky. Už dřívější pozorovací výzkumy totiž naznačovaly souvislost mezi vyšší konzumací erythritolu a zvýšeným rizikem infarktu nebo mrtvice. „Nová studie ukazuje možné biologické mechanismy, které by mohly vysvětlovat, proč se tato spojitost objevuje,“ upozorňuje vědkyně.
Výzkumníci v laboratorních podmínkách vystavili buňky hematoencefalické bariéry množství erythritolu, které odpovídá koncentraci po vypití běžného nápoje slazeného touto látkou. Následně pozorovali sérii změn, které podle nich mohou zvyšovat zranitelnost mozku vůči krevním sraženinám, jedné z hlavních příčin ischemické mrtvice.
Erythritol patří mezi takzvané cukerné alkoholy – tedy látky, které sladí podobně jako cukr, ale mají výrazně nižší energetickou hodnotu. V malém množství se přirozeně objevuje například v některých druzích ovoce nebo ve fermentovaných potravinách, pro potravinářský průmysl se však nejčastěji vyrábí fermentací kukuřice. Oproti klasickému cukru má asi 70 až 80 procent jeho sladivosti, zároveň ale téměř neobsahuje kalorie a nezvyšuje hladinu inzulinu v krvi.
Právě proto si erythritol získal oblibu mezi výrobci potravin označovaných jako „bez cukru“, „low carb“ nebo „keto“. Dnes ho lze najít v široké škále produktů – od proteinových tyčinek a zmrzlin až po limonády a energetické nápoje. V některých výrobcích může jedna porce obsahovat i kolem 30 gramů tohoto sladidla. V Evropské unii je erythritol schválen jako potravinářská přídatná látka pod označením E 968.
Erythritol podle studie vyvolával takzvaný oxidační stres. Buňky začaly produkovat větší množství nestabilních molekul známých jako volné radikály, zatímco jejich přirozená antioxidační obrana slábla. „Jde o dvojitý zásah,“ vysvětluje Chichgerová. „Buňky jsou současně vystavené většímu poškození a zároveň ztrácejí schopnost se mu efektivně bránit.“
Některé buňky kvůli tomu přestaly správně fungovat, jiné odumřely úplně. Vědce ale znepokojil ještě jiný efekt: narušení schopnosti cév regulovat průtok krve.
Za normálních okolností se cévy pružně rozšiřují a zužují podle toho, kolik kyslíku a živin tělo právě potřebuje. Tento proces řídí mimo jiné dvě klíčové molekuly – oxid dusnatý, který cévy rozšiřuje, a endotelin-1, který je naopak stahuje.
Právě tady výzkumníci zaznamenali další problém. Erythritol snižoval tvorbu oxidu dusnatého a zároveň podporoval produkci endothelinu-1. Výsledkem mohou být cévy, které zůstávají nebezpečně stažené a omezují přívod kyslíku do mozku. „Tohle je jeden z varovných signálů spojovaných s ischemickou cévní mozkovou příhodou,“ upozorňuje Chichgerová. Jinými slovy: mozek může být náchylnější k situaci, kdy krevní sraženina ucpe cévu a zabrání přísunu kyslíku.
Studie navíc naznačila, že erythritol může narušovat i přirozenou obranu organismu proti vzniku sraženin. Buňky za normálních okolností uvolňují látku nazývanou tkáňový aktivátor plasminogenu, která pomáhá krevní sraženiny rozpouštět dříve, než způsobí vážné komplikace. Sladidlo ale podle výzkumu tento mechanismus blokovalo.
Laboratorní výsledky zároveň odpovídají některým dřívějším studiím na lidech. Například rozsáhlý výzkum sledující tisíce účastníků ukázal, že lidé s nejvyšší hladinou erythritolu v krvi měli přibližně dvojnásobné riziko závažné srdeční příhody.
Sami autoři ale upozorňují, že výzkum má své limity. Experimenty probíhaly na izolovaných buňkách v laboratorních podmínkách, nikoli v kompletním lidském organismu. Chování buněk tak nemusí zcela odpovídat tomu, co se děje v reálném těle. Definitivní závěry proto podle vědců zatím dělat nelze.
Přesto jde o další varování v době, kdy se erythritol stal téměř všudypřítomnou součástí moderní stravy. Oproti některým umělým sladidlům má navíc výhodu v tom, že chutná podobněji jako klasický cukr. Není tak extrémně sladký jako sukralóza a výrobci s ním tak mohou snáze pracovat při výrobě potravin.
Právě proto se dnes objevuje v tisících produktů označovaných jako „bez cukru“ nebo „keto friendly“. Evropský úřad pro bezpečnost potravin i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ho zatím stále považují za bezpečný.
Nová data ale znovu otevírají otázku, jakou cenu mohou mít některé náhražky cukru v dlouhodobém horizontu. „Výživová věda dnes řeší širší problém,“ vysvětluje Chichgerová. „Mnoho moderních potravinových přísad používáme relativně krátce a jejich dlouhodobé účinky teprve začínáme chápat.“
Podle vědkyně není cílem vyvolávat paniku, ale spíš připomenout, že ani látky označované za „přírodní“ nebo „zdravější“ nemusí být automaticky bez rizika. Erythritol může pomáhat lidem omezovat cukr a kontrolovat hladinu glukózy v krvi. Pokud ale zároveň oslabuje ochranné mechanismy mozku a cév, může být jeho pravidelná konzumace problematičtější, než se dosud zdálo.






Americký prezident Donald Trump vyzval Izrael a Írán k návratu k jednání po dnešním raketovém útoku Teheránu na izraelské území. Uvedl, že ihned zavolá izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahovi, aby úder neopětoval.



Kosovské parlamentní volby vyhrála vládnoucí strana premiéra Albina Kurtiho Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV). Po sečtení více než 95 procent hlasů získala 43,22 procent, uvádí místní úřady. Druhá skončila opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) s 21,35 procenty. Podle informací ústřední volební komise přišlo k urnám přibližně 36,88 procenta voličů.



Dánský fotbalista Christian Eriksen zkolaboval v přípravném utkání s Ukrajinou. Stalo se mu to už podruhé, poprvé měl zástavu srdce před pěti lety při zápase s Finskem na mistrovství Evropy v Kodani.



Německý tenista Alexander Zverev triumfoval na Roland Garros a získal premiérový grandslamový titul. Třetí hráč světového žebříčku porazil ve finále na pařížské antuce nasazenou desítku Itala Flavia Cobolliho 6:1, 4:6, 6:4, 6:7 a 6:1. Zvítězil po čtyřech hodinách a 16 minutách.


