Mysleli, že je to banalita. Nadýmání může být varovný signál, který není radno přehlížet

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nadýmání většina lidí bere jako banalitu, kterou stačí „přetrpět“. Jenže podle odborníků může jít o signál, že trávení nefunguje optimálně. „Mnoho lidí bere nadýmání jako něco běžného. Problém ale nastává ve chvíli, kdy je časté nebo se vrací. Pak už nejde jen o diskomfort, ale o signál, že se ve střevech něco děje,“ popisuje lékárnice Pavla Horáková.

Pocit nafouklého břicha, tlak nebo plynatost patří mezi nejčastější trávicí obtíže. Přesto je lidé často přehlížejí nebo řeší jen krátkodobou úlevou. Jak ale ukazují zkušenosti z lékárenské praxe, nadýmání není stav, který by měl být dlouhodobě považován za normální. Ve chvíli, kdy se opakuje, zhoršuje nebo omezuje běžné fungování, může signalizovat hlubší problém.

Jedním z nejméně očekávaných faktorů je přitom vzduch. Zatímco většina lidí hledá příčinu výhradně v jídle, významná část plynů vzniká právě jeho polykáním – odborně se mluví o aerofagii. Ta se objevuje například při rychlém jídle, pití brčkem nebo ve stresu. Právě stres je v tomto ohledu zásadní, protože ovlivňuje nejen tempo jídla, ale i samotné trávení.

„To, co lidi často překvapí, je, že nadýmání nemusí souviset pouze s jídlem. Velká část plynů vzniká i polykáním vzduchu – třeba při rychlém jídle nebo stresu,“ doplňuje Horáková. Do hry ale vstupují i zdánlivě nevinné návyky, jako je časté žvýkání žvýkaček nebo konzumace nízkokalorických výrobků s umělými sladidly, které mohou potíže zhoršovat.

A co na to hormony?

Specifickou roli hrají i hormonální změny. U žen se nadýmání může zhoršovat například v období premenopauzy, kdy dochází ke změnám v citlivosti trávení i zadržování tekutin. Trávicí systém je navíc úzce propojený s psychikou, což vysvětluje, proč se obtíže často zhoršují právě ve stresových obdobích – i bez změny jídelníčku.

Zajímavé je, že se postupně mění i přístup k řešení těchto potíží. Zatímco dříve lidé sahali hlavně po přípravcích na rychlou úlevu, dnes častěji hledají příčinu. Roste zájem o podporu střevního mikrobiomu, trávicí enzymy nebo komplexnější přístup ke stravě a životnímu stylu.

„Ve většině případů má smysl nejdříve upravit jídelníček a režim a sledovat, co potíže zhoršuje. Pokud přetrvávají, je vhodné zaměřit se na jejich příčinu,“ vysvětluje Horáková. Právě nadýmání totiž může být jedním z prvních signálů narušené rovnováhy trávení – například po užívání antibiotik, při dlouhodobém stresu nebo nevhodném stravování.

Důležitou roli v tomto kontextu hraje střevní mikrobiom, tedy soubor mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu. Pokud je jeho rovnováha narušená, může se to projevit nejen na trávení, ale i na celkovém fungování organismu. „Pokud je problém ve střevním mikrobiomu, doporučujeme probiotika. Jejich účinek je kmenově specifický a obvykle se projeví až po několika týdnech,“ říká Horáková.

Zároveň ale upozorňuje na méně známý fakt: při nasazení probiotik se může nadýmání krátkodobě zhoršit. Nejde však o negativní reakci, ale o přechodnou fázi, kdy se mikrobiom postupně mění. Pokud je příčina jinde – například v nedostatečném trávení –, mohou pomoci trávicí enzymy.

Pro okamžitou úlevu pak slouží přípravky proti plynatosti nebo rostlinné alternativy. Ty ale řeší především symptomy, nikoli příčinu. Právě v tom spočívá zásadní posun v přístupu: místo rychlého potlačení potíží se stále více zdůrazňuje jejich dlouhodobé řešení.

Novější poznatky navíc ukazují, že střevní mikrobiom má mnohem širší vliv, než se dříve předpokládalo. Neovlivňuje jen trávení, ale také imunitní systém, metabolismus, a dokonce i naše chutě. Mikroorganismy ve střevech totiž produkují látky, které komunikují s mozkem a mohou ovlivňovat, na jaké potraviny máme chuť. Právě proto dnes odborníci spojují zdraví střev nejen s tím, jak trávíme, ale i s tím, jak se cítíme – fyzicky i psychicky. Nadýmání tak může být víc než jen nepříjemný detail. Může jít o první signál, že tělo potřebuje změnu.

Výsledný obrázek je přitom poměrně střízlivý: univerzální řešení neexistuje. V mnoha případech ale pomůže zpomalit, vnímat vlastní návyky a zaměřit se nejen na složení jídelníčku, ale i na způsob, jakým jíme a žijeme. Právě tyto detaily totiž často rozhodují víc, než se na první pohled zdá.