Mysleli, že brát více vitaminů nevadí. Některé kombinace způsobí víc škody než užitku

Češi sahají po doplňcích stravy stále častěji a obvykle s jasným cílem: chtějí lépe spát, podpořit imunitu nebo zlepšit kvalitu vlasů. Jak ale ukazuje praxe, samotný výběr konkrétního přípravku je jen částí celého problému. Mnohem důležitější je kontext, který lidé často přehlížejí. Výsledkem je stav, který odborníci označují jako „self-care chaos“ – situace, kdy se jednotlivé doplňky kombinují bez návaznosti, překrývají se, nebo si dokonce vzájemně ruší účinek. Více přípravků tak neznamená lepší efekt, ale naopak vyšší riziko neefektivity nebo potíží.

„V praxi se čím dál častěji setkáváme se situací, kdy se pacient snaží řešit své potíže izolovaně – přijde s konkrétním přípravkem, který si vybral na základě reklamy nebo doporučení z internetu, ale neřeší širší souvislosti svého zdravotního stavu nebo užívané medikace. Vzniká tak něco, čemu říkáme symptomatické kutilství,“ popisuje Pavla Horáková. Typickým příkladem je snaha potlačit jeden příznak, aniž by člověk zohlednil, že může jít o vedlejší účinek jiného léku nebo signál hlubšího problému.

Nevhodné kombinace doplňků

• Vápník + hořčík současně
  → soupeří o vstřebávání, tělo využije jen část

• Železo + káva / zinek / vápník
  → výrazně se snižuje vstřebatelnost železa

• Vláknina (psyllium) + jiné doplňky
  → vláknina na sebe naváže látky a „odvede“ je z těla

• Vitaminy A, D, E, K nalačno bez tuku
  → minimální využití organismem

• Více zdrojů hořčíku
  → nadbytek může způsobit zažívací potíže (např. průjem)

• Kolagen + další vitamin C navíc
  → často zbytečné zdvojení dávky

• Více přípravků na klouby se stejným složením
  → žádný vyšší efekt, jen větší zátěž

Velmi častou chybou jsou takzvané skryté duplicity. Lidé kombinují multivitaminy s dalšími specializovanými doplňky, aniž by kontrolovali jejich složení. V praxi tak snadno dochází k nadbytečnému příjmu vitaminu C, vitaminu A nebo zinku.

U kolagenových přípravků například není výjimkou, že uživatelé přidávají ještě samostatný vitamin C, přestože ho daný produkt už obsahuje ve vysoké dávce. Podobná situace nastává u hořčíku, který lidé často přijímají z více zdrojů současně – například z multivitaminů a přípravků na stres. 

Pozor na srážlivost krve

Organismus však nadbytek nevyužije a může reagovat zažívacími obtížemi, nejčastěji průjmem. Opakuje se to i u doplňků na klouby, kde různé produkty obsahují stejné látky, například chondroitin a glukosamin, aniž by jejich kombinace přinášela vyšší účinek.

Vedle duplicit hrají roli i nevhodné kombinace. Některé látky si totiž při vstřebávání konkurují. Vápník a hořčík užívané současně se vstřebávají hůře, železo zapité kávou nebo kombinované se zinkem či vápníkem organismus využije jen minimálně.

Související

Myslíte, že je to jarní alergie? Lékaři varují před nemocí, která se vrací do Evropy

Vláknina, například psyllium, na sebe může navázat další látky a odvést je z těla dříve, než se stihnou vstřebat. Vitaminy rozpustné v tucích – A, D, E a K – užívané nalačno bez tuku pak projdou trávicím traktem téměř bez využití. Výsledkem je paradox: lidé investují do kvalitních doplňků, ale jejich efekt si sami výrazně snižují.

Ještě závažnější jsou takzvané skryté interakce mezi doplňky stravy a léky. Některé běžně dostupné přípravky mohou ovlivnit účinnost léčby, aniž by si to uživatel uvědomoval. Například třezalka tečkovaná může snížit účinnost hormonální antikoncepce nebo některých léků na srdce. 

Rizikové mohou být i doplňky ovlivňující srážlivost krve, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, ginkgo biloba nebo česnekové extrakty, zejména před operací nebo při kombinaci s léky na ředění krve. Právě odhalení těchto souvislostí patří mezi časté důvody, proč lidé vyhledávají odborné poradenství.

Ukazuje se, že klíčem není množství doplňků, ale jejich správné zasazení do celkového zdravotního kontextu. „Největším rizikem je falešný pocit bezpečí. Lidé mají dojem, že když jde o doplňky stravy, nemůže se nic stát. Ve skutečnosti ale mohou při nesprávné kombinaci ovlivnit účinnost léčby, zatížit organismus nebo oddálit odhalení skutečného problému,“ uzavírá Pavla Horáková.

VIDEO: VIDEO: V citronce žádný vitamin C není. Malí chemici testují ovocné šťávy

Zdroj: Lékárna.cz, autorský text