


Přerušovaný půst patří k největším výživovým trendům posledních let. Nová studie ale naznačuje, že ve vyšším věku nemusí dlouhé pauzy mezi jídly fungovat tak, jak bychom čekali. U nejstarších účastníků navíc vědci objevili souvislost, která stojí za pozornost.

Dlouhé hodiny bez jídla mají řadu příznivců. Někdo vynechá snídani, jiný jí pouze během osmihodinového okna a zbytek dne se postí. Přerušovanému půstu se připisují až zázračné účinky na hubnutí i metabolické zdraví.
Jenže většina výzkumů se dosud soustředila především na mladší lidi a lidi středního věku. Co se děje ve stáří, víme podstatně méně.
„Naše výsledky naznačují, že u starších dospělých mohou být souvislosti jiné, zejména u těch nejstarších,“ uvedl spoluautor studie Adrián Carballo-Casla ze švédské lékařské univerzity Karolinska Institutet.
Proto se jeho tým zaměřil na starší populaci. Do studie zahrnuli 2 981 obyvatel Stockholmu, kterým bylo na jejím začátku alespoň 60 let, a sledovali je až 15 let. A právě u lidí s nejdelšími pauzami mezi jídly se ukázal nejvýraznější rozdíl.
Výzkumníci přitom nesledovali jen lidi, kteří se vědomě rozhodli pro populární půst 16:8. Zajímalo je jednoduše, jak dlouhá byla během běžného dne jejich nejdelší pauza mezi jídly.
A právě tady se ukázal výrazný rozdíl. Seniorům, kteří běžně nejedli 14 až 24 hodin v kuse, přibývala během let chronická onemocnění rychleji než těm, jejichž nejdelší pauza trvala zhruba šest až 11,5 hodiny.
Nešlo navíc jen o jeden typ potíží. Souvislost se ukázala u celkového počtu chronických nemocí i u kardiovaskulárních a neuropsychiatrických onemocnění. U nemocí pohybového aparátu ji vědci nepozorovali. Nejnápadnější byl výsledek u lidí ve věku 78 let a více.
Právě u starších lidí může mít dlouhé hladovění několik slabých míst. S věkem roste riziko úbytku svalové hmoty a tělo potřebuje dostatek energie i bílkovin, aby ji dokázalo udržet.
„U seniorů bych byla podstatně opatrnější než u mladého zdravého člověka. Pokud člověk zkrátí dobu, kdy jí, může být pro něj obtížnější přijmout dostatek bílkovin a celkově dostatek energie,“ upozorňuje specialistka na výživu a hubnutí a lékařka Václava Kunová.
Ještě větší problém může nastat u lidí s nízkou hmotností, malou chutí k jídlu nebo začínající sarkopenií, což je ztráta svalové hmoty a síly související s věkem. Podle Kunové je proto ve vyšším věku důležitější kvalitní jídelníček, dostatek bílkovin a pohyb než přesný počet hodin bez jídla.
Háček úzkého jídelního okna ale není jen otázkou věku. Pokud člověk jí například pouze dvakrát denně, musí do těchto jídel dostat dostatek energie, bílkovin, vlákniny, ovoce, zeleniny i dalších důležitých živin.
„Dvě jídla denně mohou vypadat jako zjednodušení, ale v praxi se potom ukazuje, že jídelníček není zdaleka tak pestrý a nutričně kvalitní, jak by měl být,“ říká Kunová. Samotná dlouhá pauza bez jídla navíc podle ní nemá žádnou zvláštní moc. „Přerušovaný půst není kouzelný trik, který obejde energetickou bilanci,“ upozorňuje.
Někdy může mít dokonce opačný efekt. „U některých lidí navíc dlouhé pauzy mezi jídly paradoxně vedou k velkému hladu a následnému přejídání. To je něco, co ve své praxi vídám poměrně často,“ dodává.
Výsledky švédské studie přesto neznamenají, že dlouhé hladovění samo o sobě seniorům způsobuje chronická onemocnění. Výzkum ukázal souvislost, nikoli příčinu.
Starší člověk navíc nemusí jíst málo proto, že se rozhodl držet půst. „Může mít menší chuť k jídlu kvůli chronickému onemocnění, problémům se zuby, polykáním, trávením nebo může jednoduše postupně ztrácet schopnost přijímat dostatek energie a bílkovin,“ vysvětluje Kunová.
Dlouhé pauzy tak mohou být u některých seniorů spíš známkou jiného zdravotního problému než jeho příčinou. „Z této studie bych ale nedělala závěr, že přerušované hladovění způsobuje nemoci,“ zdůrazňuje lékařka.
Zdroje: Wiley Online Library, autorský text










Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Wimbledonská šampionka Linda Nosková do finále tenisového Turnaje mistryň nepostoupila. S Ukrajinkou Elinou Svitolinovou dnes prohrála na tvrdém povrchu v Indian Wells jasně 2:6, 1:6. Šampionka z roku 2018 Svitolinová narazí v nedělním boji o titul na Rusku Mirru Andrejevovou, která předtím porazila Američanku Jessicu Pegulaovou 6:3, 6:4.



Čtyři romány, které vás přesvědčí, že někdy stojí za to dát šanci autorům, které zatím neznáte.



Portugalští fotbalisté po pěti výhrách v řadě v Lize národů poprvé ztratili. Obhájci trofeje utrpěli v Braze od Dánů debakl 1:4, ale na jejich postupu do čtvrtfinále to nic nemění. O druhém postupujícím ze skupiny A4 se rozhodne v úterý v Kodani mezi Dánskem a Norskem, které dnes v Oslu zdolalo Wales 3:1. Dánům bude stačit i remíza.



Až sto miliard korun. Tak velký konsolidační balíček by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mohla vláda připravit pro rok 2028. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom dosud hovořil o snížení schodku o šedesát miliard. Kabinet tak bude muset hledat další příjmy i šetřit na výdajích. Konkrétní podobu opatření ale koalice zatím nemá dohodnutou.



Francouzské prezidentské volby se blíží. Uskuteční se už v dubnu 2027 a Emmanuelu Macronovi zbývá posledních několik měsíců ve funkci. Francouzský prezident přitom podle médií prožívá soumrak své politické moci – odvracejí se od něj i někdejší blízcí spojenci a jeho vliv na dění v zemi slábne. Otazník visí i nad budoucností jednoho z jeho evropských projektů, který se v roce 2022 zrodil v Praze.