Reklama
Reklama
Magazín

Mysleli si, že zhubnou a budou zdravější. Populární dieta má ale háček

Linda Veselá, redaktorka magazínu aktuálně
Linda Veselá, redaktorka magazínu aktuálně
Linda Veselá

Přerušovaný půst patří k největším výživovým trendům posledních let. Nová studie ale naznačuje, že ve vyšším věku nemusí dlouhé pauzy mezi jídly fungovat tak, jak bychom čekali. U nejstarších účastníků navíc vědci objevili souvislost, která stojí za pozornost.

Intermittent,Fasting,With,Clock,,Close,Up,Young,Woman,,Girl,Diet,
Přerušovaný půst patří k největším výživovým trendům posledních let.Foto: Shutterstock – Kmpzzz
Reklama

Dlouhé hodiny bez jídla mají řadu příznivců. Někdo vynechá snídani, jiný jí pouze během osmihodinového okna a zbytek dne se postí. Přerušovanému půstu se připisují až zázračné účinky na hubnutí i metabolické zdraví.

Jenže většina výzkumů se dosud soustředila především na mladší lidi a lidi středního věku. Co se děje ve stáří, víme podstatně méně. 

„Naše výsledky naznačují, že u starších dospělých mohou být souvislosti jiné, zejména u těch nejstarších,“ uvedl spoluautor studie Adrián Carballo-Casla ze švédské lékařské univerzity Karolinska Institutet.

Proto se jeho tým zaměřil na starší populaci. Do studie zahrnuli 2 981 obyvatel Stockholmu, kterým bylo na jejím začátku alespoň 60 let, a sledovali je až 15 let. A právě u lidí s nejdelšími pauzami mezi jídly se ukázal nejvýraznější rozdíl.

Reklama
Reklama

Až 24 hodin mezi jídly

Výzkumníci přitom nesledovali jen lidi, kteří se vědomě rozhodli pro populární půst 16:8. Zajímalo je jednoduše, jak dlouhá byla během běžného dne jejich nejdelší pauza mezi jídly.

A právě tady se ukázal výrazný rozdíl. Seniorům, kteří běžně nejedli 14 až 24 hodin v kuse, přibývala během let chronická onemocnění rychleji než těm, jejichž nejdelší pauza trvala zhruba šest až 11,5 hodiny.

Nešlo navíc jen o jeden typ potíží. Souvislost se ukázala u celkového počtu chronických nemocí i u kardiovaskulárních a neuropsychiatrických onemocnění. U nemocí pohybového aparátu ji vědci nepozorovali. Nejnápadnější byl výsledek u lidí ve věku 78 let a více. 

Ve stáří jde hlavně o svaly

Právě u starších lidí může mít dlouhé hladovění několik slabých míst. S věkem roste riziko úbytku svalové hmoty a tělo potřebuje dostatek energie i bílkovin, aby ji dokázalo udržet.

Reklama
Reklama

„U seniorů bych byla podstatně opatrnější než u mladého zdravého člověka. Pokud člověk zkrátí dobu, kdy jí, může být pro něj obtížnější přijmout dostatek bílkovin a celkově dostatek energie,“ upozorňuje specialistka na výživu a hubnutí a lékařka Václava Kunová.

Ještě větší problém může nastat u lidí s nízkou hmotností, malou chutí k jídlu nebo začínající sarkopenií, což je ztráta svalové hmoty a síly související s věkem. Podle Kunové je proto ve vyšším věku důležitější kvalitní jídelníček, dostatek bílkovin a pohyb než přesný počet hodin bez jídla.

Dvě jídla musí zvládnout celý den

Háček úzkého jídelního okna ale není jen otázkou věku. Pokud člověk jí například pouze dvakrát denně, musí do těchto jídel dostat dostatek energie, bílkovin, vlákniny, ovoce, zeleniny i dalších důležitých živin.

„Dvě jídla denně mohou vypadat jako zjednodušení, ale v praxi se potom ukazuje, že jídelníček není zdaleka tak pestrý a nutričně kvalitní, jak by měl být,“ říká Kunová. Samotná dlouhá pauza bez jídla navíc podle ní nemá žádnou zvláštní moc. „Přerušovaný půst není kouzelný trik, který obejde energetickou bilanci,“ upozorňuje.

Reklama
Reklama

Někdy může mít dokonce opačný efekt. „U některých lidí navíc dlouhé pauzy mezi jídly paradoxně vedou k velkému hladu a následnému přejídání. To je něco, co ve své praxi vídám poměrně často,“ dodává.

Studie neříká, že půst způsobuje nemoci

Výsledky švédské studie přesto neznamenají, že dlouhé hladovění samo o sobě seniorům způsobuje chronická onemocnění. Výzkum ukázal souvislost, nikoli příčinu.

Starší člověk navíc nemusí jíst málo proto, že se rozhodl držet půst. „Může mít menší chuť k jídlu kvůli chronickému onemocnění, problémům se zuby, polykáním, trávením nebo může jednoduše postupně ztrácet schopnost přijímat dostatek energie a bílkovin,“ vysvětluje Kunová.

Dlouhé pauzy tak mohou být u některých seniorů spíš známkou jiného zdravotního problému než jeho příčinou. „Z této studie bych ale nedělala závěr, že přerušované hladovění způsobuje nemoci,“ zdůrazňuje lékařka.

Reklama
Reklama

VIDEO: Udržet mozek ve zdraví. Důležitější než paměť je rychlost zpracování informací. Jak ji trénovat?

Zdroje: Wiley Online Library, autorský text 


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama