


Když narazil David Hole v australském Maryborough na podivně těžký, načervenalý kámen, byl přesvědčený, že uvnitř ukrývá zlato. Roky se ho snažil rozříznout, odvrtat i rozbít – marně. Až po letech zjistil, že v rukou drží něco mnohem vzácnějšího než jakýkoli nugget: skutečný meteorit starý asi 4,6 miliardy let.

V roce 2015 prohledával Hole s detektorem kovů oblast Maryborough Regional Park nedaleko Melbourne, srdce někdejšího zlatokopeckého regionu. Když narazil na neobvykle těžký kus horniny zapuštěný ve žluté hlíně, neváhal a vzal si ho domů. Byl si jistý, že uvnitř musí být zlato - vždyť právě tady vrcholila australská zlatá horečka.
Ve snaze kámen rozbít postupně vyzkoušel úhlovou brusku, vrtačku a dokonce i kyselinu. Nepomohlo však ani kladivo. Kámen držel stále v celku bez jediné prasklinky. Důvodem byl fakt, že nešlo o kámen ukrývající zlato, ale meteorit, který by žádné domácí nářadí rozdrtit nedokázalo.

Když si po letech marných snah a pokusů Hole už nevěděl rady, odnesl svůj nález do Melbournského muzea. "Viděl jsem už tisíce kamenů, o nichž si lidé mysleli, že jsou to meteority. Za 37 let práce v muzeu byly ale skutečné pouze dva. A tento byl jedním z nich," popsal kuriózní nález geolog Dermot Henry. Podle něj je Holeův kámen objekt s typickým "sošným, důlkovaným povrchem", který vzniká při průletu atmosférou, kdy se vnější část meteoritu tvaruje tavením.
Vědci následně meteorit pojmenovali Maryborough podle oblasti, kde jej Hole nalezl. Geolog z muzea v Melbourne Bill Birch k tomu dodal, že každý, kdo by takový kámen našel, by se musel zarazit nad tím, jak je na svoji velikost nepoměrně těžký. "Jeho hmotnost je pro obyčejnou horninu nesmyslně vysoká," řekl. Meteorit Maryborough totiž váží impozantních 17 kilogramů.
Tam, kde selhalo domácí náčiní, tak nakonec uspěla až diamantová pila. Tou se geologům podařilo odebrat tenký plátek kamene a ten důkladně prozkoumat. Ukázalo se, že jde o takzvaný H5 obyčejný chondrit s vysokým obsahem železa a jasně viditelnými chondrulemi - drobnými zkrystalizovanými kapkami minerálů.
"Meteority jsou nejlevnější formou průzkumu vesmíru. Vrací nás v čase a poskytují vodítka k tomu, jak stará je naše sluneční soustava, jak vznikla a jaké má chemické složení. Některé meteority obsahují dokonce hvězdný prach starší než samotná soustava. V jiných se nacházejí organické molekuly, třeba aminokyseliny - stavební kameny života," vysvětluje Henry.
Původ meteoritu není přesně znám, ale vědci se domnívají, že pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Pravděpodobně byl vymrštěn po srážce dvou asteroidů a nakonec dopadl na Zemi. Radiokarbonové datování naznačuje, že zabořený v hlíně ležel sto až tisíc let. Existuje několik zaznamenaných pozorování jasných meteorů z let 1889 až 1951, která by tomuto časovému rozpětí odpovídala.
Podle vědců je tak Maryborough nakonec mnohem vzácnější než zlato - a vědecky mnohem cennější. V australském státě Victoria se dosud našlo pouze 17 meteoritů a jen jeden z nich byl větší než Maryborough: 55kilogramový kus objevený v roce 2003. "Když se zamyslíte nad sledem událostí, které vedly k jeho objevu, je skoro astronomický," poznamenal Henry.
A není to první meteorit, který se dostal do muzea až po letech putování - některé se dokonce používaly jako zarážky dveří, než se podařilo zjistil jejich skutečnou hodnotu. V posledních letech vědci dokázali zpřesnit původ více než 90 procent známých meteoritů, takže kdo ví - možná máte jeden takový na zahradě a jen čeká, až ho někdo zvedne.
Zdroj: Studie o meteoritu Maryborough uveřejněná v časopise Proceedings of the Royal Society of Victoria.












Situaci na domácí politické scéně nejen kolem jmenování nové vlády sledujeme v online reportáži.



Dvanáctiletá dívka, rabín i 87letý přeživší holokaustu – to jsou některé z obětí dvou teroristů, kteří pozabíjeli nejméně šestnáct lidí při oslavě židovského svátku chanuka v Sydney. Obětí mohlo být mnohem více – kdyby jednoho z útočníků nakonec nezastavil odvážný civilista s překvapivým jménem.



Starosta Moskvy během noci několikrát na telegramu informoval, že ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské drony mířící nebo útočící na ruské hlavní město. Obyvatelé Moskvy a Moskevské oblasti a místní telegramové kanály hlásili výbuchy.



Inverzní počasí se zataženým nebem bude v Česku pokračovat, teploty přes den budou většinou do pěti stupňů Celsia, v noci i pod nulou. Ojediněle se objeví mrholení a také mlhy, které mohou namrzat. Od čtvrtka se vyjasní a mírně oteplí. Na víkend se mraky vrátí a místy může slabě pršet.



Dámy a pánové, držte si klobouky, pustíme se do kvízu plného fakt zajímavých faktů. Co je dál, co je vyšší, ale také jaký hluk lidskému uchu škodí víc? Ať už něco víte jistě, nebo budete jen tipovat, zaručeně se dozvíte něco nového. Otestujte si, co všechno víte o světě kolem sebe.