Ještě nedávno byl problém daleko za českými hranicemi. Teď se ale nebezpečný polník jasanový rychle přibližuje. Od Česka ho nyní dělí zhruba 250 kilometrů. A podle odborníků je jen otázkou času, kdy se objeví i u nás.
Polník přitom není škůdce, kterého by bylo možné brát na lehkou váhu. V místech, kam se v minulosti dostal, dokázal během několika let výrazně zdecimovat populace jasanů.
„Na základě znalosti šíření ze Severní Ameriky, evropské části Ruska a Ukrajiny je prakticky jisté, že do několika málo let bude zjištěn na území Česka,“ přiblížil Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Podle něj patří z hlediska intenzity úhynu jasanů mezi velice nebezpečné škůdce. „Ve srovnání s ostatními invazními škůdci v lesích je výjimečný tím, že máme jen minimální možnosti zastavit jeho šíření,“ dodává.
Odumření většiny jasanů
První brouk byl v EU zachycen 9. června v maďarské obci Beregsurány u hranic s Ukrajinou. Následně se potvrdil také na východním Slovensku, kde byl k 7. červenci zaznamenán už ve 22 katastrálních územích okresu Trebišov.
Polník napadá všechny evropské druhy jasanů. Jeho larvy se dostávají pod kůru a vyžírají v lýku dlouhé esovitě zakřivené chodbičky, čímž narušují rozvod vody a živin. Strom postupně chřadne a může uhynout.
Zkušenosti ze zahraničí jsou přitom varovné. V Severní Americe se polník rozšířil do více než 35 států USA a pěti kanadských provincií. Výskyt byl potvrzen také v evropské části Ruska, Bělorusku a na Ukrajině. „Ve všech těchto územích přes všechna přijatá opatření došlo k šíření polníka a odumření většiny jasanů,“ upozornil Modlinger.
Mohou české jasany téměř zmizet?
Nejhorší scénář tak rozhodně není jen teoretický. Pokud se polník v Česku rozšíří, mohou podle odborníků jasany z české krajiny prakticky zmizet. „Bohužel tato hrozba je oprávněná. Může odumřít většina vzrostlých jasanů,“ říká Modlinger.
Naději představují mladší stromy, které mohou být vůči polníkovi odolnější. Ani ty ale nemají vyhráno - často totiž podléhají houbové chorobě, voskovičce jasanové. V krajním případě tak může kombinace obou problémů znamenat výrazný úbytek jasanů v české krajině.
Nenápadný brouk, který může strom zabít
Dospělý polník má kovově modrozelené tělo a měří asi 8 až 14 milimetrů. Největší nebezpečí ale představují jeho larvy. Napadení se může projevit žloutnutím a řídnutím koruny nebo postupným usycháním stromu. Jenže jasany v Česku už nyní trápí voskovička jasanová, takže samotné prosychání koruny není spolehlivým důkazem napadení.
Pozornost je proto třeba věnovat především dalším znakům. „Nejlepší známkou napadení jsou jamky a plošky rozklované datlovitými ptáky, kteří hledají larvy pod kůrou,“ říká Modlinger. Po odloupnutí kůry mohou být vidět typické esovité chodbičky. Podezřelé jsou také nové výhony vyrůstající z kmene a výletové otvory ve tvaru písmene D o velikosti tři až čtyři milimetry. Ty znamenají, že brouk už strom opustil.
Pomoci může i obyčejná všímavost
Riziko šíření představuje zejména dovoz hostitelských rostlin, dřeva s kůrou, palivového dřeva, dřevěných obalů nebo štěpky z napadených oblastí. Brouk se navíc může díky dopravě dostat daleko od původního místa výskytu.
ÚKZÚZ proto vyzývá veřejnost k obezřetnosti. Pokud někdo objeví podezřelého brouka nebo známky napadení jasanu, měl by pořídit fotografie a co nejpřesněji zaznamenat místo nálezu.
Podezření lze nahlásit ÚKZÚZ e-mailem [email protected] nebo prostřednictvím kontaktního formuláře na Rostlinolékařském portálu.
Jakmile se polník do stromu dostane, možnosti obrany jsou omezené. „Napadený strom již zachránit zpravidla nejde,“ upozorňuje Modlinger. Pokud jsou zasaženy jen větve v koruně, může pomoci jejich odstranění. Polník ale často napadá i spodnější části kmene.
Stromy lze preventivně ošetřit injektáží biologickými přípravky, které mohou poskytovat ochranu po určitou dobu. U některých přípravků existuje možnost účinku i na již napadený strom, záchrana ale není jistá. Navíc jde o nákladné řešení využitelné hlavně u vybraných stromů, například v městské zeleni.
Ve městech může být problém ještě větší
Ohrožené nejsou jen lesy. Vzrostlé jasany jsou součástí parků, alejí a ulic a jejich odumírání může znamenat i přímé bezpečnostní riziko. Suché větve mohou padat na lidi, auta nebo budovy.
„Působení polníka v městské zeleni přináší řadu potíží zejména z důvodu vysoké estetické, ekologické a ekonomické hodnoty těchto stromů,“ popisuje Modlinger. Odstranění velkých odumřelých stromů je navíc nákladné a často vyžaduje vysokozdvižnou nebo stromolezeckou techniku.
Video: „Když vidím domek naplněný šiškami a pilinami, je to první indikátor, že je něco špatně," říká ekolog Michal Řeřicha
Zdroj: autorský text
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Bronzová soška i amfory jsou opět doma. Izrael vrátil Řecku 22 starověkých artefaktů
V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.
Šéf ODS zuří. Nechá přelepit billboardy s nečekanou podporou kandidátky ANO
Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.
Země pod jejich domovy se pomalu propadá. Satelity odhalily, kterým městům hrozí největší škody
Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?
Kdo je vlastně můj otec? Zdeněk Tyc po třinácti letech posílá do kin nový film
Režisér Zdeněk Tyc se znovu vrací k celovečernímu hranému filmu. Město otců, které mělo světovou premiéru na letošním MFF Karlovy Vary, není ani tak detektivkou o hledání biologického otce jako spíš příběhem o cestě člověka, který se snaží zjistit, kdo vlastně je. Snímek vstoupí do českých kin 29. října.