Možná je také celý život přehlížíte. Pálení očí a bolest hlavy nejsou jen popracovní klasika

Bolest očí, únava nebo zhoršené vidění lidé často přičítají dlouhé práci u obrazovky. Zkušenosti odborníků ale ukazují, že za těmito obtížemi může stát jiný, stále častější problém: syndrom suchého oka. Ten ovlivňuje nejen komfort vidění, ale i schopnost soustředit se nebo podávat pracovní výkon.

„Lidé u nás v online poradně často řeší unavené oči, ale při rozhovoru zjistíme, že popisují příznaky, které už odpovídají suchému oku. Typický je pocit písku v očích, pálení nebo paradoxně i nadměrné slzení. To je reakce oka na podráždění – slzy jsou ale nekvalitní a na povrchu oka se neudrží. Rozlišit unavené a suché oči je přitom klíčové, protože podle toho dokážeme doporučit vhodné kapky nebo další postup,“ vysvětluje farmaceutka Pavla Horáková.

Související

Bolesti hlavy, svalů, závratě. Lidé mají dlouhodobé potíže i po mírném průběhu covidu

Klíčovou roli podle ní hraje takzvaný slzný film, který pokrývá povrch oka. Jde o první optickou vrstvu, přes kterou prochází světlo. Pokud je narušený, obraz se zhoršuje a oči se rychleji unaví. Potíže se navíc často neomezují jen na oči. Narušený slzný film může způsobit kolísavé rozmazané vidění, které nutí mozek neustále obraz „dopočítávat“.

Hlavně to řešit včas

To vede k únavě, bolestem hlavy a horšímu soustředění. Přidat se může i pocit těžkých víček, ranní otoky nebo pálení v klimatizovaných prostorách. Mnoho lidí ale tyto souvislosti nevidí a řeší spíše důsledky než samotnou příčinu.

Zásadní roli hraje i prostředí, ve kterém trávíme většinu dne. Práce u počítače snižuje frekvenci mrkání až o dvě třetiny, což znamená menší přirozené zvlhčování oka. Slzný film se tak rychleji rozpadá. Situaci zhoršuje i suchý vzduch a klimatizace.

Související

Jarní únava: ženy jsou k ní náchylnější než muži. Víme, jak ji přemoci

„V kanceláři vlastně vytváříme prostředí, které očím nesvědčí. Nízká vlhkost a proudění vzduchu fungují jako fén, který z oka odvádí vlhkost,“ popisuje Horáková.

Přestože jde o velmi rozšířený problém, lidé ho řeší až ve chvíli, kdy se obtíže opakují každý den. „Základem je začít včas – sledovat, kdy se potíže objevují, a reagovat hned při prvních příznacích. V dnešní době jsou umělé slzy spíše součástí prevence než až řešením akutního stavu,“ říká Horáková. Pomoci podle ní může i jednoduchá úprava návyků – pravidelné mrkání, pauzy od obrazovky nebo úprava prostředí.

Zdroj: Lékárna.cz, autorský text