Mozek stárne v pěti vlnách, zjistili vědci. Víte, kdy jede na plný výkon?

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Máte pocit, že se váš život dělí na jasně ohraničené etapy? Nová vědecká studie potvrzuje, že nejste daleko od pravdy. Mozek se nevyvíjí plynule, ale prochází pěti odlišnými fázemi oddělenými zásadními zlomy. Vědci z Cambridge analyzovali tisíce skenů a určili přesný věk, kdy je lidská mysl na absolutním vrcholu, i moment, kdy začíná prudký sešup. Zjistěte, ve které fázi se právě nacházíte vy.

Lidský mozek není jen šedá hmota - je to dynamická síť, která se během života mění víc, než byste čekali. A jak nyní vědci odhalili, náš nejdůležitější orgán prochází během existence pěti různými fázemi. Každá z nich má vlastní rytmus i zlomové momenty, které rozhodují o tom, jak rychle nám to myslí.

V nové studii zveřejněné v prestižním časopise Nature Communications výzkumníci analyzovali skeny mozků 3 802 lidí od narození až po úctyhodných 90 let. Výsledek? Identifikovali čtyři jasné milníky: 9, 32, 66 a 83 let. Právě okolo těchto let se mozek "přepíná" do nové vývojové etapy.

"Když se ohlédneme zpět, mnoho z nás cítí, že náš život běží v jasně oddělených kapitolách. A teď víme, že přesně takhle funguje i mozek," přiblížil Duncan Astle, expert na neuroinformatiku z Cambridgeské univerzity, pro deník The Guardian. "Uvědomění, že se mozek nevyvíjí plynule, ale skáče mezi několika zásadními zlomovými body, nám může pomoci odhalit, kdy a jak je jeho síť nejzranitelnější."

Vrchol přichází po třicítce

Od narození až do devíti let života se podle výzkumníků spoje v našem mozku propojují velmi podobným, rychlým způsobem. Pak ale přichází puberta a organizace naší neurální architektury se začne dramaticky měnit. Tento proces se nezastaví až do dospělosti. Vrcholu podle vědců dosahujeme okolo 32 let. Právě tehdy je náš mozek nejlépe strukturovaný, nejstabilnější a v nejlepší formě.

"Naše zjištění naznačují, že vývoj mozku od dětství až po vrchol v raných třicátých letech se liší od ostatních fází života," vysvětlila neurovědkyně Alexa Mousleyová z Univerzity v Cambridge a hlavní autorka studie. "Neznamená to, že mozek sedmnáctiletého a třicetiletého člověka vypadá stejně. Jde o to, že typy změn, ke kterým v tomto období dochází, jsou konzistentní," dodala. Výzkum tak nabízí nový pohled na to, proč se některé kognitivní schopnosti naplno rozvinou až právě kolem třicítky.

Do pozorovaných změn mohou výrazně promlouvat i životní události. "Víme například, že u žen po porodu dochází v mozku k výrazným změnám," připomněla Mousleyová s tím, že ačkoli to studie přímo netestovala, souvislost mezi těmito milníky a reálným životem je pravděpodobná.

Co se děje po vrcholu?

Po dosažení "mentálního zenitu" kolem 32 let začíná nejdelší období, které podle magazínu Scientific American signalizuje začátek skutečné dospělosti. V tomto bodě se mozková architektura začíná oproti bouřlivému dětství a dospívání znatelně ustalovat. To zapadá do dřívějších výzkumů, které ukazují, že právě tehdy dochází i ke "stabilizaci inteligence a osobnosti".

Klid ale netrvá věčně. Po 66. roce přicházejí první znatelné útlumy. Mozkové spoje se začínají postupně zhoršovat a kolem 83 let vědci zaznamenali poslední výrazný zlom: konektivita a elasticita mozku začíná prudce klesat.

Co přesně to znamená pro naši schopnost učit se nebo si pamatovat, vědci zatím jen odhadují. "Nevíme přesně, jak do toho mluví životní styl, genetika nebo další faktory," uzavřela Mousleyová. "Zatím jsou to jen hypotézy, které nám ale otevírají dveře k dalšímu zkoumání."

Zdroj BBC