Máte pocit, že se váš život dělí na jasně ohraničené etapy? Nová vědecká studie potvrzuje, že nejste daleko od pravdy. Mozek se nevyvíjí plynule, ale prochází pěti odlišnými fázemi oddělenými zásadními zlomy. Vědci z Cambridge analyzovali tisíce skenů a určili přesný věk, kdy je lidská mysl na absolutním vrcholu, i moment, kdy začíná prudký sešup. Zjistěte, ve které fázi se právě nacházíte vy.
Lidský mozek není jen šedá hmota - je to dynamická síť, která se během života mění víc, než byste čekali. A jak nyní vědci odhalili, náš nejdůležitější orgán prochází během existence pěti různými fázemi. Každá z nich má vlastní rytmus i zlomové momenty, které rozhodují o tom, jak rychle nám to myslí.
V nové studii zveřejněné v prestižním časopise Nature Communications výzkumníci analyzovali skeny mozků 3 802 lidí od narození až po úctyhodných 90 let. Výsledek? Identifikovali čtyři jasné milníky: 9, 32, 66 a 83 let. Právě okolo těchto let se mozek "přepíná" do nové vývojové etapy.
"Když se ohlédneme zpět, mnoho z nás cítí, že náš život běží v jasně oddělených kapitolách. A teď víme, že přesně takhle funguje i mozek," přiblížil Duncan Astle, expert na neuroinformatiku z Cambridgeské univerzity, pro deník The Guardian. "Uvědomění, že se mozek nevyvíjí plynule, ale skáče mezi několika zásadními zlomovými body, nám může pomoci odhalit, kdy a jak je jeho síť nejzranitelnější."
Vrchol přichází po třicítce
Od narození až do devíti let života se podle výzkumníků spoje v našem mozku propojují velmi podobným, rychlým způsobem. Pak ale přichází puberta a organizace naší neurální architektury se začne dramaticky měnit. Tento proces se nezastaví až do dospělosti. Vrcholu podle vědců dosahujeme okolo 32 let. Právě tehdy je náš mozek nejlépe strukturovaný, nejstabilnější a v nejlepší formě.
"Naše zjištění naznačují, že vývoj mozku od dětství až po vrchol v raných třicátých letech se liší od ostatních fází života," vysvětlila neurovědkyně Alexa Mousleyová z Univerzity v Cambridge a hlavní autorka studie. "Neznamená to, že mozek sedmnáctiletého a třicetiletého člověka vypadá stejně. Jde o to, že typy změn, ke kterým v tomto období dochází, jsou konzistentní," dodala. Výzkum tak nabízí nový pohled na to, proč se některé kognitivní schopnosti naplno rozvinou až právě kolem třicítky.
Do pozorovaných změn mohou výrazně promlouvat i životní události. "Víme například, že u žen po porodu dochází v mozku k výrazným změnám," připomněla Mousleyová s tím, že ačkoli to studie přímo netestovala, souvislost mezi těmito milníky a reálným životem je pravděpodobná.
Co se děje po vrcholu?
Po dosažení "mentálního zenitu" kolem 32 let začíná nejdelší období, které podle magazínu Scientific American signalizuje začátek skutečné dospělosti. V tomto bodě se mozková architektura začíná oproti bouřlivému dětství a dospívání znatelně ustalovat. To zapadá do dřívějších výzkumů, které ukazují, že právě tehdy dochází i ke "stabilizaci inteligence a osobnosti".
Klid ale netrvá věčně. Po 66. roce přicházejí první znatelné útlumy. Mozkové spoje se začínají postupně zhoršovat a kolem 83 let vědci zaznamenali poslední výrazný zlom: konektivita a elasticita mozku začíná prudce klesat.
Co přesně to znamená pro naši schopnost učit se nebo si pamatovat, vědci zatím jen odhadují. "Nevíme přesně, jak do toho mluví životní styl, genetika nebo další faktory," uzavřela Mousleyová. "Zatím jsou to jen hypotézy, které nám ale otevírají dveře k dalšímu zkoumání."
Zdroj BBC
Mohlo by se vám líbit: Máte bdělý mozek? Na to odpoví optická iluze s písmeny
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚUkrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, oznámil ukrajinský ministr Šmyhal
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.
ŽIVĚJsme na cestě k demokracii, míní Machadová. Chtěla by být venezuelskou prezidentkou
„Jsme už v prvních etapách skutečného přechodu k demokracii,“ řekla na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová. Připustila, že by se v budoucnosti mohla stát venezuelskou prezidentkou. "Je to velmi dobrá žena a budeme spolu opět hovořit,“ řekl šéf Bílého domu v pátek novinářům.
Konečný počet obětí listopadového požáru budov v Hongkongu je 168, uvedly tamní úřady
Finální počet obětí listopadového požáru v Hongkongu vystoupal na 168, přičemž většinu tvoří ženy. Poslední předběžný počet obětí byl 161, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AFP. Jednalo se o nejtragičtější požár za několik posledních desetiletí.
Předposlední Boleslav překvapivě udolala vedoucí Pardubice, prohrála i druhá Plzeň
Hokejisté předposlední Mladé Boleslavi vyhráli v 42. kole extraligy doma nad vedoucími Pardubicemi 4:2 a po sérii tří porážek podruhé za sebou naplno bodovali. Dynamo naopak vyšlo naprázdno poprvé po 13 zápasech, během kterých podlehlo jen třikrát v nastavení. Gólem a asistencí přispěl k výhře Středočechů obránce Filip Pyrochta.
Francouzská policie opět vyšetřuje Pelicota, mohl kromě manželky znásilnit i další
Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl odsouzen k 20 letům vězení za organizování hromadného znásilňování tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.