Mozek si zvyká na chaos rychleji, než tušíte. Neurovědec varuje před nenápadnou pastí dnešní doby

Žijeme v době, kdy na nás informace proudí prakticky bez přestávky. Mobil, zprávy, sociální sítě, práce, úkoly. Neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík upozorňuje, že mozek se takovému režimu rychle přizpůsobuje – a právě v tom může být problém. „Mozek se velice rychle učí a on se i naučí konzumovat ty informace útržkovitě,“ říká.

Sám se s přetížením setkal velmi osobně. V roce 2015 prošel vyhořením a právě tato zkušenost ho později přivedla i k práci s lidmi, kteří řeší stres, nedostatek času nebo pocit, že musí být neustále výkonnější. „Není dobrý si z toho osobního rozvoje na sebe uplíst nějakej bič, kterým se budu prostě mrskat,“ upozorňuje.

Související

Prodělali infarkt, aniž by o něm věděli. Nová studie mluví o následcích pro mozek

Sociální sítě dávají rychlou odměnu

Jedním z velkých problémů současnosti je podle něj způsob, jakým konzumujeme obsah na sociálních sítích. Člověk si chce telefon otevřít na pár minut a najednou zjistí, že scrolluje půl hodiny. Systém odměny v mozku přitom reaguje na lajky nebo videa, která nás zaujmou.

Stuchlík proto raději mluví o takzvaném „drahém dopaminu“ – tedy pocitu odměny, pro který musíme něco udělat. Může jít o běh, cvičení, procházku nebo třeba dobrý skutek. „Vždycky pléduju za ten drahý dopamin nebo takový ten pocit odměny, který dostaneme, když něco dobrého uděláme,“ vysvětluje.

Aleš Benjamín Stuchlík

Český neurovědec, profesor, lektor, mentor a neurokouč. Působí ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a dlouhodobě se zabývá fungováním mozku, pamětí, učením a chováním. Vedle vědecké práce se věnuje také praktickému využití neurověd v každodenním životě – pomáhá lidem zvládat stres, předcházet vyhoření, zlepšovat soustředění či pracovat s pamětí. Je autorem více než stovky odborných publikací a pravidelně přednáší veřejnosti i firmám.

Nuda může být užitečnější, než si myslíme

Podle Stuchlíka není nutné vyplnit každý volný okamžik dalším podnětem. Naopak. Chvíle klidu mohou mozku prospívat. „Musí tam být i ty chvíle, kdy je člověk sám se sebou, kdy je třeba chvíli v klidu, kdy se třeba chvíli nudí, protože to zase podporuje tu kreativitu,“ vysvětluje.

Stejně opatrně přistupuje i k obavám ze zapomínání. To, že občas nemůžeme najít brýle nebo si nevzpomeneme na jméno, ještě nemusí znamenat závažný problém. „My vlastně musíme zapomínat,“ říká s tím, že mozek tím uvolňuje prostor pro další informace.

Související

Známý vitamin může pomáhat udržet mozek v kondici. Nová studie odhalila překvapivé souvislosti

Spánek bychom podle něj neměli šidit

Pokud by měl vybrat tři věci důležité pro dlouhodobou kondici mozku, jmenoval by mentální aktivitu, pohyb a kvalitní spánek. Právě ten lidé podle něj často obětují jako první.

Když se navíc spojí stres, hodně práce a málo odpočinku, může vzniknout začarovaný kruh. „Pak už dojde k tomu, že oni se i budí, že vlastně se jim spí špatně. I když se chtějí vyspat, tak to třeba nejde,“ popisuje.

Sám při vyhoření dostal od psychiatra překvapivě jednoduchou radu: chodit. „Pane profesore, ty vycházky musíte prochodit,“ vzpomíná. Pohyb podle něj pomáhá především při stresu, zároveň ale zdůrazňuje, že u závažných psychických obtíží nenahrazuje odbornou pomoc.

Ne všechno v životě musí být výkon

Stuchlík doporučuje také jednoduchou listinu vděčnosti – večer nebo ráno si připomenout několik věcí, které člověku udělaly radost. Sám přitom přiznává, že ji nedodržuje každý den. „Někdy padnu do postele a už prostě usínám úplně mrtvej.“

A možná právě tady se skrývá hlavní myšlenka jeho přístupu: není potřeba optimalizovat každou minutu života. „Na smrtelný posteli se nás nikdo nebude ptát, jakou jsme měli citovanost publikací, jaký jsme měli H index, kolik jsme vydělali peněz,“ připomíná Stuchlík. Mnohem víc podle něj zůstávají společné zážitky a vztahy.

VIDEO: Je tu vysoký počet lidí, co hodně pijí alkohol, i kuřáků. Alkohol vám něco půjčí, ale je to půjčka na dost vysokou splátku, říká psychiatr Nešpor

Zdroj: FACE TO FACE