


Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.

Lidé, kteří mluví dvěma a více jazyky, mohou podle nového výzkumu stárnout z neurologického hlediska pomaleji než ti, kteří používají pouze jeden jazyk. Výsledky prezentované na konferenci Federation of European Neuroscience Societies (FENS) v Barceloně naznačují, že rozdíl může být překvapivě výrazný – u lidí ovládajících čtyři jazyky odpovídala mozková aktivita v průměru až o 13 let mladšímu mozku.
Mozek tvoří miliardy nervových buněk propojených složitou sítí spojů. Právě jejich vzájemná komunikace se s přibývajícím věkem postupně zhoršuje, což se může projevit pomalejším zpracováním informací nebo horší pamětí. Výzkumníci proto hledají faktory, které by mohly tento proces zpomalit.
Na nové studii spolupracovali odborníci ze Španělska, Chile, Argentiny a Irska. Zaměřili se na obyvatele španělského Baskicka, kde je běžné používat několik jazyků vedle sebe: nejčastěji španělštinu, baskičtinu, francouzštinu nebo angličtinu. Díky tomu mohli porovnat lidi s různě bohatou jazykovou zkušeností.
V první fázi vědci analyzovali mozkovou aktivitu 728 dobrovolníků pomocí magnetoencefalografie, která zachycuje magnetická pole vznikající při činnosti nervových buněk. Následně využili umělou inteligenci k vytvoření modelu, jenž určil, jak vypadá běžná mozková konektivita v různém věku. Tento model pak ověřili na další skupině 144 lidí rozdělených podle toho, zda ovládali jeden, dva, tři nebo čtyři jazyky.
Výsledky ukázaly jasný trend. Mozky lidí hovořících dvěma jazyky odpovídaly přibližně o šest let mladšímu věku než u jednojazyčných účastníků. U těch, kteří ovládali tři jazyky, činil rozdíl přibližně sedm let. Nejvýraznější efekt zaznamenali výzkumníci u lidí se čtyřmi jazyky. Jejich mozková aktivita odpovídala v průměru až o 13 let mladšímu mozku.
Podle vedoucí autorky výzkumu Lucíe Amorusové z Baskického centra pro poznávání, mozek a jazyk ale nehraje roli pouze samotný počet jazyků. Významná byla také úroveň jejich ovládání a věk, ve kterém se člověk začal druhý jazyk učit.
„Jednoduše řečeno jsme zjistili, že lidé, kteří mluvili více jazyky, měli mozky vypadající mladší, než odpovídalo jejich skutečnému věku. Nejde ale jen o to, zda je člověk dvojjazyčný. Důležitá je také hloubka jazykových zkušeností a to, jak dlouho je během života získává,“ vysvětlila Amorusová.
Autoři při analýze zohlednili věk, pohlaví i dosažené vzdělání účastníků. Současně ale upozorňují, že nelze vyloučit vliv dalších faktorů. Lidé, kteří se učí cizí jazyky, totiž mohou zároveň častěji číst, více se vzdělávat, být společensky aktivnější nebo vést celkově zdravější životní styl. Právě tyto návyky mohou zdraví mozku podporovat také.
Podobně výsledky hodnotí i neurovědkyně Christina Dallová z Národní a Kapodistriovy univerzity v Athénách. Podle ní existuje řada důvodů, proč se učit cizí jazyky v každém věku – od společenských a kulturních přínosů až po možné pozitivní účinky na mozek. Čím dříve se člověk s dalším jazykem setká, tím výraznější efekt může mít.
Odborníci zároveň připomínají, že zatím jde o výsledky prezentované na odborné konferenci. Výzkum ukazuje silnou souvislost mezi vícejazyčností a pomalejším stárnutím mozku, sám o sobě ale ještě nedokazuje, že právě učení jazyků je jedinou příčinou tohoto efektu. Další studie by měly například ověřit, zda může vícejazyčnost pomoci i lidem s Alzheimerovou chorobou nebo jinými neurodegenerativními onemocněními.
Zdroj: Federation of European Neuroscience Societies, The Guardian, FENS Forum 2026, The Times









V pondělí čekají většinu území republky silné bouřky s nárazy větru a kroupami. Vyplývá to z výstrahy, kterou v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend pro téměř celou zemi, omezili meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. V celém Česku ale podle ústavu dále platí zvýšené riziko vzniku požárů.



Když záchranáři po 37 hodinách vytáhli z hromady trosek živou dvaatřicetiletou Danielu, celá Kolumbie si s úlevou oddechla. Záběry mladé matky, kterou v ruinách zříceného domu v Pereiře objevil soused díky tichému volání o pomoc, obletěly svět a v národě otřeseném stovkami mrtvých zažehly obrovskou vlnu naděje. Jen o tři dny později z nemocnice dorazila zdrcující zpráva.



Čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok. Babiš to pronesl v nedělním příspěvku na sociálních sítích.



Tereza Hrochová obsadila na mistrovství Evropy deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.



Čína dnes představuje pro evropský průmysl jednoho z největších konkurentů. Její ekonomický model ale bývá často popisován příliš jednoduše – jako směs státních dotací a levné práce. Ve skutečnosti je mnohem složitější. „Nazývám ho hybridním modelem. Stále se plánuje po pětiletkách, současně ale vytváří velmi tvrdou konkurenci,“ shrnuje investor Dan Vořechovský, který se na Čínu specializuje.