Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.
Lidé, kteří mluví dvěma a více jazyky, mohou podle nového výzkumu stárnout z neurologického hlediska pomaleji než ti, kteří používají pouze jeden jazyk. Výsledky prezentované na konferenci Federation of European Neuroscience Societies (FENS) v Barceloně naznačují, že rozdíl může být překvapivě výrazný – u lidí ovládajících čtyři jazyky odpovídala mozková aktivita v průměru až o 13 let mladšímu mozku.
Mozek tvoří miliardy nervových buněk propojených složitou sítí spojů. Právě jejich vzájemná komunikace se s přibývajícím věkem postupně zhoršuje, což se může projevit pomalejším zpracováním informací nebo horší pamětí. Výzkumníci proto hledají faktory, které by mohly tento proces zpomalit.
Na nové studii spolupracovali odborníci ze Španělska, Chile, Argentiny a Irska. Zaměřili se na obyvatele španělského Baskicka, kde je běžné používat několik jazyků vedle sebe: nejčastěji španělštinu, baskičtinu, francouzštinu nebo angličtinu. Díky tomu mohli porovnat lidi s různě bohatou jazykovou zkušeností.
V první fázi vědci analyzovali mozkovou aktivitu 728 dobrovolníků pomocí magnetoencefalografie, která zachycuje magnetická pole vznikající při činnosti nervových buněk. Následně využili umělou inteligenci k vytvoření modelu, jenž určil, jak vypadá běžná mozková konektivita v různém věku. Tento model pak ověřili na další skupině 144 lidí rozdělených podle toho, zda ovládali jeden, dva, tři nebo čtyři jazyky.
Výsledky ukázaly jasný trend. Mozky lidí hovořících dvěma jazyky odpovídaly přibližně o šest let mladšímu věku než u jednojazyčných účastníků. U těch, kteří ovládali tři jazyky, činil rozdíl přibližně sedm let. Nejvýraznější efekt zaznamenali výzkumníci u lidí se čtyřmi jazyky. Jejich mozková aktivita odpovídala v průměru až o 13 let mladšímu mozku.
Čím víc jazyků, tím mladší mozek
Podle vedoucí autorky výzkumu Lucíe Amorusové z Baskického centra pro poznávání, mozek a jazyk ale nehraje roli pouze samotný počet jazyků. Významná byla také úroveň jejich ovládání a věk, ve kterém se člověk začal druhý jazyk učit.
„Jednoduše řečeno jsme zjistili, že lidé, kteří mluvili více jazyky, měli mozky vypadající mladší, než odpovídalo jejich skutečnému věku. Nejde ale jen o to, zda je člověk dvojjazyčný. Důležitá je také hloubka jazykových zkušeností a to, jak dlouho je během života získává,“ vysvětlila Amorusová.
Autoři při analýze zohlednili věk, pohlaví i dosažené vzdělání účastníků. Současně ale upozorňují, že nelze vyloučit vliv dalších faktorů. Lidé, kteří se učí cizí jazyky, totiž mohou zároveň častěji číst, více se vzdělávat, být společensky aktivnější nebo vést celkově zdravější životní styl. Právě tyto návyky mohou zdraví mozku podporovat také.
Podobně výsledky hodnotí i neurovědkyně Christina Dallová z Národní a Kapodistriovy univerzity v Athénách. Podle ní existuje řada důvodů, proč se učit cizí jazyky v každém věku – od společenských a kulturních přínosů až po možné pozitivní účinky na mozek. Čím dříve se člověk s dalším jazykem setká, tím výraznější efekt může mít.
Odborníci zároveň připomínají, že zatím jde o výsledky prezentované na odborné konferenci. Výzkum ukazuje silnou souvislost mezi vícejazyčností a pomalejším stárnutím mozku, sám o sobě ale ještě nedokazuje, že právě učení jazyků je jedinou příčinou tohoto efektu. Další studie by měly například ověřit, zda může vícejazyčnost pomoci i lidem s Alzheimerovou chorobou nebo jinými neurodegenerativními onemocněními.
VIDEO: Udržet mozek ve zdraví. Důležitější než paměť je rychlost zpracování informací. Jak ji trénovat?
Zdroj: Federation of European Neuroscience Societies, The Guardian, FENS Forum 2026, The Times
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Parlamentní volby v září nebudou svobodné, Kreml si výsledek objedná, míní expert
Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.
Lavrov měl plamenný projev. Ruská burza překvapivě „padla jako kámen“
Ruský ministr zahraničí v pátek odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a pohrozil západním spojencům Kyjeva „zničením všeho, co ze Západu pohání válečnou mašinerii Kyjeva“ – a to i s použitím „tvrdších metod“. Jeho odhodlání ale patrně nesdílejí ruští investoři. Ruský akciový trh se překvapivě ještě ten den propadl nejvíce za poslední čtyři roky.
Skočil do Pacifiku za chlapcem. O pár týdnů později seděl v oválné pracovně
Z rozbouřeného Pacifiku rovnou do oválné pracovny. Šestnáctiletý plavčík Ryder Williams před několika týdny riskoval vlastní život, aby zachránil desetiletého Nathaniela Raie, kterého u kalifornského pobřeží strhly silné vlny. Záběry záchrany obletěly internet a mladého zachránce nyní přijal americký prezident Donald Trump.
Neoblíbená soupeřka. Siniaková proti Keysové opět narazila
Tenistka Kateřina Siniaková vypadla na turnaji v Cincinnati ve 3. kole s Američankou Madison Keysovou. Loňské vítězce Australian Open podlehla deblová světová jednička 1:6, 3:6 a ani ve třetím utkání v kariéře s ní neuhrála alespoň set.
Výstava korunovačních klenotů se posouvá o den. Na Hradě se koná protokolární akce
Výstava českých korunovačních klenotů se pro veřejnost oproti původnímu plánu otevře o den později, v sobotu 19. září. Důvodem je páteční konání protokolární akce v areálu Pražského hradu. Sdělil to v úterý Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Korunovační klenoty budou ve Vladislavském sále pro veřejnost vystaveny zdarma do pondělí 28. září.