Moucha není jen otravný hmyz. Věda ví, proč ji člověk nedokáže chytit a jak na ni vyzrát

Moucha domácí obvykle nepůsobí jako zdatný cestovatel. V kuchyni nebo u odpadkového koše se často drží na malém prostoru a zdánlivě krouží pořád dokola. Ve skutečnosti ale dokáže urazit mnohem větší vzdálenosti, než by člověk od několikamilimetrového hmyzu čekal.

Podle entomologů z University of Kentucky se mouchy domácí běžně pohybují v řádu jedné až dvou mil od místa, kde se vylíhly; delší lety jsou možné, ale spíše za výjimečných okolností a týkají se menší části populace. Terénní studie využívající značení a zpětný odchyt much zase zaznamenala jedince ve vzdálenosti pěti až sedmi kilometrů od místa vypuštění. Starší práce popisují i delší záchyty, u těch je ale vždy důležité rozlišovat mezi tím, co dokáže jednotlivá moucha, a tím, jak daleko se běžně pohybuje většina populace.

Související

Horší než poušť. Vědec popsal, jakou chybu dělají Češi na svých zahradách

Důvod, proč se jinak poměrně „domácká“ moucha vydá dál, bývá prostý: potrava nebo vhodné místo pro kladení vajíček. Láká ji rozkládající se organická hmota, odpad, hnůj nebo zbytky jídla. Právě blízkost člověka z ní udělala tak úspěšný druh. Přehled publikovaný v odborném časopise Journal of Integrated Pest Management popisuje mouchu domácí jako celosvětově rozšířeného škůdce lidí i hospodářských zvířat, který je úzce navázaný na prostředí vytvořené člověkem.

Nejdřív potravu rozpustí, pak ji nasaje

Jakmile moucha vhodnou potravu najde, následuje pro člověka poměrně odpudivý, ale biologicky účinný postup. Moucha domácí nemá kousací ústní ústrojí. Její sosák je uzpůsobený hlavně k přijímání tekutin.

Pokud usedne na pevnou potravu, například na krystalky cukru nebo zbytky jídla na kuchyňské lince, nejprve na ni uvolní trávicí tekutiny. Ty potravu částečně rozpustí a moucha vzniklou tekutinu nasaje. Odborné popisy ústního ústrojí mouchy uvádějí, že její zakončení funguje jako houbička s drobnými kanálky, které pomáhají tekutiny nasávat kapilárním efektem.

Tento způsob krmení je jedním z důvodů, proč jsou mouchy v domácnosti problém. Nejde jen o to, že jsou hlučné nebo nepříjemné. Mnohem důležitější je, že střídavě usedají na odpad, výkaly, zbytky rozkládající se hmoty a poté na lidské jídlo.

Související

Obrazem: Čeští vědci objasnili, jak drobný hmyzožravec z Afriky překonal poušť

Systematický přehled zaměřený na lidské patogeny přenášené mouchou domácí uvádí, že moucha funguje hlavně jako mechanický přenašeč: choroboplodné zárodky může přenášet na povrchu těla, nohách, křídlech, ústním ústrojí i ve svém trávicím traktu.

Ochutnává nohama

Moucha navíc jídlo nepoznává jen ústy. Hmyz má chuťové receptory umístěné i na jiných částech těla. U much se chuťové neurony nacházejí mimo jiné na nohou, ústním ústrojí i křídlech. Stačí tedy, aby moucha na potravu dosedla, a velmi rychle získá informaci, zda má smysl se jí zabývat.

Právě proto si mouchy tak často třou nohy o sebe. Nejde o žádné „spokojené mnutí“ hmyzí říše, ale o čištění. Na drobných chloupcích a smyslových strukturách se zachytává prach, mastnota i zbytky potravy. Pokud si je moucha neudržuje čisté, hůř vnímá okolí.

Proč ji plácačkou tak často mineme

Moucha domácí není žádný extrémně rychlý letec. Její letová rychlost se běžně uvádí zhruba kolem sedmi kilometrů za hodinu, tedy přibližně jako svižná lidská chůze. Rychlá nám připadá hlavně proto, že je velmi obratná a dokáže reagovat v nepatrném zlomku času.

Pomáhají jí složené oči tvořené tisíci drobných oček. Každé zachytí malou část obrazu a dohromady vytvářejí široké zorné pole. Popularizační shrnutí Florida International University vysvětluje, že právě složené oči a rychlé nervové zpracování dávají mouchám výhodu při úniku před predátorem. Nebo před člověkem s plácačkou.

Související

Nech mouchu žít. Ochráncům vadil mrtvý hmyz na výstavě, muzeum známé dílo odstranilo

Zjednodušeně se často říká, že moucha vidí svět „zpomaleně“. Přesnější je napsat, že její zrakový systém dokáže zpracovávat rychlé změny obrazu s vyšším časovým rozlišením než lidské oko.

U octomilek se v experimentech pracuje s přibližnou hranicí kolem 200 hertzů, tedy s mnohem rychlejším vnímáním blikání a pohybu, než jaké běžně rozliší člověk.

Jak se much doma zbavit

Ve volné přírodě mají mouchy důležitou roli při rozkladu organické hmoty. Doma je ale nikdo nechce. A oprávněně. Nejlepší obranou přitom není voňavá svíčka ani květináč s bylinkou v okně, ale prevence.

Základ je zabránit mouchám v přístupu dovnitř a současně odstranit lákadla. Integrovaná ochrana proti mouchám podle odborných doporučení stojí hlavně na hygieně, zakrytí odpadu, odstranění rozkládající se organické hmoty a mechanických bariérách. Pokud se mouchy už dostanou dovnitř, pomoci mohou lepové pásky, mucholapky, okenní nálepky nebo vhodně umístěné světelné lapače.

VIDEO: Reportérku při živém vstupu otravovala dotěrná vosa, nakonec to novinářka nevydržela

Zdroj: Journal of Integrated Pest Management, University of Kentucky Florida International University