Zabil dvě ženy a dalších dvanáct brutálně napadl. Většinu svých nejhorších zločinů přitom Miroslav Stehlík spáchal během nařízené ústavní léčby. Jak se mohlo stát, že narušený sadista mohl z bohnické psychiatrie v Praze nerušeně odcházet lovit své oběti?
Narušený sadista popisoval vraždy jako rutinu
O život připravil dvě ženy, napadl minimálně dvanáct dalších. Miroslav Stehlík šokoval kriminalisty naprostou absencí jakékoliv sebekritiky nebo lítosti. O svých zločinech mluvil zcela bez okolků, jako by se nejednalo o nic zvláštního. Ten, kdo ho opravdu dobře znal, tím ale nejspíš nebyl příliš překvapený. Pro kriminál totiž rostl už od dětství.
Narušený sadista popisoval vraždy jako rutinu
O život připravil dvě ženy, napadl minimálně dvanáct dalších. Miroslav Stehlík šokoval kriminalisty naprostou absencí jakékoliv sebekritiky nebo lítosti. O svých zločinech mluvil zcela bez okolků, jako by se nejednalo o nic zvláštního. Ten, kdo ho opravdu dobře znal, tím ale nejspíš nebyl příliš překvapený. Pro kriminál totiž rostl už od dětství.
Nic dobrého z něj vyrůst nemohlo
S celou rodinou Stehlíkových bylo zkrátka něco v nepořádku. Otec budoucího vraha, Miroslav starší, byl alkoholik a později byl dokonce odsouzen k trestu odnětí svobody za pohlavní zneužívání. Rodina po jeho uvěznění trpěla nedostatkem financí, byly tu ale i další potíže.
Mladý Miroslav měl čtyři bratry. Všichni z nich trpěli nízkým intelektem, a tak navštěvovali zvláštní školu. Jeden z nich byl později trestán za majetkovou trestnou činnost, další z nich, Pavel Stehlík, v dospělosti zavraždil svou postarší sousedku.
Sám Miroslav sice zvládal běžnou školní docházku, zato byl už jako chlapec nezvladatelný a nosil domů dvojky z chování. Než se dostane do křížku se zákonem, bylo tak jen otázkou času.
Na prahu plnoletosti putoval za mříže
V 15 letech měl na krku první skutečný průšvih. V prádelně bytového domu se totiž pokusil znásilnit mladou ženu, která mu unikla jen šťastnou náhodou. Za tento skutek ho Městský soud v Praze potrestal dvouletou podmínkou. Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby páchal další trestné činy.
Ještě v podmínce provedl neuvěřitelných 34 případů vloupání do bytů a automobilů. V několika domech se dokonce pokusil založit požár, když ho rozzlobilo, že nenašel nic, co by se dalo ukrást.
Své řádění pak definitivně završil tím, že s nožem v ruce napadl další mladou ženu, kterou se též pokusil znásilnit. V pouhých 18 letech tak putoval na sedm let za mříže. Následně se měl podrobit také nařízené sexuologické léčbě. Ta ovšem neprobíhala tak, jak by se dalo čekat.
V léčebně měl Stehlík až příliš svobody
Přestože soudní znalci zjistili u Miroslava Stehlíka množství závažných diagnóz, jako například exhibicionismus, sadismus a sexuální agresivitu, lékaři z pražské bohnické nemocnice usoudili, že bude vhodné, pokud bude během léčby dostávat pravidelně vycházky.
Kromě toho, že v doprovodu svých rodičů mohl na víkendy jezdit domů, čas od času ho někteří ošetřovatelé po večerce pouštěli ven také neoficiálně. A právě to v budoucnu mělo způsobit velké problémy - o těchto vycházkách „na černo“ totiž neexistovaly žádné záznamy.
Mladou zahradnici vyděsil nález mrtvoly
Své první vraždy se Miroslav Stehlík dopustil ještě v době, kdy se stále léčil v Bohnicích, a to právě během doby, kdy byl venku na zapřenou.
Nález mrtvého ženského těla v pražských Vysočanech ohlásila mladá zahradnice, která si při údržbě tamějšího parku chtěla odskočit do křoví. Přivolaným kriminalistům bylo přitom na první pohled jasné, že se dívka, která se jmenovala Zdena H., stala obětí nebezpečného devianta.
Stehlík se sice dostal na seznam vytipovaných pachatelů ihned po nálezu zavražděné dívky, avšak kvůli poměrům v léčebně z něj byl opět vyřazen. V době, kdy ke zločinu mohlo dojít, totiž neměl oficiálně udělenou vycházku.
Jen 13 hodin bez násilí
Jen několik dní po první vraždě byl Miroslav Stehlík na svou žádost propuštěn z léčebny a nadále tam měl docházet pouze ambulantně. Trvalo mu ale pouhých 13 hodin, než v něm znovu převládly pudy a on se znovu rozhodl vraždit.
K hrůznému činu došlo v pražských Vršovicích, kde se Stehlík dostal do chodby a napadl tam osmadvacetiletou Blanku N., rozvedenou matku dvou dětí. Mrtvou a zneužitou ji ráno v kaluži krve našli sousedé.
Ani po druhé vraždě si nedal pokoj
Známé úsloví, že s jídlem roste chuť, v případě Miroslava Stehlíka rozhodně platí. Deset dní po druhé vraždě se totiž rozhodl napadnout další ženu. Miroslava H. ale měla štěstí, protože se sice stala obětí znásilnění a skončila v nemocnici, ale přežila.
Po dvou dnech napadl mladou pošťačku, té se však podařilo uniknout, když Stehlíka při činu vyrušili kolemjdoucí. Podobné štěstí už neměla Eva Č,. která se znásilnění později rozhodla nahlásit na policii. A právě její svědectví přispělo k dopadení nebezpečného pachatele.
Stará školní fotografie prozradila pravdu
Během výslechů si Eva Č. uvědomila, že jí mladý muž, který ji napadl, někoho připomíná. Když se podívala na školní fotografii své sestry a uviděla tvář jednoho z jejích spolužáků, byla si už naprosto jistá. Kriminalisté se proto vydali rovnou pro Miroslava Stehlíka.
Po zadržení se Stehlík ke zděšení mužů zákona přiznal nejen ke znásilnění ženy, která ho poznala, ale také k oběma vraždám, dalším napadením a několika vloupáním. Své skutky popisoval zhruba tak, jak by jiní lidé popsali nákup v samoobsluze - zcela bez emocí a jakéhokoliv náznaku lítosti.
Resocializaci odborníci jednoznačně vyloučili
Během soudu Miroslava Stehlíka znovu důkladně zkoumali soudní znalci z oboru psychiatrie. Jejich závěr byl zcela jednoznačný. Možnost, že by se mohl někdy napravit, vůbec nepřipadala v úvahu. Naopak ho označili za výrazně narušenou osobnost, která je pro společnost nebezpečná.
Za trestné činy vraždy, jednoho pokusu vraždy, dvanácti případů znásilnění včetně pokusů, vydírání, omezování osobní svobody a krádeže si proto Miroslav Stehlík vyslechl rozsudek smrti.
Neslitoval se nad ním ani Husák
Umírat se Miroslavu Stehlíkovi nechtělo, proto se proti rozsudku pokusil odvolat a dokonce u tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka žádal o milost. Po prostudování všech materiálů, které se k jeho případu vztahovaly, to ale prezident jednoznačně zamítl.
Poprava se tak uskutečnila, a to v Praze dne 25. února roku 1986. Miroslavu Stehlíkovi v tu dobu bylo jen třicet let.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ve Švýcarku zemřel 32letý český paraglidista
Ve Švýcarsku zemřel 32letý český paraglidista, který ve středu ve východošvýcarském kantonu Graubünden narazil do skály. V pátek podle portálu 20min.ch v nemocnici těžkým zraněním podlehl.
ŽIVĚ Americká vláda nabízí odměnu 10 milionů dolarů za informace o Chameneím
Americké ministerstvo zahraničí v pátek nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny ministerstvo za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu. Ministerstvo výzvu zveřejnilo v rámci vládního programu Rewards for Justice.
ŽIVĚ Napišme spíš Putinovi, ne Zelenskému. Opozice odmítla Ficovu ropnou výzvu
Slovenský premiér Robert Fico navrhl parlamentním stranám dopis, kterým by společně požádaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o obnovení dodávek ropy přes Ukrajinu. Opozice iniciativu odmítla a její vůdce Michal Šimečka ohlásil dopis adresovaný ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby Moskva přestala bombardovat ropnou infrastrukturu a zabíjet lidi na Ukrajině.
„Král světa“ na Titanicu: tajemní umělci provokují Trumpa novou sochou s Epsteinem
Socha Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina parodující ikonickou scénu z filmu „Titanic“ je už třetí satirickou instalací umístěnou na washingtonském Mallu záhadnou skupinou umělců, kteří si říkají „The Secret Handshake“. Nová instalace zdůrazňuje důvěrný vztah mezi současným prezidentem USA a usvědčeným sexuálním predátorem Epsteinem.
Obhájce titulu z Brna uspěl v předkole, přehrál Motor
Hokejisté Brna úspěšně zvládli i druhý duel předkola v Českých Budějovicích a postoupili do čtvrtfinále play off. Po dnešní výhře 3:2 ovládl obhájce titulu sérii 3:1 na zápasy.