


Červené maso bývá často označováno za jednu z potravin, které mohou zvyšovat riziko cukrovky 2. typu. Nová klinická studie ale přináší překvapivé výsledky. Vědci sledovali lidi s prediabetem, kteří po dobu jednoho měsíce jedli hovězí maso každý den, a porovnávali je s účastníky konzumujícími drůbež. Ukázalo se, že rozdíly nebyly takové, jaké mnozí očekávali.

Nová randomizovaná kontrolovaná studie naznačuje, že každodenní konzumace hovězího masa nemusí být pro lidi s prediabetem tak problematická, jak se často předpokládá. Výzkumníci zjistili, že dospělí, kteří po dobu čtyř týdnů jedli denně přibližně 170 až 200 gramů hovězího masa, nevykazovali horší kontrolu hladiny cukru v krvi, zhoršení funkce inzulinu ani zvýšení zánětlivých ukazatelů ve srovnání s lidmi, kteří místo hovězího jedli drůbež.
Téma je přitom mimořádně aktuální. Jen ve Spojených státech má podle odhadů více než 135 milionů dospělých cukrovku 2. typu nebo zvýšené riziko jejího rozvoje. Odborníci proto dlouhodobě hledají spolehlivá doporučení založená na kvalitních vědeckých důkazech.
Studie publikovaná v odborném časopise Current Developments in Nutrition sledovala 24 dospělých ve věku 18 až 74 let. Všichni měli nadváhu nebo obezitu a současně trpěli prediabetem, jinak však byli relativně zdraví. Výzkumníci zvolili takzvaný crossover design, což znamená, že každý účastník během studie vyzkoušel oba jídelní režimy.
Každý z nich absolvoval dvě samostatná osmadvacetidenní období oddělená čtyřtýdenní pauzou. Během intervence dostával denně dvě jídla obsahující buď hovězí maso, nebo drůbež. Maso bylo součástí běžných pokrmů, jako jsou burgery, burrita, dušená jídla, stir-fry směsi nebo fajitas.
Vědci se zaměřili především na ukazatele související s rozvojem cukrovky 2. typu. Měřili funkci beta buněk slinivky, které produkují inzulin, citlivost organismu na inzulin i hormony podílející se na regulaci hladiny glukózy v krvi.
Po čtyřech týdnech se ukázalo, že mezi oběma dietami neexistují statisticky významné rozdíly. Konzumace nezpracovaného hovězího masa vedla u sledovaných osob k velmi podobným výsledkům jako jídelníček založený na drůbeži.
„Výsledky této studie navazují na dosavadní vědecké poznatky, podle nichž může být hovězí maso součástí zdravého stravovacího režimu podporujícího zdraví srdce, aniž by nepříznivě ovlivňovalo regulaci krevního cukru nebo zánětlivé procesy v organismu,“ uvedl hlavní autor studie Kevin C. Maki z Indiana University School of Public Health-Bloomington.
Podle něj může hovězí maso v rámci vyváženého jídelníčku pomoci doplnit některé důležité živiny, aniž by ve srovnání s drůbeží zhoršovalo kardiometabolické rizikové faktory.
Podobně výsledky hodnotí i profesor potravinářství a výživy Indika Edirisinghe z Illinois Institute of Technology. „Zjištění naznačují, že pravidelná konzumace hovězího masa ve srovnání s drůbeží nezhoršuje metabolické ani zánětlivé rizikové faktory u lidí s prediabetem,“ uvedl. Současně však upozornil, že studie trvala pouze jeden měsíc, byť je taková délka podle něj obvykle dostatečná pro zachycení měřitelných metabolických změn.
Autoři zároveň připomínají, že výsledky neznamenají, že by hovězí maso bylo automaticky zdravější volbou nebo že by ostatní známé rizikové faktory přestaly hrát roli. Riziko vzniku cukrovky 2. typu je totiž mnohem silněji spojeno například s nadváhou, nedostatkem pohybu nebo celkovou kvalitou stravy.
Výzkum financovala organizace National Cattlemen's Beef Association zastupující producenty hovězího masa. Autoři však zdůrazňují, že se sponzor nepodílel na sběru ani vyhodnocování dat a neměl vliv na publikaci výsledků. Organizace pouze před odesláním studie k publikaci obdržela návrh rukopisu k nahlédnutí.
Zdroj: Indiana University School of Public Health, Current Developments in Nutrition, ScienceDaily









Francie je hladová a stejně jako Anglie chce napravit semifinálový nezdar. To je parafráze titulků, kterými fotbalová federace FIFA láká na oficiálním webu na utkání o bronz z mistrovství světa. Realita je však jiná.






Žádný román se bez nich neobejde. S některými sympatizujeme, jiné nenávidíme, další nás dokážou rozesmát až k slzám. Díky nim můžeme lépe porozumět příběhům, které se na stránkách knih ukrývají. Otestujte si, jak dobře znáte české i zahraniční literární figury, a zkuste je poznat pomocí tří charakteristik.





