Měsíc vstoupí do zemského polostínu již v pátek ve 23:34 SEČ, ale tato fáze je očima i fotograficky zcela nezaznamenatelná. K viditelné části zemského polostínu se Měsíc přiblíží o necelé dvě hodiny později.
"Okolo jedné hodiny dvacáté minuty už by mohlo být očima patrné ztmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na jednu hodinu čtyřiačtyřicet minut, kdy se Měsíc bude takřka dotýkat plného stínu Země, jev tak bude výrazný a bude se zdát, jako by byl úplněk z horního okraje začouzený černým kouřem," popisuje působivý úkaz astronom Petr Horálek, podle kterého bude tento jev očima i dalekohledy patrný ještě dalších zhruba 25 minut.
Přízvisko sněžný nedostal úplněk proto, že by vypadal sněhobíle nebo sníh připomínal. Jedná se o tradiční názvy, které používaly již původní indiánské kmeny na severu Ameriky podle toho, v jakém období se zářící Měsíc v plné kráse na obloze objevil.
V lednu se mu říkalo vlčí (Wolf Moon), v únoru sněžný (Snow Moon), v červnu jahodový (Strawberry Moon) a třeba v září sklizňový (Harvest Moon).
Zatmění Měsíce vzniká při jeho průchodu zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně tři měsíční zatmění.
"Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen jeden a půl stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde," vysvětluje astronom Horálek.
Polostínové zatmění Měsíce
- 10. 2., 23:34 SEČ: začátek úkazu, očima nezaznamenatelný
- 11. 2., 01:20: očima patrné ztmavnutí SV okraje Měsíce
- 01:44: maximální fáze zatmění
- 02:10: úplněk nabude normálního vzhledu
O polostínovém zatmění hovoříme, pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než je jeho úhlový průměr. Tento úkaz bývá vidět pouhým okem, a to právě v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu.
"Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry," líčí astronom.
Všem pozorovatelům sněžného úplňku s polostínovým zatměním doporučuje, aby se na jihovýchodě pokochali krásným nebeským seskupením jasné planety Jupiter a hvězdy Spica v souhvězdí Panny.
Další zatmění viditelné z Česka, ještě výraznější – částečné – nastane již za půl roku, v pondělí 7. srpna při východu Měsíce. Na úplné zatmění Měsíce si budeme muset počkat do 27. července 2018. Půjde o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století a pro astronomy to představuje dlouho očekávanou a významnou událost.