Foto: Mennonité žijí postaru, bez elektřiny a internetu. Ale je to stále těžší

Foto: Mennonité žijí postaru, bez elektřiny a internetu. Ale je to stále těžší
Portrét dětí mennonitské rodiny v obýváku jejího domu. Zleva v horní řadě je Ana, Agatha a Catalina, dole pak Helena, Eva, Margarita, Isaac a Juan.
Žena zametá před domem.
Dívka na houpačce.
Děvče z menonnitské komunity v mexickém regionu Chihuahua řídí traktor. Podobný výjev je tam běžný, děti mennonitů obvykle končí školu ve 12 letech.
Foto: Jose Luis Gonzalez, Reuters
Reuters Jose Luis Gonzalez a Cassandra Garrisonová, Reuters
25. 6. 2022 17:24
Jejich způsob života je jednoduchý a starodávný. Mexičtí mennonité prakticky nepoužívají elektřinu ani internet. Živí se, podobně jako jejich předci, pěstováním kukuřice, chilli papriček, bavlny a cibule. Jenže udržet si odstup od moderních technologií a izolaci je mnohem těžší než dříve, ukazují snímky fotografa Joseho Luise Gonzaleze. Ten život komunity dokumentuje už deset let.

Kořeny mennonitské komunity v mexickém městě Chihuahua sahají do doby před sto lety, kdy do oblasti přišli první osadníci hledající ideální zemědělskou půdu, izolaci od okolního světa a zachování svého náboženství.

I dnes se snaží udržovat jednoduchý styl života, který vedli jejich předkové. Jenže je to stále těžší a těžší. A to i kvůli problémům, které přináší současný svět. Jedním z nich jsou například snižující se zásoby vody v souvislosti s klimatickou změnou a potřeba čerpat ji z hlubin země, což nejde bez čerpadel poháněných naftou.

Mennonitší zemědělci kdysi přišli do Mexika z Kanady. Jde o potomky anabaptistů, kteří žili v 16. století v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku. Protože odmítali vojenskou službu a koncept církevní hierarchie, trpěli dlouhá léta pronásledováním a stali se závislými na ochraně od panovníků, kteří využívali jejich přesvědčení, že zemědělství a víra jsou vzájemně propojeny. 

Komunita El Sabinal, kterou fotografoval Jose Luis Gonzalez, byla založena téměř před 30 lety v suché pouštní oblasti Chihuahua na severu Mexika. Postupem času mennonitští farmáři proměnili vyschlý terén v úrodnou zemědělskou půdu, často s využitím starodávné zemědělské techniky. Žijí v jednoduchých cihlových domech, které si sami postavili a které se obvykle skládají z jedné otevřené místnosti.

Jak mennonité rozšiřovali svou zemědělskou půdu v suchem ohrožené krajině, rostla poptávka po vodě. V průběhu let čelili dokonce obviněním od místních farmářů, že hloubí nelegální studny a že je vláda zvýhodňuje. "Vody je stále dost, ale musí se hloubit další studny," konstatuje mennonita Guillermo Andres, který do El Sabinalu přišel jako teenager. 

Rodným jazykem mennonitů je plautdietsch - jde o směs dolnoněmčiny, pruského nářečí a holandštiny. Mnoho mennonitů, zejména mužů, kteří se stýkají s místními dělníky, hovoří také španělsky. Téměř vše, co mennonité potřebují, od škol až po obchody se smíšeným zbožím, si vybudovali sami v rámci svých komunit.

Muži se starají o pole, zatímco ženy doma pečují o zahrádky a o děti. Žení a vdávají se brzo a mají často i více než deset potomků. Ti zpravidla chodí do školy jen do 12 let. Chlapci a dívky sedí ve třídách odděleně, stejně jako muži a ženy v neděli v kostelních lavicích. Děti už od deseti let také často obsluhují traktory nebo kočírují koňské povozy. 

S vnějším světem se mennonité setkávají, jen když zaměstnají dělníky z okolí, kteří do komunity nepatří, nebo když jedou do města nakupovat. "Žiju tady v souladu s tradicemi, bez nákladních aut, bez gumových pneumatik i bez elektřiny. O moderní technice nic nevím - tak jsem se narodil, tak to bylo po celý můj život a bude to tak i nadále," konstatuje Guillermo Andres.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy