Dlouhá léta stál na zahradě bez povšimnutí. Poklad v hodnotě milionů korun odhalili úplnou náhodou

V zahradách a zámeckých parcích po celé Evropě nejsou dekorace inspirované antikou ničím neobvyklým. Sochy bohů, repliky starověkých nádob nebo reliéfy připomínající římské umění patří k tradiční výzdobě historických sídel. V areálu anglického sídla Blenheim Palace však po desítky let stál předmět, který nebyl pouhou kopií. Byl originálem.

Mramorový panel zasazený do zahradní nádoby sloužil téměř dvě století nejprve jako vodní prvek, později pak jako květináč. Až v roce 2017 restaurátoři a zaměstnanci paláce oznámili, že jde o část skutečného římského sarkofágu pocházejícího přibližně ze 3. století našeho letopočtu.

Artefakt představuje jedinou dochovanou část kamenné rakve, kterou kdysi někdo vyrobil pro bohatého obyvatele Římské říše. Po svém objevení prošel náročným restaurováním a dnes je znovu vystavený v interiéru, kde je lépe chráněn před povětrnostními vlivy.

Mysleli, že je to replika

„Předmět je ve skutečnosti v pozoruhodně dobrém stavu, zvlášť když vezmeme v úvahu, jak náročnému prostředí byl vystaven, zejména jako součást fontány,“ uvedl restaurátor Nicholas Banfield ze společnosti Cliveden Conservation, který práce provedl. „Po prvotní prohlídce jsme jej mohli oddělit od olověné nádrže, ke které byl připevněn, a převézt do dílny, kde proběhlo kompletní čištění, opravy a stabilizace,“ popisuje restaurátor. 

Příběh je ale ještě podivnější. Sarkofág totiž nebyl neznámým artefaktem, na který by se přišlo až v posledních letech.

Archeoložka Zahra Newbyová z britské Warwické univerzity jej například zmiňovala ve své odborné práci věnované portrétům na římských sarkofázích. Reliéf zachycuje opilého boha Dionýsa ve společnosti Hérakla a Ariadny, po stranách doplněného lvími hlavami.

Související

Stačilo pravítko a obyčejná tužka. Jak archeologové odhalili pět tisíc let starou svatyni u Stonehenge

Zmínky o tomto konkrétním sarkofágu sahají ještě mnohem dál do minulosti. Jeho výjev si před rokem 1530 nakreslil italský umělec Battista Franco Veneziano. Další kresba z 16. století se nachází ve sbírkách newyorského Metropolitního muzea umění. Sarkofág je rovněž zmíněný v publikaci Ancient Marbles in Great Britain z roku 1882.

Dokonce i běžní návštěvníci si nápadného sarkofágu všímali. V roce 2010 například jeden z turistů zveřejnil na portálu TripAdvisor fotografii předmětu s poznámkou, že připomíná římský sarkofág typu lenos, tedy rakev tvarovanou jako vana.

Přesto zůstal jeho původ oficiálně bez potvrzení až do roku 2016. Podle tehdejších zpráv upozornil vedení paláce odborník na starožitnosti, který Blenheim Palace původně navštívil kvůli úplně jiné záležitosti. Byl to právě on, kdo doporučil, aby se původ zahradní dekorace důkladněji prověřil.

Související

Neznámé symboly, divný prsten a tajemný sarkofág. Odhalení mystéria rožmberské hrobky

Po demontáži se ukázalo, že samotný mramorový panel měří přibližně dva metry a váží téměř 400 kilogramů. Odborníci tehdy jeho hodnotu odhadli zhruba na 300 tisíc liber, tedy v přepočtu na několik milionů korun.

Otázkou zůstává, jak mohl být tak významný předmět přehlížený po tak dlouhou dobu. Jedním z vysvětlení je, že většina lidí jej považovala za novodobou repliku. Takových dekorací totiž existuje v zámeckých zahradách nespočet.

Historik a archeolog Christopher Dickenson z Oxfordské univerzity nabízí ještě jiné vysvětlení. „Pravda bude nejspíš taková, že každý, kdo jej rozpoznal, automaticky předpokládal, že lidé v Blenheim Palace dobře vědí, co mají před sebou. Přesně to jsem si myslel i já,“ napsal.

Dnes už mohou návštěvníci obdivovat sarkofág v důstojnějším prostředí. Jedna záhada však nadále přetrvává: a to otázka, kde se sarkofág v zahradách vlastně vzal. Jisté je pouze to, že se artefakt dostal do majetku 5. vévody z Marlborough někdy během 19. století. Kde jej získal a za jakých okolností se římský sarkofág ocitl v anglické zámecké zahradě, se však možná už nikdy objasnit nepodaří.

VIDEO: Archeologové objevili ztracený hrob první abatyše nejstaršího českého kláštera Mlady

Zdroj: BBC, Daily Mail, Cliveden Conservation