Měla to být vakcína proti covidu. Vědci teď zkoumají možnou souvislost s infarktem a mrtvicí

Jak je možné, že vakcína určená proti respiračnímu viru souvisí s nižším rizikem infarktu, mrtvice nebo hospitalizace kvůli srdečním potížím? A co to vypovídá o tom, co se v těle děje po prodělané infekci, i když o ní člověk možná ani neví? Podle nové studie publikované v odborném časopise JAMA Internal Medicine byla vakcína proti covidu-19 spojena s přibližně čtyřicetiprocentním snížením rizika závažných kardiovaskulárních událostí souvisejících s covidem. 

Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo hospitalizace kvůli srdečnímu onemocnění. Výsledky zároveň zapadají do rostoucího množství důkazů, které naznačují, že ochranný efekt vakcíny na srdce může přetrvávat i několik let.

Související

Největší studie svého druhu ukázala, co předchází většině infarktů a mrtvic

Autoři studie navíc upozorňují, že přínos vakcinace nemusí být omezen pouze na případy přímo spojené s covidem. Data ukazují také mírné snížení celkové nemocnosti, hospitalizací a úmrtí z jakýchkoli příčin, včetně těch, které s infekcí SARS-CoV-2 přímo nesouvisejí.

Naznačily to už předchozí výzkumy

„Ukazuje nám to, že tyto vakcíny skutečně přinesly pozitivní efekty i u lidí, kteří si ani neuvědomili, že se nakazili covidem-19,“ uvedl Ziyad Al-Aly, lékař, vědec a hlavní klinický epidemiolog z Washington University v St. Louis, který se na výzkumu podílel.

Předchozí výzkumy už naznačily, že očkování proti covidu může snižovat výskyt infarktů a mrtvic, mezi ně patří například rozsáhlá studie zahrnující přibližně 46 milionů dospělých v Anglii mezi lety 2020 a 2022. Nová analýza se však zaměřila na to, zda tyto efekty přetrvávají i v dalších letech po odeznění nejkritičtější fáze pandemie.

„Formulace vakcín se v průběhu času měnily, stejně jako samotný virus,“ vysvětlil Al-Aly. Podle něj však i novější verze vakcín nadále poskytují ochranu před kardiovaskulárními komplikacemi.

Související

Když infarkt, tak v lednu. Má to své důvody, popisuje kardiolog Veselka

Výzkum probíhal na vzorku přibližně jednoho milionu veteránů využívajících zdravotní systém amerického ministerstva pro záležitosti veteránů. Srovnával osoby, které podstoupily očkování proti chřipce, s těmi, kteří absolvovali jak vakcínu proti chřipce, tak aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 v dané sezoně. Studie zahrnovala různé typy vakcín, včetně mRNA vakcín i preparátu společnosti Novavax.

Výzkumníci sledovali zdravotní stav obou skupin po dobu zhruba osmi měsíců a zaměřili se na výskyt kardiovaskulárních komplikací spojených s covidem, tedy závažných srdečních onemocnění, která se objevila krátce po infekci.

Skupina očkovaná proti covidu vykazovala o 37,7 procenta nižší riziko těchto komplikací. Nejvýraznější efekt byl pozorován u pacientů starších 75 let a u osob s již existujícími onemocněními, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes nebo chronická plicní onemocnění.

Pozor na limity výzkumu

„Pro mě to jen zdůrazňuje, že bychom měli podporovat očkování, zejména u starších lidí,“ uvedla Nisha Viswanathanová, lékařka a ředitelka programu Long Covid na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Lidé očkovaní proti covidu byli také přibližně o 6 % méně ohroženi výskytem závažných srdečních onemocnění obecně, včetně případů, které nesouvisely s předchozí infekcí. Celkově vakcína souvisela s přibližně 7% snížením hospitalizací a úmrtí z jakýchkoli příčin.

Související

Následky očkování proti covidu se hradí jen při zvlášť závažné újmě, rozhodl soud

Al-Aly upozornil, že i relativně nízká procenta mohou mít v populaci výrazný dopad. Podle jeho výpočtů by to odpovídalo zhruba 23 odvráceným závažným kardiovaskulárním událostem, 30 hospitalizacím a 16 úmrtím na každých 10 tisíc očkovaných osob. „Při přepočtu na populaci jednoho milionu lidí by očkování mohlo být spojeno s odvrácením přibližně 2370 závažných kardiovaskulárních událostí a 1580 úmrtí během osmi měsíců,“ uvádí studie.

Autoři však zároveň upozorňují na limity výzkumu. Studovaná populace byla převážně starší, bělošská a mužská, což znamená, že odhady dopadu na celou populaci je třeba interpretovat opatrně. Otázkou zůstává i samotný mechanismus, proč by vakcína mohla chránit před srdečními problémy, které nejsou přímo spojeny s potvrzenou infekcí covidem. Podle Al-Alyho může jít o důsledek nepozorovaných, mírných infekcí, které pacienti neidentifikují jako covid.

„Tato studie nám dává nahlédnout do skrytého břemene covidu-19, který pravděpodobně stále cirkuluje v populaci,“ uvedl Al-Aly.

Související

KVÍZ: Mor, ebola i covid. Jak dobře znáte největší epidemie a pandemie historie?

Nisha Viswanathanová připouští, že takové vysvětlení je možné, zároveň však dodává, že nelze vyloučit ani širší biologické účinky vakcíny samotné. Podle ní již existují důkazy, že některé vakcíny mohou mít vliv i na další zdravotní stavy mimo svůj primární účel.

Současně připomíná, že vakcíny proti covidu byly spojovány i se vzácnými případy myokarditidy a perikarditidy, tedy zánětu srdečního svalu a jeho obalu. Tyto komplikace jsou však podle odborníků velmi vzácné a většinou mírné, zatímco přínosy očkování převažují nad riziky.

V říjnu navíc další výzkum z Floridské univerzity a Texaské univerzity naznačil, že vakcína může zlepšovat reakci pacientů s rakovinou na imunoterapii. To otevírá další otázky o tom, jakým způsobem mRNA vakcíny ovlivňují imunitní systém. „mRNA vakcíny v našem organismu zjevně dělají něco dalšího, čemu ještě plně nerozumíme, a myslím, že se v budoucnu objeví mnoho pozitivních zjištění,“ dodala Viswanathanová.

VIDEO: Doktore, poraďte! Jak na sezonní virózy?

Zdroj: The Washington Post, The Independent, JAMA Internal Medicine