Matějská nebyla vždy jen o kolotočích a cukrové vatě. Tradice ji spojuje s příchodem jara

Prokop Vodrážka Prokop Vodrážka
20. 2. 2016 8:10
V sobotu dopoledne se otevřely brány pražského Výstaviště na tradiční společenskou slavnost – Matějskou pouť. Ta nebyla vždy jen o kolotočích a cukrové vatě, první zmínky o ní pocházejí z roku 1595 a měla především náboženský význam. Jednalo se o pouť z místa dnešního pražského Vítězného náměstí ke kostelu svatého Matěje a byla spojována s nadějí na příchod brzkého jara. Duchovní význam celé akce postupně vyprchal a v 50. letech byl přetrhán přesunem z Dejvic na Výstaviště. Od 70. let pořádá pouť rodina Kočkových, která se snaží konkurovat zahraničním zábavním parkům.
Matějská pouť za první republiky
Matějská pouť za první republiky | Foto: ČTK

Praha – V sobotu začala na pražském Výstavišti tradiční společenská slavnost – Matějská pouť. Pro dětské i dospělé návštěvníky připravila rodina Kočkových, která událost organizuje již od 60. let, na 120 různých atrakcí z Česka i zahraničí.

Matějská pouť však nebyla vždy jen o kolotočích, cukrové vatě, disco hudbě a davech lidí tlačících se mezi atrakcemi. Historie jedné z největších společenských akcí současnosti sahá podle řady pramenů až do roku 1595. Tehdy však Matějská nebyla spojena jen se zábavními atrakcemi, ale jednalo se především o pouť náboženskou.

Pouť je odvozena od kostela svatého Matěje v pražských Dejvicích. Koluje pověst, podle které se svatý Matěj, jeden ze 72 Ježíšových učedníků, na místě nynějšího kostela zjevil knížeti Boleslavovi II. a tím mu zachránil život před divokým medvědem. Na jeho počest dal Boleslav vystavět kostel.

Josefská pouť. Kresba ukazuje, jak mohla tehdy matějská pouť vypadat
Josefská pouť. Kresba ukazuje, jak mohla tehdy matějská pouť vypadat | Foto: Převzato z článku Jak si Pražané užívali poutí a zábav, Lenka Bobíková, Právo

„Lidová úcta ke svatému Matěji byla podepřena významně papežem Klementem VIII., který vyhlásil na žádost probošta Jiřího Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od té doby, pouze s krátkou přestávkou pobělohorské doby, se rozvíjela tradice velkých a slavných svatomatějských poutí,“ píše se na stránkách dejvického kostela svatého Matěje.

Pouť byla spojována s nadějí na příchod jara

Poutníci tehdy vyráželi na krátkou pouť od nynějšího Vítězného náměstí křížovou cestou právě ke kostelu svatého Matěje. Pouť se tehdy konala vždy první neděli po svátku Matěje připadajícím na 24. ledna a byla spojována s nadějí na brzký příchod jara. Lidé chodili v brzkých ranních hodinách jen v košilích do zahrad a ovocných sadů, kde tloukli vařečkou do stromů a třásli jimi, aby se stromy probudily ze zimního spánku a měly bohatou úrodu.

Legenda praví, že kdo do dopoledne na svatého Matěje nezasel žito, tomu úroda nerostla. Vychází z určité klimatické periody roku, 22. února totiž nastává tzv. matějská obleva.

„Jde o jednu z velmi významných teplotních epizod roku, která je doložena v mnoha pranostikách. Byla považována za praktické ukončení nepřetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací,“ popsal již dříve klimatolog Jiří Svoboda smysl matějské oblevy.

Od 70. let 19. století měli Pražané novou atrakci - dětský kolotoč s podlahou.
Od 70. let 19. století měli Pražané novou atrakci - dětský kolotoč s podlahou. | Foto: Převzato z článku Jak si Pražané užívali poutí a zábav, Lenka Bobíková, Právo

Pouť měla značný společenský význam již v minulosti. „Poutím a podobným slavnostem dodávaly kolorit doprovodné atrakce, které měly vždy stejný nebo podobný ráz. Nesměly chybět střelnice, houpačky, později i kolotoč nebo stanové boudy loutkařů,“ popisuje ve své knize Zábava a slavnosti staré Prahy historik Zdeněk Míka.

Po rozmachu poutě se její hlavní část postupně přesouvala od malého prostranství u kostela dál. V roce 1926 se pak hlavní část oslav usídlila na Vítězném náměstí.

Cesta z Vítězného náměstí byla lemována po celé délce ve čtyřech řadách stovkami prodejních stánků. „Vždyť nedělní účast byla až čtvrt milionu návštěvníků a davy se valily v celé šíři ulice dopoledne ve směru k pouti a navečer zpět," popsala v Knize o Praze 6 Dagmar Broncová.

Během války samozřejmě veřejné veselí ustoupilo, v poválečném období došlo k opětovnému rozmachu poutě, ovšem v roce 1948 progres ustal. V roce 1960 musela Matějská pouť z důvodu výstavby kolejí ČVUT opustit Dejvice a začala putovat různě po Praze. Konala se v blízkosti Letné, poté třeba v Modřanech nebo na Břevnově.

Od roku 1963 se Matějská pouť odehrává v holešovickém Výstavišti, tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Postupem času a především pak odtržením od svého původního místa pouť ztrácela svůj duchovní rozměr, až se úplně vypařil.

Matějská konkuruje zahraničí

Ztrátu duchovního rozměru připouští i Olga Kočková, manželka Václava Kočky staršího, která se společně s celou rodinou podílí na organizování Matějské. „Chceme návštěvníkům nabídnout zábavné atrakce, aby je nemuseli vyhledávat v zahraničí. Snažíme se o to, aby se všichni dobře pobavili a seznámili se s moderní technikou,“ řekla Aktuálně.cz Kočková.

Pouť se vyvíjí především podle přání návštěvníků, zlepšují se atrakce, které jsou rychlejší, vyšší a také adrenalinovější. Podstata se nemění.

Významný zlom podle Kočkové nenastal ani po revoluci v roce 1989. Lidé si stále chtějí a také chtěli odpočinout a pobavit se. Matějská podle ní dokáže konkurovat podobným atrakcím v zahraničí také díky ceně jednotlivých vstupů.

Pouť se snaží držet tempo s dobou, každý rok je proto na Matějské zhruba 30 atrakcí ze zahraničí, především z Holandska. „Zahraniční atrakce zveme, abychom zpestřili nabídku a lidé měli možnost se seznámit s tím nejlepším, co v Evropě je,“ dodává Kočková.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Albánii zasáhla dvě zemětřesení, zanechala po sobě 108 zraněných, nikdo nezemřel

Albánii v sobotu zasáhlo zemětřesení, jehož intenzitu seismologové stanovili na 5,8 stupně. Záchvěvy půdy byly cítit i v sousedních zemích, především v Černé Hoře, vyžádaly si 108 zraněných, kteří byli ošetřeni v nemocnicích v Tiraně a Drači. Nejsou hlášena žádná úmrtí. Epicentrum sobotního zemětřesení se nacházelo zhruba 30 kilometrů severně od města Drač (Durrës) u pobřeží blízko Mysu Rodon. Podle albánského geofyzikálního ústavu šlo o nejsilnější zemětřesení v Albánii za posledních 20 až 30 let. Obyvatele pak vyděsily další otřesy v noci ze soboty na neděli o síle 4,8 stupně. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zemřel hoteliér, který se zasloužil o expanzi Hiltonu, bylo mu 91 let

Ve věku 91 let zemřel tento týden ve Spojených státech hotelový magnát William Barron Hilton, který rozšířil hotelové impérium založené jeho otcem. Informovala o tom agentura AP. Rodina Hiltonových oznámila, že Barron Hilton zemřel přirozenou smrtí ve čtvrtek ve svém domově v Los Angeles. Zůstalo po něm osm dětí a 15 vnoučat, mezi nimiž jsou i známé celebrity Paris a Nicky Hiltonovy. V rodinné firmě začal působit v 50. letech minulého století a dokázal ji dostat až na špičku hotelového průmyslu. V čele společnosti, která v současné době provozuje tisíce hotelů po celém světě včetně České republiky, stál 30 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy