Zvířata nemusíme zabíjet. Umíme maso vyrobit v laboratoři, říká chemik z USA

Tomáš Maca Tomáš Maca
5. 9. 2019 10:00
O snižování uhlíkové stopy se v posledních týdnech mluvilo hlavně v souvislosti se švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou a její plavbou na klimatický summit. Podle amerického chemika Briana Spearse ale planetě víc než letecká doprava škodí průmyslový chov dobytka. Proto společně se svými kolegy založil startup New Age Meats, který si klade za cíl vyvinout cenově dostupné laboratorně vypěstované maso z kmenových živočišných buněk. Loni se Spearsově firmě podařilo z tkáně odebrané prasátku Jessie vyprodukovat první vepřové klobásky a letos o své práci přijede přednášet na třetí ročník technologického festivalu Future Port Prague. Ten se uskuteční 10. a 11. září na pražském Výstavišti.
Laboratorně vypěstované klobásky, které Brian Spears vyrobil z tkáně odebrané prasátku Jessie, podle prvních ochutnávačů nejdou rozeznat od masa z řeznictví. Na rozdíl od něj ale hodně ulehčí planetě.
Laboratorně vypěstované klobásky, které Brian Spears vyrobil z tkáně odebrané prasátku Jessie, podle prvních ochutnávačů nejdou rozeznat od masa z řeznictví. Na rozdíl od něj ale hodně ulehčí planetě. | Foto: Archiv Briana Spearse

Pokud bych byl člověk, který se až doteď nezajímal o ekologické problémy, jak byste mě přesvědčil, že svět potřebuje laboratorně vypěstované maso?

Řekl bych vám, že největším problémem lidstva jsou v současnosti klimatické změny a hrozba vyhynutí některých živočišných druhů. Proto bychom měli uvažovat, jak co nejvíc snížit produkci toxických látek, která vede ke klimatickým změnám. Jde hlavně o oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Zemědělský sektor dnes kvůli průmyslovému chovu hospodářských zvířat vytváří těchto látek nejvíc. Z hlediska klimatických změn tak dělá větší škodu než všechny další výrobní oblasti včetně dopravy. Produkuje 15 procent z celkového množství emisí skleníkových plynů. Laboratorně vypěstované maso z živočišných kmenových buněk je stejné jako běžné maso, ale jeho rozšíření by mohlo dramaticky zabrzdit nárůst oxidu uhličitého v ovzduší, a navíc při jeho výrobě nevzniká vůbec žádný metan ani oxid dusný.

Byla ochrana životního prostředí důvodem, proč jste se jako chemický inženýr rozhodl založit startup právě v potravinářském odvětví?

Určitě to byl hlavní důvod, ale důležitou roli pro mě hrály i další etické otázky. V současnosti chováme desítky miliard zvířat jenom proto, abychom je pak mohli porážet na maso. Některá z těchto zvířat žijí ve vyhovujících podmínkách, ale pro většinu z nich to rozhodně neplatí. Pokud si zakládáme na hodnotách lidskosti, měli bychom s tím skoncovat. Laboratorně vypěstované maso lidem poskytne úplně stejnou chuť i totožný obsah proteinů, ale žádné zvíře při jeho výrobě nebude muset jít na jatka.

Kde a kdy příběh vašeho umělého masa začal a jak jste s výrobou od té doby pokročili?

Loni v červenci jsme se v oblasti Marin County severně od San Franciska seznámili s prasátkem jménem Jessie. Tomu jsme pomocí biopsie odebrali malý kus tkáně, který jsme vzali do naší laboratoře v San Francisku. Potom jsme jednotlivé kmenové buňky z tkáně oddělili a nechali je se v bioreaktorech rozrůstat do nutričně bohatých svalů. Ve chvíli, kdy už byly dostatečně členité, jsme je opět rozdělili, aby některé zůstaly v podobě svalů a z jiných se stal naopak tuk. Na závěr jsme je zase spojili dohromady, díky čemuž vzniklo v podstatě mleté vepřové maso a odtud byl už jen krůček k našim klobáskám, které jsme poprvé představili na malé ochutnávce pro 40 lidí.

Jak jim klobásky zachutnaly a co na ně říkal kuchař?

Kolegům a novinářům, kteří přišli, jsme dali srovnat produkty ze zabitých zvířat a ty z naší laboratoře, ale neřekli jsme jim, co je co. Když ochutnali naše klobásky, oceňovali, jak jsou kořeněné a příjemně vyuzené, a nedokázali je rozlišit od masových klobásek, které si dávají třeba při anglické snídani. Takové reakce ale byly logické, protože laboratorně vypěstované maso je skutečné maso, takže tak musí i chutnat. Kuchař, který ho griloval, byl řezník, co dělá klobásky přes 20 let, takže byl zvědavý, jestli se ty naše budou dát porovnávat s těmi jeho - a zjistil, že ano.

Jak dlouho vám trvalo klobásky pro desítky lidí vyrobit?

Kmenové buňky se rozmnožují exponenciálním růstem, takže ze dvou máte čtyři, ze čtyř osm, z osmi šestnáct a tak dále. Čím větší vzorek tkáně tím pádem odeberete, tím rychleji se bude její původní objem násobit. I ten malý vzorek tkáně, který jsme na začátku odebrali Jessie, už obsahoval miliony kmenových buněk, takže se brzy rozrostl v miliardy a množství potřebné pro naši první ochutnávku jsme dosáhli přibližně za dva měsíce.

Mnozí výrobci umělého hovězího masa nechávají odebrané buňky růst v krevním roztoku z kravích plodů, což může být z pohledu potenciálních zákazníků etický problém. Je tohle důvod, proč jste se rozhodl pracovat s vepřovou tkání?

Vepřové maso jsme si s mými kolegy vybrali hlavně proto, že metody množení vepřových tkání jsou nejvíc prozkoumané. Důvodem je skutečnost, že buňky prasat se v mnoha ohledech chovají stejně jako lidské buňky, takže je vědci často používají například při testování léků a mají je díky tomu hodně probádané. Kdybychom se rozhodli pro hovězí maso, neměli bychom ani zdaleka tolik informací o tom, jak získané tkáně krav přimět k růstu, takže bychom museli strávit hodně času experimenty a nemohli bychom se tak rychle posunout k produkci samotného masa.

Fetální hovězí sérum, které jste zmiňoval, jsme na začátku používali taky, protože se v něm díky vysokému obsahu proteinů živočišné buňky rozrůstají rychleji a metody našich předchůdců, z nichž jsme vycházeli, na jeho používání stály. Nyní už se nám ale v New Age Meats podařilo najít způsob, jak se bez tohoto roztoku obejít, což je dobře hned z několika důvodů.

Původní postup byl totiž velmi drahý, různé vzorky se při jeho použití liší ve své konzistenci, takže je obtížné s nimi spolehlivě pracovat, ale především se jeho používání míjí s naším záměrem snížit množství zvířat mířících na porážku. K výrobě fetálního hovězího séra totiž pořád musíte zabít březí krávu, abyste jí odebrali její plod.

"Musíme snížit ceny a zvýšit rozsah produkce. Pokud to půjde dobře, mohlo by být laboratorní maso běžnou součástí našich jídelníčků za deset let," tvrdí Spears.
"Musíme snížit ceny a zvýšit rozsah produkce. Pokud to půjde dobře, mohlo by být laboratorní maso běžnou součástí našich jídelníčků za deset let," tvrdí Spears. | Foto: Archiv Briana Spearse

Může mít konzumace laboratorně vypěstovaného masa nějaké pozitivní dopady na lidské zdraví?

Americké i evropské statistiky ukazují, že i v současnosti mnoho lidí postihují nemoci trávicí soustavy jako salmonelóza nebo kampylobakterióza a ty způsobuje konzumace kontaminovaného masa. Například bakterie známá pod zkratkou E. coli se do masa dostává na jatkách, ale v našich laboratorních podmínkách podobné bakterie do masa nepronikají, takže bude konzumace našich produktů pro lidi mnohem bezpečnější.

Kdy chcete své produkty dostat na trh a jaká by měla být jejich cenová dostupnost?

Máme docela ambiciózní plán a k prvním zákazníkům bychom se rádi dostali za dva až tři roky. Na trh hodláme vstoupit se směsí laboratorně vypěstovaného masa z živočišných buněk a rostlinného masa, protože první jmenované má lepší chuť a vůni a druhé je levnější. Kdybychom hned přišli s produktem bez příměsi rostlinného masa, byl by velmi drahý, lidé by o něj neměli zájem a my bychom nedocílili takového dopadu na řešení klimatických změn, jaký si představujeme. Takhle se namísto nejdražších restaurací můžeme dostat i do těch středně drahých.

Do kterých zemí může podle vás laboratorně vypěstované maso z živočišných buněk proniknout nejdřív?

Nejvíc otevřené se teď zdají být trhy v Hongkongu, Japonsku a Singapuru. Poměrně rychle by se laboratorní maso mohlo rozšířit i ve Spojených státech a nejkomplikovanější to naopak bude mít ve státech Evropské unie kvůli nařízením v oblasti potravin na mezinárodní i národní úrovni. V Evropě nás tak pravděpodobně čeká docela dlouhé schvalování ze strany odborníků i politiků.

Kdy se z laboratorně vypěstovaného masa podle vás může stát mainstreamová potravina?

V současnosti čelí naše odvětví dvěma velkým výzvám - snížení cen a zvýšení rozsahu produkce. Pokud ale všechno půjde dobře, mohlo by být laboratorní maso běžnou součástí našich jídelníčků zhruba za deset let.

Máte už nyní k dispozici nějaké vědecky podložené propočty, jak moc by rozšíření umělého masa mohlo ulehčit planetě?

Vím o čtyřech kvalitních analýzách životního cyklu, které odhadují, jaké dopady by laboratorní maso mohlo přinést. Jejich propočty se v některých otázkách různí, ale všechny se shodují, že bude lidstvo v případě rozšíření umělého masa využívat mnohem méně půdy a vody a vytvářet mnohem méně emisí skleníkových plynů.

Video: McDonald’s má problém s brčky. Nabídnu jim svoje, říká Čech, který je vyrábí ze slámy

McDonald’s se snažil vyjít vstříc lidem a směru, kterým se udává planeta. Papír ale není správné řešení, říká zakladatel We-Straw David Macháček. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Turín poprvé prohrál. Doma nestačil na nováčka z Lecce

Fotbalisté FC Turín ve třetím kole italské ligy nestačili na domácím hřišti na nováčka z Lecce a po porážce 1:2 poprvé v sezoně ztratili body. Jediným týmem se stoprocentní bilancí zůstal v Serii A Inter Milán, na jehož hřišti se v úterý představí pražská Slavia při vstupu do Ligy mistrů.

Hosté z Lecce přijeli do Turína k dohrávce se skóre 0:5 po prvních dvou kolech a jejich čekání na gól ukončil ve 35. minutě brazilský útočník Diego Farias dorážkou vlastní střely vyražené brankářem. Po změn stran vyrovnal z penalty za faul Andrea Belotti, ale čtvrt hodiny před koncem Marco Mancosu další pohotovou dorážkou po zákroku gólmana Salvatoreho Sirigua rozhodl o tříbodovém zisku pro outsidera.

před 5 hodinami

Útok na ropná zařízení je odvetou Jemenců za agresi Saúdů, tvrdí íránský prezident

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie, uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Informovala o tom agentura Reuters. K víkendovému útoku se sice přihlásili jemenští povstalci, Rijád ale vyjádřil pochybnosti, že úder byl veden z Jemenu, a Spojené státy tvrdí, že za akcí je Teherán. "Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu," uvedl Rúhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde dnes s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Volejbalisté dostali na ME lekci od polských mistrů světa

Čeští volejbalisté ve třetím zápase na evropském šampionátu dostali lekci od úřadujících mistrů světa Poláků. Při rozlučce s Rotterdamem od druhého setu nedostali šanci a prohráli 18:25, 12:25 a 15:25. O postup do osmifinále budou Češi po dni volna bojovat již v Amsterodamu proti domácímu Nizozemsku a Černé Hoře.

Poláci vyhráli poslední dva světové šampionáty, ale na evropskou medaili čekají od roku 2011, kdy získali ve Vídni bronz. Proti českému výběru si připsali třetí vítězství na tomto ME ze tří zápasů.

Svěřenci Michala Nekoly mají bilanci jedné výhry a dvou porážek, a pokud chtějí postoupit do play off, potřebují skončit v šestičlenné skupině do čtvrtého místa.

Další zprávy