


Podzimní večery mají jednu velkou výhodu: nemusíte čekat do hluboké noci, abyste měli nad hlavou pořádnou hvězdnou podívanou. Obloha se stmívá brzy, a tak se některé úkazy dají sledovat ještě v době, kdy by se člověku na zahradu nebo kopec ani nechtělo vstávat.

Letošní podzim přeje hlavně planetám a meteorickým rojům. Říjen nabídne setkání Marsu s hvězdokupou i prach z Halleyovy komety, listopad seřadí jasná tělesa do jedné linie a v prosinci oblohu rozzáří Geminidy spolu s největším úplňkem roku.
„Stačí si vybrat místo s co nejmenším světelným smogem a dívat se,“ shrnuje ve svém přehledu popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Už v polovině října se vyplatí zvednout hlavu k ránu. Mars se totiž na několik dní ocitne přímo před známou otevřenou hvězdokupou M44, zvanou Jesličky. Nejblíže jí bude 11. října nad ránem. Oranžovou planetu bez potíží najdete i z města pouhým okem. Pokud ale vezmete do ruky obyčejný triedr a popojedete mimo lampy, uvidíte kolem Marsu jiskřit desítky hvězd vzdálených 600 světelných let.
Celou noc navíc na říjnové obloze jasně září Saturn. Ještě lépe než planety ale budou lákat „padající hvězdy“. Ve středu 21. října vrcholí Orionidy – meteory tvořené prachem, který ve vesmíru zanechala Halleyova kometa. Roj sice nepatří k nejvydatnějším (přinese zhruba pět až deset meteorů za hodinu), často se ale blýskne mimořádně jasný bolid. Měsíc letos navíc zapadá kolem půlnoci, takže rannímu pozorování nebude překážet.
Začátek listopadu přinese vzácně symetrický pohled. V noci z 2. na 3. listopadu se nad východním obzorem seřadí do téměř dokonalé linie Jesličky, Měsíc, Mars, Jupiter a jasná hvězda Regulus. Nejlepší čas pro pozorování nastane po jedné hodině ranní a sestava vydrží až do svítání. S výjimkou slabších Jesliček je celá šňůra dostatečně jasná i pro městské pozorovatele.
O dva týdny později, 16. listopadu, dojde k dalšímu rande. Jupiter a Mars se k sobě na ranní obloze přiblíží tak těsně, že je bude dělit jen o málo víc než dva průměry měsíčního kotouče.
Celý listopad navíc stojí za to sledovat Tauridy. Tento roj neohromí počtem, ale silou. Občas vyprodukuje bolidy tak jasné, že na pár sekund osvítí celou krajinu jako blesk. Právě proto se jim v zahraničí přezdívá „halloweenské ohnivé koule“. Maximum mají kolem 5. listopadu a Měsíc jim tentokrát vadit nebude.
Kam vyrazit?
Čím méně světel kolem vás, tím lépe. Pro planety a Měsíc není nutné cestovat daleko, ale slabší meteory, Jesličky nebo zvířetníkové světlo městská záře snadno utopí.
Co s sebou?
Teplé oblečení, něco na sezení a trpělivost. Pro meteorické roje je lepší neležet na zádech s hlavou zakloněnou k nebi, ale pohodlně se opřít a sledovat co největší kus oblohy.
Je potřeba dalekohled?
Ne. Saturn, Mars, Jupiter, Měsíc, meteory i většinu popsaných seskupení lze sledovat pouhým okem. Triedr ale může být skvělým kompromisem – zvlášť u Jesliček a Saturnu.
A co světelné znečištění?
To je největší nepřítel pozorovatele. Horálek upozorňuje, že u slabých objektů může městská obloha převážit jejich světlo natolik, že je člověk pouhým okem neuvidí. Vyplatí se proto vyjet alespoň na okraj města a dívat se směrem, kde nejsou velké světelné zdroje.
Nejdůležitější pravidlo:
Předpověď počasí má poslední slovo. Ani nejlepší astronomický úkaz nepomůže, když ho zakryjí mraky.
Největší meteorická událost roku přijde v prosinci. Geminidy vyvrcholí v nocích na 14. a 15. prosince. Podmínky budou ideální: Měsíc bude po novu a za bezmračné noci lze napočítat až 130 pomalých, zářivých meteorů za hodinu. Nejlepší čas k pozorování nastane mezi půlnocí a čtvrtou ráno.
Předvánoční oblohu pak 24. prosince uzavře největší úplněk roku. Měsíc projde přízemím a od Země ho bude dělit zhruba 356 tisíc kilometrů. Bude zhruba o 15 procent větší a o třetinu jasnější než obvykle. Zvlášť působivý bude jeho východ nízko nad obzorem, kdy si optický klam pohraje s lidským mozkem a Měsíc za siluetami domů nebo stromů bude vypadat doslova monumentálně.
Zdroj: progresy.physics.cz, Petr Horálek / Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Ukrajinci zveřejnili video ruského útoku, který si vyžádal více než 50 životů. Záznam podávají jako důkaz o nevybíravé taktice – Rusové svrhli několikatunové klouzavé bomby na výdejnu humanitární pomoci, počkali, až se na místo sjedou záchranáři a lidé opustí kryt, a následně poslali další náklad bomb.



Policisté se v pátek stejně jako ve čtvrtek zabývali anonymními výhrůžkami o uložení bomby v některých letadlech, která mířila do Prahy nebo se chystala z ruzyňského letiště odletět. Přijatá bezpečnostní opatření měla minimální dopad na běžný chod letiště, oznámila dopoledne policie na síti X.



Zatímco jsme na noční obloze pozorovali jediný Měsíc, Země už měla dalšího společníka. Připojil se k ní na jaře, ale astronomové si jeho přítomnosti všimli až v srpnu. A ani tehdy nedokázali hned určit, co se vlastně v blízkosti naší planety pohybuje. Dnes už je jasno. Zemská gravitace zachytila drobný asteroid, který se dočasně stal naším druhým měsícem.



V Evropské unii roste spor mezi těžkými vahami evropské politiky – předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Podle serveru Politico je jedním z hlavních důvodů spor o označení „přidružený člen“ EU, které von der Leyenová navzdory německým výhradám používá v souvislosti s Kanadou. Za sporem o jeden termín se ale skrývá hlubší nesoulad.



Ruská armáda v pátek zaútočila na zařízení pro skladování energie v ukrajinské Kyjevské oblasti a na nákladní loď v černomořském přístavu Oděsa, uvedlo ruské ministerstvo obrany na Telegramu s tím, že oba objekty byly využívány k vojenským účelům. Moskva také podle agentury Reuters hlásí, že terčem ukrajinského útoku se stal průmyslový podnik na jihu Ruska.