Když si vychutnáváte Margheritu, kaiserku nebo Pavlovu, možná netušíte, že názvy těchto dobrot odkazují na významné postavy minulosti. Slavná balerína, italská královna, anglický hrabě či rakouský císař – ti všichni se stali nečekanou inspirací pro kuchaře a cukráře, kteří jejich jména spojili s gastronomickými výtvory.
Vyšlehaná sukně
Slavný moučník Pavlova je pojmenován podle ruské baleríny Anny Pavlovové. Tvoří ho křehký sněhový korpus, doplněný šlehačkou a ovocem, například jahodami nebo kiwi. A o jeho původ dodnes vedou spor dvě země – Austrálie a Nový Zéland, které Pavlovová navštívila v letech 1926 a 1929. Keith Money, autor jejího životopisu, uvádí, že dort vznikl už v roce 1926 zásluhou šéfkuchaře hotelu ve Wellingtonu, kde tehdy slavná balerína pobývala. Inspirací mu měla být její baletní sukně, jejíž podobu se snažil přenést na dezert pomocí krému z našlehaných bílků a vrstvy šlehačky.
Zatímco na jihu světa je na ozdobu oblíbené kiwi, ve Velké Británii se používají spíše broskve a maliny a u nás volíme spíše jahody nebo ostružiny.
Vyšlehaná sukně
Slavný moučník Pavlova je pojmenován podle ruské baleríny Anny Pavlovové. Tvoří ho křehký sněhový korpus, doplněný šlehačkou a ovocem, například jahodami nebo kiwi. A o jeho původ dodnes vedou spor dvě země – Austrálie a Nový Zéland, které Pavlovová navštívila v letech 1926 a 1929. Keith Money, autor jejího životopisu, uvádí, že dort vznikl už v roce 1926 zásluhou šéfkuchaře hotelu ve Wellingtonu, kde tehdy slavná balerína pobývala. Inspirací mu měla být její baletní sukně, jejíž podobu se snažil přenést na dezert pomocí krému z našlehaných bílků a vrstvy šlehačky.
Zatímco na jihu světa je na ozdobu oblíbené kiwi, ve Velké Británii se používají spíše broskve a maliny a u nás volíme spíše jahody nebo ostružiny.
Přímo královská pizza
Nejspíš nejznámější pizzou na světě je Margherita, k níž se pojí celkem poutavý příběh. V roce 1889 přijel italský král Umberto I. do Neapole na návštěvu se svou manželkou, královnou Margheritou Savojskou. Protože už byla unavená vytříbenou francouzskou kuchyní, která tehdy vládla evropským dvorům, rozhodla se ochutnat místní specialitu – pizzu. Na královský dvůr byl proto povolán proslulý neapolský pizzař Raffaele Esposito.
Ten pro královský pár připravil tři různé pizzy. První byla s česnekem, olivovým olejem a rajčaty, druhá s ančovičkami a třetí kombinovala rajčata, mozzarellu a lístky bazalky. Právě poslední z nich, laděná do barev italské vlajky, si získala největší oblibu. Královna byla touto pizzou nadšená a nechala Espositovi zaslat děkovný dopis. On pak na její počest pizzu pojmenoval Margherita a požádal o královskou pečeť jako důkaz uznání.
Možná překvapivě žádná Amerika
Obložený chléb či houska patřily k běžnému jídlu už odedávna, zejména mezi chudšími vrstvami obyvatelstva. Teprve v roce 1762 však toto prosté jídlo získalo „šlechtický titul“ díky anglickému aristokratovi Johnu Montaguovi, čtvrtému hraběti ze Sandwiche. Ten si přál vychutnat oblíbené hovězí maso, aniž by si při tom umazal ruce. Nechal si proto podávat tenké plátky masa vložené mezi dva krajíce chleba. Jeho společníci si začali objednávat „to samé, co má Sandwich“ - a název byl na světě.
České slovo sendvič vychází právě z anglického názvu sandwich, v italštině se pak pro tento pokrm používá vlastní označení tramezzino, které vytvořil básník a vlastenec Gabriele d’Annunzio.
Císařské pečivo
Kaiserka, německy Kaisersemmel, je tradiční rakouské bílé pečivo s křupavou kůrkou. Její název vychází ze slova „Kaiser“, tedy císař, a odkazuje primárně na císaře Františka Josefa I., který měl toto pečivo v oblibě.
Horní část pečiva je rozdělena pravidelným vzorem pěti paprsků vycházejících ze středu, přičemž někomu může připomínat větrník. Původní inspirací však byla panovnická koruna.
Z jednoduché omáčky urozený bešamel
Příběh bešamelu začal v Toskánsku, kde se vařila jednoduchá „salsa colla“ – lepkavá omáčka z másla, mouky a mléka. Do Francie ji pak roku 1533 přivezli kuchaři Kateřiny Medicejské a právě tam se z nenápadné omáčky zrodila kuchařská legenda.
Dostala tam nové jméno po šlechtici Louisu de Béchamelovi a v roce 1651 se poprvé objevila v kuchařce Le Cuisinier François. Postupem času se recept zjednodušoval, až vznikla podoba, kterou známe dnes: světlá jíška zalitá mlékem, jemně dochucená solí, pepřem a muškátovým oříškem. Bešamel tak zůstává důkazem, že i ta nejjednodušší omáčka může mít urozený původ a bohatý příběh.
Nejslavnější sladké koule
V létě roku 2025 bylo v Rakousku dusno kvůli původu názvu slavných Mozartových koulí. Tradičně se věří, že je v roce 1890 poprvé vytvořil salcburský cukrář Paul Fürst, který tento sladký pokrm pojmenoval na počest slavného skladatele. A pouze jeho cukrárna tak smí používat označení Original Salzburger Mozartkugeln. Historik Gerhard Ammerer ale objevil inzerát z roku 1881, podle kterého už tehdy vyráběl podobné pralinky cukrář R. Baumann, předchůdce dnešní cukrárny Holzermayr. Rodina Baumannů proto zvažuje právní kroky, zatímco Martin Fürst trvá na tom, že jeho předek vytvořil originál, který ostatní jen kopírovali.
Mozartovy koule mají kulatý tvar, náplň z pistáciového marcipánu a nugátu, obalenou čokoládou, a typicky se balí do stříbrné nebo zlaté fólie s portrétem Mozarta. Vedle originálu se dnes prodávají i průmyslově vyráběné varianty - a to pomalu po celém světě.
Inspirace obrazy
Carpaccio – slavný italský předkrm z velmi tenkých plátků syrového masa, přelitý olivovým olejem nebo typickou omáčkou, posypaný hoblinami parmezánu a pokapaný citronem – vznikl v roce 1950 v benátském Harry’s Bar, kde ho pro hraběnku Amalii Nani Mocenigo připravil Giuseppe Cipriani. Proč? Její lékař jí totiž doporučil dietu ze syrového masa.
Název však pokrm dostal podle benátského renesančního malíře Vittoreho Carpaccia, známého svou zálibou v červených odstínech – barvy jeho obrazů připomínaly červenou a béžovou kombinaci masa a omáčky.
Vítězné i sváteční jídlo
Hovězí Wellington je slavný anglický pokrm, který se kvůli své náročné přípravě považuje za sváteční specialitu. Maso se nejprve marinujе v oleji s worcestrovou omáčkou a bylinkami, krátce opeče, potřе hořčicí a směsí duxelles – jemně nasekaných hub dušených s cibulkou a máslem. Poté se zabalí do listového těsta, potře vejcem a peče tak, aby uvnitř zůstalo růžové a šťavnaté.
Název odkazuje na vévodu z Wellingtonu a jeho vítězství u Waterloo, ačkoliv pravá souvislost s receptem je sporná. Podobný francouzský pokrm filet de bœuf en croûte totiž existoval už dříve a jméno „Beef Wellington“ se poprvé objevilo v USA v roce 1903. Jedno je však jasné. Toto jídlo je dnes ikonou nejen sváteční kuchyně, ale i oblíbenou specialitou například slavného kuchaře Gordona Ramsayho.
Zdroje: Instagram, Novinky, Wikipedia, Pro Ženy, Český rozhlas
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Legenda Dánů vypráví: Plekymu dlužím odvetu. Na Čechy si věří, zažil s nimi obří metu
Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz a Hokej.cz.
ŽIVĚ11. den ZOH: Němci se zlobí, že přišli o medaili kvůli 17 centimetrům. Vonnová opustila nemocnici
Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
ŽIVĚMinistr pojede do USA na první zasedání Rady pro mír jako pozorovatel, potvrdil to i Babiš
Ministr zahraničí Petr Macinka odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy. Informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő a premiér Andrej Babiš.
„Češi jsou dobří muslimové,“ tvrdí Al-Harírí a vysvětluje, proč si vybrala Česko
Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.
Francouzi poslali domů svého zlého muže. Na ledě se pral a provokoval fanoušky
Francouzská hokejová federace (FFHG) vyřadila pro zbytek olympijského turnaje z týmu obránce Pierrea Crinona, jenž se v závěrečném utkání ve skupině popral s Kanaďanem Tomem Wilsonem.