Mánie kolem proteinů má trhlinu. Vědci zkoumali stovky studií a narazili na nečekaný háček

Naznačuje to nová metastudie, podle níž nikoli více proteinů, ale naopak jejich snížená konzumace by mohla prodloužit délku života. Článek, publikovaný na konci července v časopise Cell Press Blue, analyzoval 350 studií zaměřených na stravu s omezeným příjmem bílkovin u zvířat i lidí.

Zjistilo se, že myši, krysy, mouchy a ryby, které přijímaly méně bílkovin, se soustavně dožívaly delšího a zdravějšího života. V některých menších studiích na lidech se ukázalo, že ti, kteří několik týdnů dodržovali stravu s omezeným příjmem bílkovin, zhubli a snížili si tukovou hmotu a zaznamenali zlepšení hladiny cukru v krvi nalačno.

Související

Mysleli, že když nic nebolí, je vše v pořádku. Klíčový orgán může problém skrývat až 15 let

Opravit je lepší než vyrobit

Podle Dudleyho Lamminga, profesora medicíny na Univerzitě Wisconsin-Madison a spoluautora metastudie, vědci zatím s jistotou nevědí, proč se zdá, že omezení příjmu bílkovin prodlužuje život a zlepšuje zdraví. Jedna z teorií spočívá v tom, že omezení příjmu bílkovin by mohlo podnítit buňky v těle k přechodu ze stavu „proliferace“, v němž vznikají nové buňky a nové buněčné složky, do stavu zaměřeného na „recyklaci a opravu“ stávajících buněk.

Lamming vysvětluje, že buněčné dělení může urychlovat stárnutí a vznik nemocí. „Jedním z nejjednodušších způsobů, jak si to představit, je, že pokaždé, když se buňka replikuje, je třeba zkopírovat její DNA, a tento proces není dokonalý. Vždy dochází k chybám,“ říká. „Pokaždé, když se buňka rozdělí, zvyšuje se pravděpodobnost, že u této buňky vznikne rakovina.“

Souvislost mezi vyšším příjmem bílkovin a kratší délkou života může částečně vyplývat i z role esenciálních aminokyselin v naší stravě. Tyto sloučeniny si tělo nedokáže vyrobit a je odkázáno na jejich příjem. Ačkoli je potřebujeme k životu a růstu, v nadměrném množství mohou být také škodlivé.

Jak vědci prokázali, omezením příjmu aminokyseliny valinu se medián délky života samců myší zvýšil o 23 procent, tedy o půl roku. Tito hlodavci vykazovali s přibývajícím věkem méně známek chátrání, měli méně tukové tkáně a u menšího počtu z nich se vyvinul rakovinový nádor.

Související

Nové tajemství Ozempicu? Studie odhalila nečekanou souvislost s rakovinou

Omezení příjmu bílkovin má i další výhody. Při jejich trávení vzniká v játrech jako odpadní produkt močovina a její nadbytek může vést k problémům s ledvinami. Potraviny s vysokým obsahem bílkovin mohou obsahovat také velké množství nasycených tuků a jejich nadměrný příjem je spojen s vyšším rizikem srdečních onemocnění.

Některé studie také naznačují, že více bílkovin nemusí nutně znamenat více svalové hmoty, ačkoli se to často předpokládá. Například výzkum z roku 2023, do kterého bylo zapojeno přibližně 1500 párů britských dvojčat, zjistil, že sourozenec, který konzumoval více bílkovin, měl ve srovnání se svým dvojčetem s omezeným příjmem bílkovin vyšší riziko vzniku sarkopenie, tedy úbytku svalové hmoty souvisejícího s věkem. To je přesný opak toho, co do té doby vědci o vlivu proteinu na množství svalové hmoty předpokládali.

Žádné unáhlené závěry

Navzdory některým slibným výzkumům v oblasti omezení příjmu bílkovin by lidé ale podle Lamminga i dalších vědců rozhodně neměli začínat s dietami s velmi nízkým obsahem bílkovin.

„I když víme, že omezení příjmu bílkovin prodlužuje délku života u kvasinek, ovocných mušek, myší a potkanů, neznamená to nutně, že tomu tak bude i u lidí,“ uvedl pro časopis Time Christopher D. Morrison, profesor z Penningtonova biomedicínského výzkumného centra při Louisiana State University. Jak také vědci varují, strava s velmi nízkým obsahem bílkovin by mohla mít i některé negativní důsledky, jako je oslabení imunitního systému a snížení hustoty kostí.

Podle Lamminga také platí, že někteří lidé mohou mít z jídelníčku s vyšším obsahem bílkovin větší prospěch než ostatní. Platí to třeba pro lidi věnující se silovému tréninku či pro těhotné ženy. Konečně je také pravděpodobné, že roli hraje i druh bílkovin.

Podle jedné dva roky staré studie měli lidé, kteří konzumovali více rostlinných bílkovin, výrazně nižší pravděpodobnost výskytu chronických onemocnění a lepší fyzické i kognitivní zdraví ve srovnání s lidmi, kteří rostlinných bílkovin konzumovali méně. Lidé, kteří konzumovali více bílkovin živočišného původu, měli pro změnu vyšší riziko chronických onemocnění než ti, kteří jich konzumovali méně, a to přesto, že měli ve srovnání s nimi lepší fyzickou kondici.

Video: Mozkovou příhodu bychom mohli léčit až desettisíckrát účinněji, říká biochemik Toul

Zdroj: autor je šéfredaktorem týdeníku Ekonom