Malou rozlohu Slovinska kompenzuje kouzelná příroda

Adam Pešek
19. 7. 2011 16:00
Maličké Slovinsko vábí plážemi i bohatými možnostmi pěší turistiky v Alpách
vzdušný pohled na hlavní město Slovinska
vzdušný pohled na hlavní město Slovinska | Foto: Isifa/Thinkstock

Maličké středoevropské Slovinsko si sice neuzmulo nijak velké státní území, geografická poloha mu ovšem nadělila o to rozmanitější krajinu. Na jihozápadě má přístup ke Středozemnímu moři, podstatnou část severních hranic pokrývají Alpy, východ při hranicích s Maďarskem a Chorvatskem je zase takřka rovný. Zhruba polovinu země zabírají lesy, což Slovinsko činí po Finsku a Švédsku třetím nejvíce zalesněným evropským státem, a už tento fakt svědčí o tom, že vynikat bude především kouzelná příroda.

Pobřeží měří jen necelých padesát kilometrů a letovisek není příliš, nicméně bez problémů uspokojí nejen nenáročné. Nejdůležitější slovinský přístav Koper lehce hyzdí průmyslová zóna, kompenzaci však tvoří nepoškozená staroměstská část s malebnou architekturou benátského střihu. Za nejkrásnější přímořské město bývá označováno Itálii připomínající Piran, rozvinutou síť služeb nabízí turismem pohlcená Portorož a historické jádro na malém ostrůvku zdobí půvabnou Izolu.

farma v Julských Alpách, Slovinsko
farma v Julských Alpách, Slovinsko | Foto: Isifa/Thinkstock

přímořské město Piran, Slovinsko
přímořské město Piran, Slovinsko | Foto: Isifa/Thinkstock

Když už budete v jihozápadním regionu, rozhodně si nenechte ujít dvě zajímavosti v okolí města Postojna. Dvacetikilometrový systém krasových jeskyní vytvořených říčkou Pivka ukrývá endemického obojživelníka macaráta, s více než pěti kilometry zpřístupněnými veřejnosti pak Postojnské jeskyně vévodí světovým tabulkám. Se stejným přírodním úkazem je spjata i druhá atrakce, devět kilometrů jižně od Postojny z jeskyní totiž vyrůstá pozoruhodný středověký hrad Podjama.

z jeskyní nedaleko Postojny vyrůstá středověký hrad Podjama, Slovinsko
z jeskyní nedaleko Postojny vyrůstá středověký hrad Podjama, Slovinsko | Foto: Isifa/Thinkstock

Status národního parku si drží pouze přírodní oblast kolem nejvyšší slovinské hory Triglav. Oblibu si získala především díky svým bohatým možnostem pro pěší turistiku, kromě úžasných přírodních scenérií u Bohinjského jezera totiž nabízí výlety hned k několika malebným vodopádům nebo do soutěsky Vintgar, již projdete po dřevěných chodníčcích těsně nad řekou Radovna.

Na skále nad Bledským jezerem se tyčí barokní hrad, na jeho ostrůvku vám pak zazvonění na kostelní zvon má splnit jakékoliv přání. V prostředí Julských Alp dále narazíte na desítky horských chat, muzeí, kostelů nebo různých památníků a síť turistických stezek vás k nim často sama zavede.

Hory na východě, kolem druhého největšího města Mariboru, prosluly svými vinicemi, v regionu kvete i lázeňský turismus a desítky historických památek skýtá jedno z nejstarších měst Ptuj. Nejvíce památek však ukrývá střed země. Hrady zdobí města Kraň, Celje či Kamnik, kapitolou samou pro sebe by pak bylo fotogenické hlavní město Lublaň.

soutěska Vintgar na řece Radovna, Slovinsko
soutěska Vintgar na řece Radovna, Slovinsko | Foto: Isifa/Thinkstock

Velkou výhodou Slovinska je jeho snadná dostupnost. Autem do Lublaně dojedete za necelých sedm hodin, vlakem s přestupem ve Vídni za téměř dvojnásobný čas. Létání už není tolik obvyklé, nicméně zpáteční letenky stojí kolem sedmi tisíc. Podstatně levněji už ale vyjdou kompletně zajištěné několikadenní autobusové zájezdy, s nimiž dovolená ve Slovinsku začíná kolem čtyř tisíc.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Veletrh Svět knihy se bude konat až v září

Největší český knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha byl již podruhé odložen. Nejprve se měl místo tradičního květnového termínu konat v červnu, nyní jej pořadatelé chystají na 23. až 26. září. Odklad oznámili v pondělí odpoledne.

"Dospěli jsme k momentu, kdy bychom museli začít s intenzivní komunikací, prodejem vstupenek a dalšími nevratnými kroky. Zároveň neexistují ani orientační informace o tom, jakými pravidly bychom se měli v červnu při organizaci podobné akce řídit," vysvětluje ředitel veletrhu Radovan Auer.

Zmiňuje také fakt, že zatímco v Česku se epidemická situace začíná zlepšovat, v okolních zemích je tomu naopak. "To nás do značné míry limituje při zvaní zahraničních hostů i vystavovatelů," doplňuje Auer. Zářijový termín by měl umožnit přivézt do Prahy zajímavé hosty. Čestným hostem letošního 26. ročníku má být Francie.

Další zprávy