Rorke’s Drift (1879), Jižní Afrika

Přesuňme se do 19. století. Britské impérium právě zahájilo válku proti Zuluům, mocné domorodé říši v jižní Africe. Britové podcenili protivníka a v bitvě u Isandlwany utrpěli zdrcující porážku. Během jediného dne zahynulo přes 1 300 britských vojáků. O den později se střet přesunul k malé misijní stanici jménem Rorke’s Drift, kde zůstalo pouhých 139 příslušníků 24. pluku.

Stanice byla špatně chráněná, obklopená jen několika budovami z cihel a jílu. Proti Britům postupovalo přes 4 000 zulských bojovníků. Posádka měla jedinou šanci: zabarikádovat areál pytli s kukuřicí, krabicemi a vším, co bylo po ruce. Bitva začala odpoledne 22. ledna a trvala přes deset hodin. Bojovalo se zblízka, tváří v tvář, často i šavlemi a oštěpy. Někteří zranění britští vojáci leželi na nosítkách a přitom podávali munici. Britové zůstali na svých pozicích celou noc.

Ráno se Zuluové stáhli. Na zemi ležely stovky těl. Britové přišli o 17 mužů, protivník o několik set. Obrana Rorke’s Drift vstoupila do dějin jako jeden z nejvýraznějších příkladů asymetrického boje. Nešlo jen o odvahu, ale i o organizaci a schopnost improvizace pod extrémním tlakem. Jednalo se o jedinou britskou akci toho týdne, která neskončila fiaskem - a rychle se z ní stalo morální vítězství, které impérium zoufale potřebovalo.