"O víkendu nás navštívily moje babička s tetičkami, všem je už skoro osmdesát. Když jsme je tu s Jakubem provázeli, neustále nás litovaly, kolik s hospodářstvím musíme mít práce, a bědovaly, že se na zahradě úplně sedřeme. Tím, že všechny vyrostly na vesnici a viděly, jak se dřeli jejich rodiče, nedovedly pochopit, proč se teď do zemědělství pouští jejich vnoučata, když mohou s vysokoškolskými tituly klidně sedět v kanceláři. Samy se celý život snažily utéct z vesnice do města a my se teď naopak vracíme z města na venkov. I naši rodiče si koneckonců nejdřív mysleli, že jsme se zbláznili. Už si ale zvykli," směje se Tereza. | Foto: Tomáš Vocelka