Lubor Křížek zakládá tůně a meze, pomáhá tak uchovat vodu v krajině

Barbora Pěničková
13. 9. 2019 10:35
Zdroj foto: Nadace Karla Janečka, Youtube Zdroj foto: Nadace Karla Janečka, Youtube
Lubor Křížek se zabývá zadržováním vody v krajině a záchranou skomírajících ekosystémů. Zakládá tůně a meze, čímž zlepšuje klima a zvyšuje biodiverzitu i hladiny spodních vod. Ocenila jej za to nyní nadace Karla Janečka v rámci projektu Laskavec.
Laskavec - Lubor Křížek | Video: Nadace Karla Janečka

Úbytek vody v krajině a neschopnost ji v půdě zadržet je jedním z nejdiskutovanějších ekologických témat současnosti. "Hlavní příčinu nedokáže nikdo přesně určit. Je to celá řada věcí, které lidstvo na planetě Zemi mění, od kácení obrovských ploch pralesů, přes znečišťování oceánů, až po systematické vysoušení pevnin," říká Lubor Křížek s tím, že jen v Česku se od padesátých let minulého století odvodnilo kolem milionu hektarů mokřadů. Když zjistil, že hladina vody v jeho studni rovněž dramaticky klesá, problém se rozhodl vzít do vlastních rukou.

Tématem ekologie a úbytku vody v krajině se Lubor křížek zabývá už léta - první jezírko na potoce začal budovat už jako pětiletý kluk. A ačkoliv informace o tvorbě tůní a mezí, které vodu v půdě pomáhají zadržet, získává z odborných publikací takřka celý život, stále prý nechápe všechny souvislosti a neustále se učí a žasne nad tím, jak velkou schopnost regenerace příroda má. 

Změnit se podle něj musí kompletně hospodaření v zemědělství, lesnictví i ve městech. Vše je dávno vymyšlené, stačí "jen" začít fyzicky realizovat. "Uvědomuji si, že se i já svou spotřebou na této nepříznivé situaci podílím. Právě proto jsem se rozhodl přidat ruku k dílu a alespoň z části kompenzovat svou uhlíkovou stopu," vysvětluje.

"Nemůžeme si myslet, že když si někde něco přečteme, hned všemu porozumíme. Můžeme studovat dostupné materiály z různých zdrojů, ale největším učitelem je ve finále stejně příroda sama," pokračuje s tím, že pokud chce člověk k zadržení vody v krajině přispět, musí neustále venku v terénu pozorovat, jak se voda chová ve vzduchu, na povrchu i pod ním. "Pak se nějakému pochopení můžeme částečně přiblížit."

Rozsáhlý a propracovaný systém tůní a mezí úspěšně realizoval už na dvou místech České republiky. "Dokážu tak v krajině zadržet velké množství vody především při jarním tání sněhu a při přívalových deštích, které jsou kvůli změně klimatu čím dál častější." I když se může zdát, že jsou srážky časté a intenzivní, kvůli rozsáhlým zastavěným plochám a "mrtvé" půdě udusaných lánů polí však veškerá voda odtéká pryč a do půdy se nedokáže dostatečně vsáknout.

Nesedět se založenýma rukama

Pozitivní efekt svých projektů Lubor Křížek pozoruje především díky zlepšení lokálního mikroklimatu a především zvýšení biodiverzity - na místech, kde vodní díla buduje, přibývají nové druhy živočichů i rostlin. "Vnímám i zvýšení hladiny spodních vod. Rád bych tak inspiroval další lidi, kterým příroda a osud planety není lhostejný, aby neseděli se založenýma rukama a pustili se do svých projektů."

K šíření svých myšlenek používá především sílu sociálních sítí, občasné návštěvy a besedy ve školách a uspořádal také výstavu ledovců zaměřenou na osvětu týkající se stavu naší krajiny. Hlavně díky těmto aktivitám mu problematika vody v krajině zasahuje do života víc a víc. Kromě toho se však stále ještě stíhá věnovat druhové ochraně v ornitologii a arboristice.

"Lidem, kteří o téma vody v krajině mají zájem, bych rád vzkázal, ať vsadí na svůj zdravý rozum, přestanou věřit politice, začnou se v tomto tématu vzdělávat a nebojí se vzít věci do vlastních rukou. A když už stojíte na konkrétním místě, dejte si čas a více pozorujte, než začnete!" doporučuje Lubor Křížek a dodává, že současný stav je tristní a určitě směřujeme k daleko větším ztrátám, než jsme ochotni si nyní připustit. Avšak v menších počtech lidský druh podle něj určitě přežije.

Laskavec

Projekt Laskavec oceňuje lidi, kteří nezištně konají dobré skutky. Nominovat člověka, který by si zasloužil uznání a podporu, můžete i vy. Všichni ocenění Laskavci v rámci komorního setkání obdrží od Nadace Karla Janečka šek na 6⁶ (tedy 46 656) korun, který mohou využít pro libovolné účely. Online deník Aktuálně.cz postupně představí ve spolupráci s magazínem Ego! Hospodářských novin oceněné lidi.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy