Lovec bouří odhalil dva mýty o bouřkách, kterým věří téměř každý. Mohou být smrtelně nebezpečné

Jiří Kouřil lovec bouří bouřka blesk hrom

Jiří Kouřil lovec bouří bouřka bouře blesk oblak mrak cgblesk

Jiří Kouřil lovec bouří blesky bouřka hrom

Supercela nad Ještědem, říjen 2022 |

Foto: Jiří Kouřil, se souhlasem

„Člověk musí mít před bouřkou respekt. Jinak hrozí, že uloví ona jeho,“ říká profesionální lovec bouří Jiří Kouřil. Po více než dvaceti letech strávených sledováním bouřek ví, že největším nebezpečím nebývají samotné blesky, ale falešný pocit bezpečí. Právě ten podle něj živí dva rozšířené mýty, které se znovu připomněly po úterním zásahu bleskem na dětském táboře u Číměře.

V úterý večer udeřil blesk do stromu na dětském táboře u Číměře na Jindřichohradecku. Přestože pod stromem nikdo nestál, následný výboj zranil jednoho dospělého a pět dětí.

„Dvakrát udeřil blesk a podruhé to bylo asi sto metrů od jídelny do stromu. Ten se následně zlomil, zbytek blesku projel přes louku a viditelný výboj zasáhl jednoho z rodičů, který stál v jídelně nejblíže u dveří. Od něj se pak odrazil do pěti dětí, které byly kolem,“ popsala dramatické okamžiky hlavní vedoucí tábora pro Deník.

Podle americké meteorologické služby NOAA přitom člověka nemusí ohrozit jen přímý zásah. Zranění mohou způsobit také takzvané boční výboje nebo proud šířící se zemí po úderu blesku do stromu či jiného objektu.

S respektem, ale i s fotoaparátem v ruce sleduje bouřky už více než dvacet let profesionální lovec bouří Jiří Kouřil. „Naštěstí jsem nezažil, že by blesk zranil někoho z mých blízkých nebo známých. K bouřkám to ale bohužel patří. Dokážou napáchat obrovské škody, od zranění a úmrtí osob či zvířat až po zapálené domy a lesy,“ říká. Podle něj mezi lidmi přetrvávají dva nebezpečné omyly.

„První mýtus je, že blesk neuhodí dvakrát do stejného místa. Věřte, že uhodí, a klidně i několikrát po sobě,“ upozorňuje.

Stejný mýtus vyvrací i americká Národní meteorologická služba. Podle ní blesk zasahuje stejná místa opakovaně, zejména pokud jde o vysoké nebo osamocené objekty. Empire State Building například zasáhne v průměru více než dvacetkrát ročně.

„Druhým omylem je, že blesk zasáhne vždy ten nejvyšší bod v okolí. Tak to opravdu není a rozhodně na to nespoléhejte,“ dodává Kouřil.

Skuteční lovci do jádra bouře nejezdí

Při pohledu na událost z tohoto týdne se může zdát, že lov bouří je zbytečný hazard. Kouřil ale říká pravý opak. „Pravidla bezpečnosti se nesmí nikdy podceňovat. Člověk musí mít v první řadě respekt. Než nějaký rádoby nadšenec bezhlavě vletí na pole, aby měl super fotky na sociální sítě, měl by si o tom něco nastudovat. Jinak hrozí, že bouřka uloví jeho.“

Ve skutečnosti se podle něj zkušení lovci snaží dostat mimo nejnebezpečnější část bouře. „Přímo v bouřce už jen prší, létají blesky a padají kroupy. Není tam nic zajímavého k focení. Fotíme je zepředu, z boku nebo z dálky. Já osobně se klidím z cesty s prvními dešťovými kapkami, většinou do bezpečí auta,“ popisuje.

Jsou dnešní bouřky opravdu silnější?

Za více než dvacet let pozorování má Kouřil pocit, že se české bouřky změnily. „Když se na to podívám s odstupem času, dnes je snad každá třetí bouřka supercela. Ta pak dělá obrovskou neplechu v podobě extrémně velkých krup, přívalových srážek, silného větru a v nejhorším případě může spustit i tornádo,“ popisuje své dojmy Kouřil s tím, že se jedná o jeho osobní zkušenost, nikoliv o statistický údaj.

Klimatologické studie ale skutečně naznačují, že s oteplováním přibývá ve střední Evropě dnů s podmínkami příznivými pro vznik silných konvektivních bouří a supercel. Vědci zároveň upozorňují, že regionální rozdíly jsou značné a četnost supercel se zatím nedá jednoduše vyjádřit jedním číslem.

Nebezpečné situace se však nevyhýbají ani těm nejzkušenějším.

„Před lety jsem natáčel na letišti v Hodkovicích nad Mohelkou rozhovor s jedním novinářem. Pobíhali jsme před bouřkou venku a fotili, když vtom blesk nečekaně práskl hned vedle auta, možná přímo do něj. Nikomu se nic nestalo, ale ten pocit byl velice nepříjemný,“ popisuje Kouřil.

Právě auto je podle meteorologů jedním z nejbezpečnějších míst, kde bouřku přečkat. Jakmile uslyšíte hrom, je čas přestat fotit a schovat se do zděné budovy nebo vozu s kovovou karoserií. Venku totiž podle odborníků neexistuje během bouřky bezpečné místo.