Zlato. Už jen to samotné slovo zní jako tajemství ukryté v temnotách země, zářivá nit propojující pradávné civilizace a současné miliardáře. Když lidé poprvé objevili v řekách lesklé kousky kovu, pravděpodobně si mysleli, že našli slzy samotných bohů. Nikdo neví, jestli se první horníci pustili do dolování zlata s nadšením, nebo s nadávkami. Jisté však je, že se jejich lopaty brzy zakously do země všude tam, kde našli záblesk naděje - od egyptských pouští až po amazonské pralesy.
Nad to všechno vyvstává otázka: Proč je zlato tak drahé? Snad pro svoji povahu: Měkké a tvárné, zároveň však neskonale odolné. Nekoroduje, neztrácí lesk a navíc jej lze roztavit a přetvořit tolikrát, že by si jej oblíbili i nejzatvrzelejší ekologičtí aktivisté.
Šperky, elektronika, ale i medicína
Různé druhy zlata - bílé, žluté, růžové - to není jen paráda pro klenotníky. Slitiny dávají zlatu sílu, kterou samo o sobě postrádá. Při smíchání s mědí získá růžový nádech, který jakoby šeptal příběhy středověkých alchymistů. Když se k němu přidá nikl, vznikne bílé zlato - svojí elegancí jako stvořené přímo pro moderní snubní prsteny.
A co všechno se dá vyrobit ze zlata? Kromě šperků našlo zlato využití i tam, kde by ho na první dobrou leckdo nečekal. Elektronika? Zlato je dokonalý vodič. Kosmické lodě? Bez zlata by si těžko poradily s drsným vesmírným zářením. Medicína? Lékaři používají zlato v léčbě artritidy a někteří tvrdí, že zlaté nanočástice jsou budoucnost medicíny.
Historie zlata je kronikou lidské posedlosti. Od egyptských faraonů, kteří věřili, že zlato je maso bohů, po zlatou horečku v Kalifornii, která zlomila víc srdcí, než dokázala naplnit kapes. A přesto, i dnes, když zlato leží v trezorech a zdobí prsty, zůstává symbolem bohatství, věčnosti a movitosti.
