Po výkladu klopýtáme stejnou cestou nazpět do hlavní dobývky. Dnes je celá trasa až na pár výjimek pro navození atmosféry osvětlená. Jakub nám však na moment dopřeje naprostou tmu a světla zhasne. "V takovéto tmě se i před staletími dobývala ruda. Pouze horníci měli k dispozici kahan, kterému se říkalo palčák. Byl napuštěný ovčím nebo kozím lojem, silně doutnající knot ale ani tak neposkytoval kdovíjakou viditelnost. K tomu všemu i odpudivě páchnul. Kde ale selhaly oči, pomohl sluch. Rány do skály zněly jinak, když majzlík udeřil do rudy."
