Srdce buší, tělo se chvěje. Jak poznat, jestli netrpíte úzkostnou poruchou

Petra Stěhulová Magazín Petra Stěhulová, Magazín
13. 1. 2025 12:57
Úzkost je běžná emoce, která však může převzít kontrolu nad životem jedince. Člověk jde na běžnou pracovní schůzku, ale najednou mu začne bušit srdce, tělo se mu chvěje a má pocit, že nemůže dýchat. Nebo že ho běžná rozhodnutí, jako co si dát k obědu, paralyzují natolik, že může jen těžko pokračovat v každodenním životě. S úzkostnou poruchou se za život setká až 25 procent lidí.
Foto: Shutterstock

"Úzkost je běžná lidská emoce, jestliže se však objevuje nečekaně,
v neadekvátních situacích, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, jedná se pravděpodobně o úzkostnou poruchu," vysvětluje doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.

Lidé s úzkostnou poruchou se obvykle vyhýbají situacím, které spouštějí nebo zhoršují jejich příznaky. Během svého života se s tímto problémem potýká každý čtvrtý člověk. Častěji se však vyskytuje u žen, které mají obvykle také závažnější průběh onemocnění. Úzkostnými poruchami mohou trpět ale také děti.

Neklid a bušení srdce

Úzkostná porucha má celou řadu fyzických a psychických příznaků. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se mohou také potíže se spánkem. Mezi další psychické projevy patří neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly, strach z budoucnosti, odosobnění nebo potíže se soustředěním.

Časté je bušení srdce, objevit se může pocení, třes, sucho v ústech nebo zrychlené dýchání. Člověk může pociťovat bolesti hlavy, břicha či na hrudi, dostavit se mohou i návaly horka a chladu, mravenčení nebo závrať. Typická je také neschopnost se uvolnit.

Typy úzkostných poruch

Úzkostné poruchy však mohou vypadat různě. Takzvanou panickou poruchu provází panické záchvaty, které se projevují spíše fyzickými příznaky. Ty působí velmi závažně a řada lidí při nich může mít pocit, že mají srdeční infarkt nebo jinou život ohrožující nemoc. Tyto záchvaty vznikají náhle bez vazby na konkrétní situaci a zpravidla do 5 až 20 minut odezní. Mohou se objevit i u jiných duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha.

Dalším typem je takzvaná generalizovaná úzkostná porucha, kterou charakterizují nekontrolovatelné nadměrné obavy, které jsou přítomny neustále, i když se někdy dostanou do popředí více a jindy méně. Člověk trpící touto poruchou může být obecně velmi ustaraný, přestože mu není zcela jasné, z čeho má vlastně strach. Bát se může o sebe, o své okolí, ale tyto starosti a obavy obvykle neodpovídají závažnosti situace.

Mezi úzkostné poruchy patří také fobie a sociální fobie, což je intenzivní a nadměrný strach z určitého předmětu, situace nebo činnosti, která obecně není škodlivá. Pacienti vědí, že jejich strach je přehnaný, ale nedokážou svoje pocity potlačit. Lidem trpícím sociální fobií způsobují každodenní běžné interakce značnou úzkost a vyvolávají v nich rozpaky. Mají strach z negativních reakcí okolí, ale i z úzkosti samotné a z toho, že se jim to stane znovu.

Dědičnost i perfekcionismus

Rizikové faktory kombinují vrozené predispozice s vlivy okolního prostředí. Pokud má člověk v rodině někoho, kdo trpí úzkostnou poruchou, možnost, že se u něj projeví také, je vyšší. Vyšší riziko vzniku duševního onemocnění mají i lidé, kteří nějakým psychickým onemocnění trpěli v minulosti. Svou roli hrají také některé osobnostní rysy, jako jsou perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo tendence věci neustále analyzovat.

Pravděpodobnost mohou zvyšovat závažné životní situace či traumata, jako jsou ztráta blízkého, vyhození z práce nebo prožité sexuální či fyzické obtěžování. Úzkosti může zhoršovat konzumace návykových látek, jako jsou alkohol nebo drogy. Mohou je vyvolávat velké životní události, ale také nahromadění menších stresových situací.

"Jestliže na sobě příznaky úzkostné poruchy zpozorujete, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře. Ten vás odešle k psychiatrovi, který doporučí léčbu," vysvětluje Kateřina Šédová. "Léčba obvykle spočívá v psychoterapii a psychoedukaci. V případě závažnějších příznaků se nasazuje i medikace," dodává.

Jak úzkostem předejít?

Nezisková organizace Loono přináší šest základních tipů, které pomohou s péčí o duševní zdraví:

1. Během dne se zkuste na pár minut zastavit, pročistit si hlavu (pomáhá procházka či dechová cvičení).

2. Zaměřte se na aktivity, které vám zvednou náladu. Pusťte si třeba svůj oblíbený film, přečtěte si před spaním knížku, povečeřte s přáteli nebo se vraťte k oblíbenému koníčku.

3. Nezapomeňte, že relaxovat se dá nejen koukáním na oblíbený seriál, ale zkusit
můžete třeba sport, jógu či dechová cvičení. Projít se můžete i po cestě z práce
domů.

4. Dávejte si realistické cíle. Vytvořte si seznam denních úkolů a ty se snažte splnit.

5. Myslete na zdravý životní styl. Vyhýbejte se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám. Právě ty situaci ještě zhoršují.

6. Pozitivní myšlení pomáhá s uklidněním a kontrolou stresu. Místo "to nedokážu" si říkejte "Udělám to nejlépe, jak dovedu".

Lidé si často ADHD diagnostikují sami, říká klinická psycholožka Tereza Štěpánková | Video: Michaela Lišková
 

Právě se děje

Další zprávy