Klinika všeobecné chirurgie: Adrenalinový průzkum s těsným únikem
Poslední výprava za opuštěnými místy v Polsku se výrazně zapsala do statistik urbexové skupiny – a to zdaleka ne jako pohodový výlet. Klinika všeobecné chirurgie byla lokalitou, o níž si členka týmu myslela, že ji má zcela zmapovanou. Vstup do objektu měl být podle dostupných informací snadný, přístup zůstával po léta stejný a klinika patřila k oblíbeným cílům polských průzkumníků.
Nic nenasvědčovalo tomu, že by něco mělo být jinak. Budova se jevila jako tichá a opuštěná, a vstupní bod byl přesně tam, kde být měl. Jenže hned po vkročení do vnitřních prostor bylo jasné, že situace není tak klidná, jak se očekávalo. První pohybové čidlo zachytilo jejich přítomnost a celou budovou se začalo šířit táhlé, tiché pískání. Otázky visely ve vzduchu – kolik času zbývá? Minutu? Pět?
Bez zbytečného zdržování skupina rozložila stativy a okamžitě se pustila do focení. V místnostech se střídali s přesností, upozorňovali na každý aktivovaný senzor a snažili se zachytit co nejvíce, dokud to šlo. Byla to jedna z nejrychlejších dokumentací, jakou kdo z nich zažil – adrenalin prudce stoupal a nutil je pracovat ve zběsilém tempu.
„Poslední fotka – a mizíme,“ zaznělo z vedlejší místnosti. A nebyla to planá výzva. Skupina vyrazila z budovy právě ve chvíli, kdy se spustil hlasitý alarm, který se rozléhal celým okolím. Během několika vteřin byli venku a v běhu opouštěli místo činu. V bezpečí auta pak mohli jen zpovzdálí sledovat, jak se k objektu blíží auto bezpečnostní agentury.
Zážitek byl těsný, ale silný. A zcela jistě jeden z těch, na který se nezapomíná.
Foto: Lost in Time - Urbex