Monumentální elektrárna se postupně vynořovala zpoza stromů a svou přítomností okamžitě vzbuzovala respekt. Přístupové informace nebyly k dispozici, a tak nezbývalo než spoléhat na štěstí. Průzkumníci s sebou měli zcela novou kameru a doufali, že bezpečnostní monitory zůstanou bez pozornosti.
Po vstupu do areálu se skupina dostala mezi dvě masivní budovy. Každý krok se bořil do rozmáčeného popílku a nad hlavami se tyčily konstrukce filtrů. Z útrob budovy se ozývaly zvuky běžících strojů a lidské hlasy, což značilo, že objekt není zcela opuštěný. Situace začala být napjatá. Když skupina objevila malý otvor vedoucí do podzemí, nikdo se k sestupu příliš neměl – vstup působil odpudivě a bez záruky, že někam vede. Přesto se jeden z průzkumníků odhodlal ke vstupu a vydal se úzkou chodbou do hlubin.
Po dlouhé a nervózní cestě temným tunelem se na jejím konci konečně objevilo světlo – a za ním se otevřel výhled přímo do srdce elektrárny. Nález byl ohromující, a tak se průzkumník spěšně vrátil, aby zprávu předal ostatním. Mezitím se však u otvoru odehrála nepříjemná situace – kolem prošel hlídač, který si naštěstí ničeho nevšiml. Byl to jasný signál, že je třeba postupovat mimořádně opatrně.
Celý tým se přesunul dál, přičemž musel dbát na každý krok – konstrukce byla tak zrezivělá, že se pod dotekem drolila. Přes veškerá rizika se průzkumníkům podařilo proniknout do prostoru osvíceného oranžovými reflektory. Zdálo se, že hlavní překážky jsou za nimi – opak byl však pravdou. Turbínová hala byla plná pracovníků a jejich přítomnost byla patrná i v sousední části s obřími kotli. Průzkumníci se museli ukrývat ve stínech a využívat krátkých momentů klidu k pořízení několika fotografií, než se opět rychle stáhli do úkrytu.
Po chvíli, posilněni adrenalinem, se rozhodli riskovat ještě jednu výpravu – tentokrát pro snímek přímo z turbínové haly. Záběr se sice podařilo pořídit z dálky, přesto si nikdo nebyl jistý, zda si jich někdo nepovšiml. Rozhodující chvíle nastala ve chvíli, kdy byla v jedné z chodeb zpozorována bezpečnostní kamera s výhledem přímo na ně. Okamžitě se spustil ústup zpět podzemím.
Ani finále průzkumu se neobešlo bez napětí. Při vynoření z podzemního otvoru čekalo překvapení v podobě hlídače, který si jich všiml. Následoval okamžitý sprint napříč areálem bez ohlédnutí. Útěk byl rychlejší než samotný vstup a průzkumníkům se podařilo uniknout bez přímé konfrontace. Tento adrenalinový zážitek zůstane v jejich paměti navždy.
Foto: Lost in Time - Urbex