Loňský rok byl extrémně stresující, lidé se méně smáli. Báli se covidu i ztráty práce

Magazín Magazín
22. 7. 2021 10:01
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. | Foto: Shutterstock

Výzkumníci z Gallupova institutu se už 15 let ptají lidí po celém světě na to, jaké za uplynulý rok prožívali emoce. Během roku 2020 a na počátku roku letošního jejich dotazníky vyplnil reprezentativní vzorek o počtu 160 tisíc respondentů z celkem 116 zemí světa a výsledky nejsou nijak optimistické.

Výzkumná agentura upozornila, že míra stresu v době pandemického roku narostla na dosud nejvyšší číslo. Celých 40 procent dospělé populace napříč kontinenty uvedlo, že se den před vyplněním dotazníku hodně stresovalo. Stresu přibylo hned v polovině ze 116 zkoumaných zemí a ve 21 z nich se podíl lidí ve stresu zvedl o dvouciferná čísla. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

Výrazné míře stresu podle studie v minulém roce čelilo o 190 milionů více lidí než v roce předchozím. Nejvyšší nápor na základě statistik pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. Se stejnými pocity však více než dříve bojovali také muži.

Mezi příčinami prožívání negativních emocí dotazovaní zmiňovali strach z toho, že onemocní, či dokonce zemřou v důsledku nákazy covidem-19, ale i ekonomické dopady pandemie. "Polovina pracujících uvedla, že kvůli koronaviru vydělává méně peněz, a 32 procent lidí po celém světě přiznalo, že během pandemie přišli o práci," napsal v úvodu výzkumné zprávy Jon Clifton.

Nejvíc vystresovaní byli loni obyvatelé Peru, kde pocity stresu přiznalo 66 procent populace. Nejméně naopak lidé z Kyrgyzstánu, kde se se stresem potýkalo jen 13 procent obyvatel. Nejvíc negativističtí jsou podle studie už tradičně Iráčané, z nichž 56 procent zažívalo bolest, 51 procent vztek a 50 procent smutek. Nejnižší míru negativních emocí lze naopak stejně jako v roce 2019 nalézt mezi Tchajwanci.

Navzdory obecnému nárůstu nepříjemných emocí ovšem Gallupův institut vyzdvihl také skutečnost, že se s nimi mnoho lidí potýkalo s překvapivou odolností. Výzkumníci se totiž respondentů ptali také na to, jestli se den před vyplněním dotazníku cítili respektovaní a odpočatí, jestli se věnovali zajímavým a příjemným aktivitám a jestli se usmívali nebo smáli.

U všech zmíněných prožitků kromě posledního zmíněného byl počet lidí, kteří je uvedli, ve srovnání s minulými roky velmi podobný. "Podíl obyvatel, kteří se v předchozích dnech usmívali či smáli, za poslední rok klesl ze 75 na 70 procent, což je nejnižší číslo, co jsme za 15 let naměřili," informovali výzkumníci.

Nejvyšší míru pozitivních emocí za rok 2020 zjistili u lidí z latinskoamerických států. Na první příčce se umístil Salvador a v závěsu za ním byly Nikaragua, Paraguay nebo Kolumbie. Vysoké pozice obsadila také trojice severských států, které tradičně vedou mezinárodní žebříčky štěstí, tedy Island, Norsko a Finsko.

Mohlo by vás zajímat: Chytáme se do chapadel stresu, až příliš si nárokujeme právo být spokojení, říká terapeut

Je dobré přijímat překážky, které nám život staví do cesty, na problémech se učíme a rosteme, říká psychoterapeut Roman Pešek. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Senát schválil snazší odstraňování nelegálních poutačů u silnic

Odstraňování nelegálních reklamních poutačů, které se objevily u silnic, by měli řešit správci nebo vlastníci komunikací. Senát to dnes schválil v rámci vládní novely, která transformuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na státní podnik. Transformace má podle vlády zlepšit prověrku finančních toků a také přinést větší konkurenceschopnost na trh práce, aby ŘSD jako státní podnik mohlo lépe platit svoje odborníky.

Pokud vlastník nebo správce komunikace zjistí, že se u komunikace objevilo reklamní zařízení, obrátí se na příslušný úřad s dotazem, zda je povoleno. Pokud povoleno není, bude mít povinnost ho odstranit. Vlastníka reklamního poutače pak bude muset informovat například na internetu a poutač bude skladovat až tři roky na jeho náklady. Pokud si ho vlastník nevyzvedne, nechá nelegální poutač sešrotovat.

Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, z odstraňování nepovolených poutačů vypouští správní řízení, které je komplikované hlavně kvůli doručování různých výzev vlastníkům. Navíc se vlastníci mohou změnit nebo mohou sídlit v zahraničí, kam se jim musí doručovat korespondence.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Piráti vyloučili ze strany tři zastupitele z Prahy 1, neplnili úkoly. Trojice to odmítá

Piráti vyloučili ze strany kvůli neplnění úkolů tři zastupitele z Prahy 1 - místostarostu čtvrti Davida Bodečka, radní pro sociální oblast Ivanu Antalovou a uvolněného člena zastupitelstva Martina Ardena. Rozhodnutí strana zveřejnila na svých stránkách. Upozornil na to server Deník N. Trojice vyloučených vytvořila na radnici Prahy 1 koalici s ODS, TOP 09, ANO a Rezidenty 1, přestože členská základna Pirátů byla proti. Následně trojice odmítla z koalice vystoupit. Vyloučení na webu strany uvádějí, že většinu povinností splnili. Bodeček Deníku N řekl, že zvažuje vystoupení z pirátského klubu na pražském magistrátu.

Členská základna Pirátů už loni v listopadu rozhodla poměrem 277 ku 167 hlasů, že se Piráti nemají účastnit koalice s ODS, TOP 09, ANO a Rezidenty 1. Tři zmínění zastupitelé Pirátů v čele s Bodečkem ale již tehdy oznámili, že koaliční smlouvu vypovídat nehodlají. Rozhodčí komise pirátské strany uložila letos v únoru třem zastupitelům z Prahy 1, aby buď vyjednali novou koaliční smlouvu, nebo současnou smlouvu vypověděli a vzdali se funkcí ve vedení radnice. Zadané úkoly doteď podle komise nesplnili.

Bodeček, Antalová a Arden ve společném prohlášení na webu strany naopak tvrdí, že většinu úkolů splnili, včetně předložení nové koaliční smlouvy. "Konstatujeme, že v průběhu mimořádného přezkumu jsme se opakovaně setkali se situacemi, kdy došlo k porušování pravidla subsidiarity, šíření dezinformací a manipulacím, které negativně ovlivnily naši pozici a poškozovaly nás," sdělili. Podle rozhodčí komise však trojice předložila jen dodatek ke koaliční smlouvě, a to navíc až po uplynutí lhůty stanovené komisí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy