Loňský rok byl extrémně stresující, lidé se méně smáli. Báli se covidu i ztráty práce

Magazín Magazín
22. 7. 2021 10:01
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. | Foto: Shutterstock

Výzkumníci z Gallupova institutu se už 15 let ptají lidí po celém světě na to, jaké za uplynulý rok prožívali emoce. Během roku 2020 a na počátku roku letošního jejich dotazníky vyplnil reprezentativní vzorek o počtu 160 tisíc respondentů z celkem 116 zemí světa a výsledky nejsou nijak optimistické.

Výzkumná agentura upozornila, že míra stresu v době pandemického roku narostla na dosud nejvyšší číslo. Celých 40 procent dospělé populace napříč kontinenty uvedlo, že se den před vyplněním dotazníku hodně stresovalo. Stresu přibylo hned v polovině ze 116 zkoumaných zemí a ve 21 z nich se podíl lidí ve stresu zvedl o dvouciferná čísla. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

Výrazné míře stresu podle studie v minulém roce čelilo o 190 milionů více lidí než v roce předchozím. Nejvyšší nápor na základě statistik pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. Se stejnými pocity však více než dříve bojovali také muži.

Mezi příčinami prožívání negativních emocí dotazovaní zmiňovali strach z toho, že onemocní, či dokonce zemřou v důsledku nákazy covidem-19, ale i ekonomické dopady pandemie. "Polovina pracujících uvedla, že kvůli koronaviru vydělává méně peněz, a 32 procent lidí po celém světě přiznalo, že během pandemie přišli o práci," napsal v úvodu výzkumné zprávy Jon Clifton.

Nejvíc vystresovaní byli loni obyvatelé Peru, kde pocity stresu přiznalo 66 procent populace. Nejméně naopak lidé z Kyrgyzstánu, kde se se stresem potýkalo jen 13 procent obyvatel. Nejvíc negativističtí jsou podle studie už tradičně Iráčané, z nichž 56 procent zažívalo bolest, 51 procent vztek a 50 procent smutek. Nejnižší míru negativních emocí lze naopak stejně jako v roce 2019 nalézt mezi Tchajwanci.

Navzdory obecnému nárůstu nepříjemných emocí ovšem Gallupův institut vyzdvihl také skutečnost, že se s nimi mnoho lidí potýkalo s překvapivou odolností. Výzkumníci se totiž respondentů ptali také na to, jestli se den před vyplněním dotazníku cítili respektovaní a odpočatí, jestli se věnovali zajímavým a příjemným aktivitám a jestli se usmívali nebo smáli.

U všech zmíněných prožitků kromě posledního zmíněného byl počet lidí, kteří je uvedli, ve srovnání s minulými roky velmi podobný. "Podíl obyvatel, kteří se v předchozích dnech usmívali či smáli, za poslední rok klesl ze 75 na 70 procent, což je nejnižší číslo, co jsme za 15 let naměřili," informovali výzkumníci.

Nejvyšší míru pozitivních emocí za rok 2020 zjistili u lidí z latinskoamerických států. Na první příčce se umístil Salvador a v závěsu za ním byly Nikaragua, Paraguay nebo Kolumbie. Vysoké pozice obsadila také trojice severských států, které tradičně vedou mezinárodní žebříčky štěstí, tedy Island, Norsko a Finsko.

Mohlo by vás zajímat: Chytáme se do chapadel stresu, až příliš si nárokujeme právo být spokojení, říká terapeut

Je dobré přijímat překážky, které nám život staví do cesty, na problémech se učíme a rosteme, říká psychoterapeut Roman Pešek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy