Loňský rok byl extrémně stresující, lidé se méně smáli. Báli se covidu i ztráty práce

Magazín Magazín
22. 7. 2021 10:01
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. | Foto: Shutterstock

Výzkumníci z Gallupova institutu se už 15 let ptají lidí po celém světě na to, jaké za uplynulý rok prožívali emoce. Během roku 2020 a na počátku roku letošního jejich dotazníky vyplnil reprezentativní vzorek o počtu 160 tisíc respondentů z celkem 116 zemí světa a výsledky nejsou nijak optimistické.

Výzkumná agentura upozornila, že míra stresu v době pandemického roku narostla na dosud nejvyšší číslo. Celých 40 procent dospělé populace napříč kontinenty uvedlo, že se den před vyplněním dotazníku hodně stresovalo. Stresu přibylo hned v polovině ze 116 zkoumaných zemí a ve 21 z nich se podíl lidí ve stresu zvedl o dvouciferná čísla. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

Výrazné míře stresu podle studie v minulém roce čelilo o 190 milionů více lidí než v roce předchozím. Nejvyšší nápor na základě statistik pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. Se stejnými pocity však více než dříve bojovali také muži.

Mezi příčinami prožívání negativních emocí dotazovaní zmiňovali strach z toho, že onemocní, či dokonce zemřou v důsledku nákazy covidem-19, ale i ekonomické dopady pandemie. "Polovina pracujících uvedla, že kvůli koronaviru vydělává méně peněz, a 32 procent lidí po celém světě přiznalo, že během pandemie přišli o práci," napsal v úvodu výzkumné zprávy Jon Clifton.

Nejvíc vystresovaní byli loni obyvatelé Peru, kde pocity stresu přiznalo 66 procent populace. Nejméně naopak lidé z Kyrgyzstánu, kde se se stresem potýkalo jen 13 procent obyvatel. Nejvíc negativističtí jsou podle studie už tradičně Iráčané, z nichž 56 procent zažívalo bolest, 51 procent vztek a 50 procent smutek. Nejnižší míru negativních emocí lze naopak stejně jako v roce 2019 nalézt mezi Tchajwanci.

Navzdory obecnému nárůstu nepříjemných emocí ovšem Gallupův institut vyzdvihl také skutečnost, že se s nimi mnoho lidí potýkalo s překvapivou odolností. Výzkumníci se totiž respondentů ptali také na to, jestli se den před vyplněním dotazníku cítili respektovaní a odpočatí, jestli se věnovali zajímavým a příjemným aktivitám a jestli se usmívali nebo smáli.

U všech zmíněných prožitků kromě posledního zmíněného byl počet lidí, kteří je uvedli, ve srovnání s minulými roky velmi podobný. "Podíl obyvatel, kteří se v předchozích dnech usmívali či smáli, za poslední rok klesl ze 75 na 70 procent, což je nejnižší číslo, co jsme za 15 let naměřili," informovali výzkumníci.

Nejvyšší míru pozitivních emocí za rok 2020 zjistili u lidí z latinskoamerických států. Na první příčce se umístil Salvador a v závěsu za ním byly Nikaragua, Paraguay nebo Kolumbie. Vysoké pozice obsadila také trojice severských států, které tradičně vedou mezinárodní žebříčky štěstí, tedy Island, Norsko a Finsko.

Mohlo by vás zajímat: Chytáme se do chapadel stresu, až příliš si nárokujeme právo být spokojení, říká terapeut

Je dobré přijímat překážky, které nám život staví do cesty, na problémech se učíme a rosteme, říká psychoterapeut Roman Pešek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 18 minutami

Nové byty v Praze do konce června zdražily meziročně o 9,4 procenta, ukázala analýza

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118 480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.

"Prodeje jsou na rekordní úrovni již devět měsíců v řadě. Poptávku ženou stále velmi dostupné hypotéky a také obava ze znehodnocení úspor vlivem inflace. Na byty se dokonce tvoří pořadníky a nové projekty se z velké části vyprodají prakticky hned po uvedení na trh," uvedl zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Z analýzy vyplývá, že během druhého čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo rekordních 2650 nových bytů, počet nabízených jednotek se naopak snížil na 3350. Za celé pololetí se podle firem v Praze prodalo 4750 nových bytů, meziročně téměř dvojnásobek. Největší zájem lidé při koupi projevili o dispozice 2+kk, druhou prodejně nejsilnější pozici obsadily třípokojové byty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy