Kanadští vědci po dobu zhruba deseti let zkoumali zdravotní stav 143 tisíc dospělých jedinců, konkrétně čtyřicátníků a padesátníků. V počáteční fázi studie, jejíž závěry nyní vyšly v odborném časopise organizace American Heart Association, neměl s mrtvicí nikdo z nich předchozí zkušenost.
Z analýzy však vyplynulo, že lidé, kteří denně osm a více hodin prosedí a zároveň nevěnují příliš času fyzickým aktivitám, jsou k prodělání mrtvice sedmkrát náchylnější. Výzkumníci je porovnávali s těmi, kteří sezením každý den trávili méně než čtyři hodiny, současně pravidelně alespoň deset minut cvičili, a tak u nich riziko mrtvice bylo výrazně nižší. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.
"Když člověk zůstává delší dobu v sedavé poloze, slábne u jeho těla schopnost produkovat glukózu, narušuje se krevní tlak i proces rozkládání tuků a v těle přibývá zánětů. Pokud se tak děje opakovaně, může to mít postupem času nepříznivé dopady na fungování cév a zvyšuje se riziko srdečního infarktu nebo mrtvice," uvedl vedoucí výzkumného týmu Raed Joundi z McMaster University v Ontariu.
V průběhu výzkumu zasáhla mrtvice celkem 2965 účastníků, z nichž většina prodělala ischemickou cévní mozkovou příhodu. Ta je podle Joundiho nejčastějším typem mrtvice a nastává ve chvíli, kdy se tepna, která má dodávat krev do mozku, zablokuje. Bez včasného zásahu pak mohou mozkové buňky kvůli nedostatku kyslíku odumřít.
Mezi symptomy přicházející mrtvice patří slabost v horních a dolních končetinách či obličeji. Obzvlášť na pozoru by měl člověk být, když se tento pocit objeví jen v jedné části těla. K dalším příznakům se řadí potíže zřetelně komunikovat či problémy se zrakem a sluchem.
Pokud se lidé začnou více hýbat nebo alespoň během dne při práci více stát než sedět, chodit po schodech a nejezdit výtahem, mohou riziko mrtvice snížit. Podle zdravotnické organizace American Heart Association by měl každý dospělý ideálně věnovat alespoň 150 minut týdně středně náročné fyzické činnosti.
Joundi současně dodal, že pokud se lidé do nějakého sportu či jiné manuální aktivity pustí, měli by u ní v kuse vydržet minimálně deset minut. "Střední náročnost začíná v momentě, kdy člověk cvičí už dost na to, aby se mu zvýšil srdeční tep a začal se potit. Vhodná je tedy například svižná chůze nebo jízda na kole," upozornil vědec.
Začít se více hýbat a méně sedět ovšem samo o sobě nemusí stačit. "Kromě času věnovaného fyzickým aktivitám by se měl člověk pro snížení rizika mrtvice také zdravě stravovat a neměl by kouřit. Zároveň by si měl hlídat, jak je na tom s krevním tlakem a hladinou cukru," dodal Joundi.
