Zachránili 100 let staré kino v Liberci. Byla to ruina bez elektřiny, říká architekt

Zachránili 100 let staré kino v Liberci. Byla to ruina bez elektřiny, říká architekt
"Pronajali jsme si úplnou ruinu, nefungovalo tam tehdy vůbec nic. Bylo těžké získat jenom nájemní smlouvu od města," přibližuje Ondřej Pleštil.
Při první rekonstrukci například objevili polámaná mosazná svítidla, která byla ukrytá pod podlahou sálu.
"Mělo například sál pro 350 lidí, což je dneska už naprosto nemyslitelné. A nezaměnitelné architektonické detaily v interiéru. O takové dědictví je potřeba pečovat," říká ředitel spolku.
"Odkrývání starých skvostů má půvab a vyzařuje étos," tvrdí architekt.
Foto: Aleš Jungmann
Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
16. 10. 2020 6:00
Ondřej Pleštil společně s několika dalšími známými před osmi lety založil spolek na záchranu art deco kina Varšava v Liberci. Pandemie koronaviru je však těžce zasáhla a spolek se nyní obává o budoucnost zachráněného biografu. Pleštil navíc s nouzovým stavem a omezováním svobod nesouhlasí, na jaře kvůli tomu držel putovní protestní hladovku.

Pravidelné promítání v původním kině Varšava skončilo v roce 2008 a budova od té doby chátrala. Město se ji proto po letech rozhodlo prodat, proti čemuž se v roce 2012 postavil nově založený spolek Liberečanů Zachraňme kino Varšava, jehož zakládajícím členem byl kromě Petra Hubáčka, Zuzany Koňasové, Vlastislava Trubače a Jiřího Žida také architekt Ondřej Pleštil, dnešní ředitel kina. Biograf si od města pronajali a již osm let ho citlivě rekonstruují. 

Kino je teď stejně jako všechny ostatní kulturní instituce od pondělka uzavřené a dva stálí zaměstnanci jsou momentálně doma. Spolek se věnuje nezbytným opravám a vyčkává na další vývoj. "Uvidíme, co bude dál. Dovedu si představit, že pokud by to trvalo měsíc, tak to vydržíme, ale kdyby to trvalo do ledna, tak vůbec nevím, co budeme dělat," tvrdí Pleštil.

"Jako ředitel můžu stáhnout veškeré zálohy na energie na minimum, musím však pořád platit zaměstnance a čekat na zázrak. Celá ta věc je i administrativně velmi náročná, i kvůli vrácení vstupného. Na jaře jsem zanedbával svoje zaměstnání a věnoval jsem se od března do června výhradně kinu, to už teď ale nemůžu dělat pořád, musím taky živit rodinu," říká liberecký architekt.

Ondřej Pleštil s nouzovým stavem a omezováním svobod v Česku nesouhlasí a na jaře kvůli tomu držel putovní protestní hladovku. "Je to moje občanská iniciativa. Nejsem epidemiolog ani lékař, ale myslím, že se musíme především starat o to, abychom zůstali svobodní. Celá situace se podle mě velmi přehání. Musíme pořád chodit do práce, vydělávat a starat se o svoje okolí, a ne se zavřít doma a sledovat počty mrtvých, to nejde. Situaci určitě nepodceňuju, není dobrá, ale musíme normálně fungovat. Myslím, že kdyby vláda od začátku hlásala jinou rétoriku a nevyhlašovala nouzový stav, dalo by se to lidem vysvětlit tak, aby respektovali nařízení. Život se zkrátka nemůže zastavit," myslí si.

A dodává, že nechápe, jak si to lidé mohou nechat líbit: "Já chápu, že je to pro naše dobro, ale i cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly." Na otázku, zda podzimní hladovku zopakuje, odpovídá, že spíš asi ne. "Na jaře jsem dostal přes Facebook i SMS zprávy takový céres, že nevím, jestli se do toho pustím znovu," tvrdí.

"Pronajali jsme si úplnou ruinu"

Historie kina v Liberci spadá do roku 1922, kdy bylo postaveno dle návrhů německých architektů Theodora Effenbergera a Fritze Noppese v tehdy populárním stylu art deco. Až do druhé světové války promítalo pod názvem Städtische Lichtspiele Reichenberg, poté bylo krátce přejmenováno na Kino Kapitol. Po válce se nejprve jmenovalo Kino Mír a od 60. let Varšava, což biografu zůstalo dodnes, stejně jako neonová písmena u vchodu.  

Spolek Zachraňme kino Varšava kdysi honosnou budovu za pomoci dobrovolníků a příspěvků z několika různých zdrojů začal opravovat a pořádat v ní kulturní akce. "Pronajali jsme si úplnou ruinu. V kině nefungovalo vůbec nic. Nebyla tam technika, elektřina, nefungovalo topení… Naše akce postupně přivábily veřejnost a ta nás začala podporovat," vzpomíná Pleštil.

První fáze rekonstrukce v roce 2014 vyšla na čtyři miliony korun a spolek získal skoro polovinu částky od města. Zbylé peníze přispěl Liberecký kraj, firmy a veřejnost. "Angažovanost veřejnosti byla motorem činnosti spolku a doteď tomu tak je. Když víte, že vám nějaká paní anonymně pošle třeba 20 tisíc korun, je to pro nás závazek," říká architekt.

Dobrovolníci museli kvůli dřevomorce vytrhat veškeré dřevěné části, včetně podlahy a sedaček. V havarijním stavu byly také veškeré sítě technické infrastruktury. V roce 2015 se podařilo zrekonstruovat foyer kina a otevřít v ní kavárnu. Povedená přestavba získala cenu Grand Prix Obce architektů za rok 2015 v kategorii architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře.

Vloni se spolku podařilo pořídit sálu novou podlahu a letos se přidalo i provizorní vytápění v sále. "Pohodlnost se tak výrazně zlepšila, ačkoliv stále pochopitelně není na takové úrovni, jako jsou běžná kina," říká Ondřej Pleštil. Přestože spolek dal dohromady projektovou dokumentaci na rekonstrukci celého kina, v nejbližší době k zásadní rekonstrukci nejspíš nedojde.

"Město vůbec nemá finanční prostředky. Aby rekonstrukce odpovídala dnešním nárokům na prostor, tak by stála několik desítek milionů korun, což teď není v našich silách, a už vůbec ne v téhle době," vysvětluje Pleštil.

Jediné jednosálové kamenné kino ve městě

Na druhou stranu ředitel kina však věří, že i díky rostoucímu množství akcí, které u nich za posledních pár let probíhají, bude tlak na postupnou celkovou rekonstrukci kina stoupat. "Po 18 letech se do Liberce z Třeboně přesunul festival Anifilm," připomíná. Festival animovaných filmů je však také jedna z posledních akcí, které se před nuceným uzavřením kin a divadel v Česku v kině Varšava uskutečnily.

Varšava je jediným jednosálovým biografem ve městě a budova je zajímavá především z architektonického pohledu, protože byla postavena podobně jako například pražské kino Ořechovka ve stylu art deco. I přes necitlivou přestavbu v 60. letech uplynulého století a nedostatku péče v předešlých letech se některé prvky dekorativního stylu 20. a 30. letech 20. století podařilo zachovat.

"Máme historické plány z roku 1922 i původní plány z roku 1908, kdy na stejném místě stála jednopodlažní budova, která zde už není. A pak fotodokumentaci z rekonstrukce z 60. a 80. let od památkářů, ale materiálu ze 20. let je málo, protože Liberec byl dříve německý a pod odsunu Němců toho mnoho nezůstalo," říká Pleštil.

Podle něj bylo kino ve 20. letech na dnešní poměry moderní. "Mělo například sál pro 350 lidí, což je dneska už naprosto nemyslitelné. A nezaměnitelné architektonické detaily v interiéru. O takové dědictví je potřeba pečovat," říká ředitel spolku.

Dobrovolníci při první rekonstrukci například objevili polámaná mosazná svítidla, která byla ukryta pod podlahou sálu. "Nevěděli o nich ani lidé, kteří v kině promítali dlouhá léta. Nechali jsme je repasovat a momentálně osvěcují prostor kavárny," říká Pleštil. Zachovaly se také některé historické prvky v podhledu sálu, ty by vedoucí kina chtěl zachovat. "Odkrývání starých skvostů má půvab a vyzařuje étos," tvrdí architekt.

Provoz stojí dva miliony ročně, letošek je kritický

Roční náklady na provoz kina, které ročně navštíví okolo osmi tisíc lidí, jsou asi dva miliony korun. Spolek si na jeho provoz v předchozích letech vydělal i díky příspěvkům města a veřejnosti, letošek je pro něj ovšem krizový.

Již na jaře muselo zůstat kino zavřené kvůli karanténě a přísným opatřením vlády, tehdy spolek podpořili lidé prostřednictvím sbírek více než 200 tisíci korunami a pomohl mu také vládní balíček Antivirus na platy zaměstnanců. "Díky těmto penězům jsme zaplatili zaměstnance, dokoupili nezbytné technické věci a zahojili dluhy," uvedl Pleštil. Podzim však pro něj bude krizový i kvůli nepředvídatelnosti situace.

"Základní provoz stojí několik desítek tisíc korun, i když nehrajeme, což je poměrně náročné. Nikdo neví, co se stane. A je možné, že situace bude trvat do jara, takže se musíme připravit na hodně špatný scénář. Máme zrušený veškerý program a čekáme, jak se situace vyvine. O víkendu 16. a 17. října ale uskutečníme jednu akci on-line, budou to Evropské kulturní dny," zve Pleštil na koncerty.

Ačkoliv kino Varšava i nadále přijímá dary od lidí, ředitel spolku si je vědom, že takové finance jsou pouze podpůrným pilířem. "Třetinu z výdajů celého kina nám hradí město Liberec, dva roky po sobě se nám podařilo získat provozní grant 600 tisíc korun. Dál se budeme snažit získat peníze z grantů Státního fondu kinematografie a naším dlouhodobým cílem je digitalizace kina," vysvětluje Pleštil.

V další finanční podporu od města na následující rok ale již nedoufá. "Město se zřejmě stejně jako všechna ostatní brzy dostane do finančních potíží a je mi jasné, že první, co bude zbytné, bude kultura. Vůbec nevím, co bude dál, jak bude fungovat náš program," uzavírá.

Podívejte se na tajemství Krejčířovy vily:

Chátrající skvosty | Video: TV Architect
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy