Lhal nacistům do očí. Třebíčský obuvník zachránil v koncentráku stovky dětí

Kalina vyrostl v prostředí nejchudší třebíčské čtvrti, narodil se jako druhé z dvanácti dětí. Vyučil se obuvníkem, brzy vstoupil do komunistické strany, organizoval demonstrace a za svou politickou činnost se několikrát ocitl ve vězení. Když 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, zatkli ho hned první den.

Prošel Dachau a poté musel do Buchenwaldu. Uměl dobře německy, což mu získalo respekt mezi spoluvězni a paradoxně zachránilo život - a později také životy mnoha dětí. V létě 1944 se stal blokařem na bloku číslo 66 v tzv. Malém táboře - místě, kam byli umísťováni nemocní a vyčerpaní vězni. Pozici s minimální mocí, ale i s malou šancí něco změnit, Kalina využil beze zbytku.

Kinderblock 66. Kapka naděje v místě smrti

Když v Buchenwaldu začaly přibývat transporty z Osvětimi a dalších táborů, všiml si, že v každém přijíždí desítky chlapců - mnozí jen čtyřletí, jiní sotva starší patnácti. Bez ochrany byli odsouzeni k okamžité smrti nebo k vyčerpávající práci. Kalina proto vyjednal možnost vytvořit samostatný blok pro děti - Kinderblock 66. Před budovu nechal vyvěsit ceduli s nápisem "Tyfus", protože této nemoci se nacisté báli. Bloku se vyhýbali a Kalina tak v nelidských podmínkách vytvořil pro děti prostor pro bezpečné přežití.

Když při náletech v roce 1944 shořela centrální kartotéka tábora, využil nastalého chaosu. Dětem s židovskými jmény nechal přepsat dokumenty, odstranit žluté hvězdy a v papírech z nich "dělal" křesťany. Zachraňoval je i materiálně: sháněl oblečení, boty, jídlo.

A poskytoval jim i to nejcennější. Naději.

Téměř zapomenutý hrdina

Sám přitom riskoval svůj život. Třeba při dramatickém setkání s důstojníkem SS krátce před koncem války, kterému bez mrknutí oka lhal, že jeho Židé už odešli v transportu. Lest mu vyšla - a děti zůstaly. Z řady chlapců, které zachránil, vyrostly světově proslulé osobnosti, například pozdější maďarský nositel Nobelovy cenu za literaturu Imre Kertész nebo nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. 

Po válce se Kalina přestěhoval do Prahy, kde pracoval na tehdejším ministerstvu lehkého průmyslu. O svých hrdinských činech celý život mlčel. "Nechlubil se, považoval záchranu dětských životů za samozřejmost. Po válce si s některými zachráněnými dětmi dopisoval, ale jejich komunikaci utnul nástup komunistického režimu," vysvětluje Vít Kratochvíl z TIC Zadní synagoga v Třebíči.

Kalina zemřel 26. listopadu 1990, aniž by o jeho skutcích kdokoli věděl. Až o dvě desetiletí později se ozvali "jeho chlapci" - muži rozesetí po světě, kteří mu vděčili za život. Díky jejich úsilí byl Antonín Kalina v roce 2012 oceněn památníkem Yad Vashem titulem Spravedlivý mezi národy. O dva roky později mu český prezident udělil in memoriam medaili Za zásluhy o stát. Vznikl o něm také film Kinderblock 66: Návrat do Buchenwaldu. Svět se tak o hrdinovi konečně začal dozvídat. 

Odkaz, který nesmí zmizet

Do české paměti se ho pokusil dostat Stanislav Motl díky dokumentu a knize: Děti Antonína Kaliny. "Vůbec jsem nechápal, že se o tomto člověku, v Izraeli tolik uctívanému, u nás vůbec neví," řekl pro ČTK.

Jeho odkaz dnes připomíná Pamětní síň v Třebíči. "Návštěvníci většinově nemají o Kalinovi žádné informace, ale najdou se i případy, kdy o něm už nějakou zmínku zaregistrovali. Přímo v židovské čtvrti se nachází Pamětní síň Antonína Kaliny, kde je možné se seznámit s celým příběhem za pomoci informačních panelů a dalších předmětů. Antonínu Kalinovi je věnován festival židovské kultury, který v létě pořádáme, a každoročně si jeho činy připomínáme v únoru na den narození," vyjmenovává Kratochvíl.

"Právem obdivujeme světově proslulé zachránce Židů, jakými byli Oskar Schindler či Nicholas Winton. Kalina však záchranu dětí organizoval v situaci, kdy šlo jemu samotnému o život," připomíná jeho hrdinství Motl. "Antonín Kalina byl sám vězněn v koncentračních táborech jako politický vězeň. Při zachraňování židovských dětí nasazoval přímo svůj život a v Buchenwaldu hleděl smrti do očí každý den," podotýká závěrem také Kratochvíl.

Zdroj: TIC Zadní synagoga

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Koncentrák ve mně zůstal, v noci křičím, člověk musel mít vůli přežít, říká Lustigová (5. 5. 2019)