Problematický cestující? Lepší let přerušit, říká odborník

Petra Jansová Petra Jansová
7. 9. 2015 9:00
Nouzové přistání je jedním z mála prostředků, po kterých může velitel letu sáhnout. Posádka má dost svých povinností, není tedy na místě rozptylovat se nevyzpytatelným cestujícím, říká odborník.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Česká modelka Žaneta Hučíková způsobila na palubě amerického letadla takové pozdvižení kvůli kočce, že se kapitán rozhodl v zájmu zachování bezpečnosti letu pro nouzové přistání, kterému asistovaly dokonce dvě americké stíhačky.

Podle docenta Vladimíra Smrže z Institutu dopravy Technické univerzity Vysoké školy báňské v Ostravě má velitel letadla pouze omezené prostředky, jak řešit krizové situace a nouzové přistání je jedním z nich.

"Je třeba si uvědomit, že velitel letadla a celá posádka má dostatek povinností a zodpovědností i bez toho, aby se musela, déle, než je nutné, rozptylovat a řešit problém s nevyzpytatelným, nepřizpůsobivým cestujícím, který by navíc mohl být doprovodným divadlem na odpoutání pozornosti před nějakým mnohem nebezpečnějším protiprávním činem," dodává.

Aktuálně.cz: Kvůli české modelce, která způsobila rozruch na palubě letadla, se kapitán letu rozhodl v zájmu bezpečnosti ostatních cestujících pro nouzové přistání. Doprovod na letiště v Denveru mu navíc dělaly dvě stíhačky. Bylo podle vás nutné k takovým opatřením přistoupit?

Doc. Vladimír Smrž: Přijetí přiměřených opatření je plně v kompetenci velitele letadla, který je zcela zodpovědný za bezpečnost letadla, cestujících a nákladu od doby, kdy se letoun pohne vlastní silou ze stojánků, až po jeho úplné zastavení na konci letu. Rozhoduje se na základě vážnosti situace (rizika) pro bezpečnost dalšího letu a má relativně omezené možnosti, jak řešit krizové situace. V tomto případě šlo o problém s tzv. "nepřizpůsobivým cestujícím", což patří v současné době k nejběžnějším případům protiprávního jednání na palubě letadla. Doprovod stíhacích letounů je zřejmě standardním postupem v určité nouzové situaci ve vzdušném prostoru USA po teroristickém útoku dne 11. září 2001.

A.cz: Tento případ není ničím ojedinělým. K "otočení" letadla stačí i rozbroje mezi dvěma cestujícími ohledně sklopení či nesklopení sedadla. Je jediným východiskem mezipřistání?

Z pohledu velitele letadla je jediný možný způsob, jak se zbavit nepřizpůsobivého cestujícího, který již navíc neváhal napadnout letovou posádku, a tím i rizika ohrožení bezpečnosti letu, provést nouzové přistání na nejbližší vhodné letiště a předat zde takového cestujícího bezpečnostním orgánům na letišti. Tedy pokud nebudeme uvažovat situaci, že posádka takového cestujícího zpacifikuje a přiváže k sedadlu.

Případné náklady a způsobené problémy se nezohledňují, protože jsou neporovnatelné s možnými následky. Je třeba si uvědomit, že velitel letadla a celá posádka má dostatek povinností a zodpovědností i bez toho, aby se musela, déle, než je nutné, rozptylovat a řešit problém s nevyzpytatelným, nepřizpůsobivým cestujícím, který by navíc mohl být doprovodným divadlem na odpoutání pozornosti před nějakým mnohem nebezpečnějším protiprávním činem.

A.cz: Mají české aerolinky podobná pravidla?

Provozovatelé obchodní letecké dopravy registrovaní v ČR se v zásadě řídí stejnými předpisy jako provozovatelé na celém světě. Civilní letectví je totiž celosvětově v oblasti standardů unifikováno. Nicméně každý provozovatel si může vytvořit vlastní podrobnější manuál pro chování posádky v situacích ohrožujících bezpečnost letu. Opět platí, že konečné rozhodnutí je na veliteli letadla, který je oprávněn v odůvodněných případech odvrácení bezpečnostních hrozeb porušit jiné předpisy. Upřesňující informace pro chování posádek letounů v případě nepřizpůsobivého cestujícího u provozovatelů v ČR mi bohužel nejsou známy, provozní příručky provozovatelů totiž nejsou veřejné.

A.cz: A jaký vliv měly na bezpečnostní pravidla leteckého provozu události z 11. září 2001?  

Standardy upravující oblast bezpečnosti letového provozu se po 11. září 2001 výrazně zpřísnily, únosci letadel se totiž změnili v sebevrahy. Zpřísnily se kontroly na letištích, zvýšila se hlídková činnost na celé ploše letiště, omezila se přeprava bodných a sečných zbraní v příručních zavazadlech (kapesní nože, pilníky a nůžky, atd.). Postupně se zavedly bezpečnostní neprůstřelné dveře do kabiny posádky s kamerou a možností blokování z prostoru pilotní kabiny. Letecké společnosti rovněž přistoupily ke změně postupů v případě přístupu do prostoru pilotní kabiny, a to v podobě zákazu přístupu nepovolaným osobám.

Zároveň došlo i ke změnám provozních postupů u poskytovatelů služby řízení letového provozu, zejména v situaci, kdy posádka letadla nekomunikuje s příslušným střediskem řízení letového provozu. Civilní služby tuto situaci úzce koordinují  s vojenskou oblastní službou řízení letového provozu, která již přijímá příslušná opatření, mezi která patří i vzlet stíhací hotovosti.

A.cz: Na druhou stranu se zpřísnění pravidel může vymstít, čemuž nasvědčuje i  případ německého pilota-sebevraha...

Ani při největší snaze se všechna rizika nedají dopředu odhadnout a nezbývá, než je řešit až poté, co nastanou. Sebevražedný pilot do té doby nikoho nenapadl, byť se tento případ zřejmě v minulosti již jednou stal, a sice u Egyptských aerolinií – ty to ale nikdy nepřiznaly. Současný pohled autorit a leteckého průmyslu je takový, že leteckou dopravu je nutné udržet maximálně bezpečnou, protože škody způsobené protiprávními činy (ztráty na životech, majetku, obava lidí z létání) jsou považovány za mnohem větší než škody způsobené bezpečnostními opatřeními (zvýšené náklady, obtěžování cestujících).

A.cz. Jak se na leteckém provozu podepsal tento případ?

Jedná se dosud o ojedinělý exces, který dle mého názoru zatím nepovede k nějakým dramatickým změnám. Jde o hrozbu selhání lidského činitele, kterou nebude nikdy možné zcela eliminovat, z mého pohledu toto selhání souvisí s chápáním životních hodnot generací, ze které pilot pocházel. Určitě se ale zpřísní posuzování zdravotní kvalifikace pilotů z hlediska psychické stability. Upraví se také zabezpečovací mechanismus dveří, aby je autorizovaná osoba byla schopna otevřít i ze strany cestujících. Dojde i k úpravě provozních postupů tak, aby v pilotní kabině letounu nezůstal v případě vzdálení se jednoho člena letové posádky (např. na toaletu) druhý člen sám. Bude jej muset nahradit někdo z palubních průvodčích, u mnoha leteckých provozovatelů toto pravidlo platí již dnes.

Jedna z možných variant je, že došlo k dekompresi letounu a posádka, která zahájila nouzové klesání, ztratila vědomí, říká kapitán Airbusu A320 Karel Mündel. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
Další zprávy