Byli každý v jiné kanceláři a předtím se neznali. Pak do jižní věže Světového obchodního centra narazilo letadlo. Jeden z nich zůstal zavalený pod troskami, druhý zaslechl jeho zoufalé volání. O několik minut později společně vybíhali z hořícího mrakodrapu. Dnes, 25 let po 11. září, si říkají bratři.
Ráno 11. září 2001 začalo pro oba muže úplně obyčejně. Brian Clark dorazil do kanceláře Euro Brokers v 84. patře jižní věže Světového obchodního centra. Stanley Praimnath pracoval o tři patra níže ve Fuji Bank. Neznali se a nic nenasvědčovalo tomu, že se jejich životy během několika minut spojí způsobem, který bude trvat dalších 25 let.
Oba patří mezi pouhé čtyři lidi, kteří přežili v některé z věží Světového obchodního centra nad místem nárazu letadla. Z 81. patra jižní věže se pak společně dostali po schodech dolů. Museli překonat 1620 schodů. A hlavně - museli mít obrovské štěstí.
Když v 8:46 narazilo unesené letadlo American Airlines do severní věže, Clark zprvu netušil, co se přesně stalo. „Světla nade mnou zablikala. Otočil jsem se a koutkem oka jsem uviděl plameny za oknem. Bylo to neskutečné,“ vzpomínal.
Clark, který byl dobrovolným požárním dozorem, okamžitě začal organizovat evakuaci. Praimnath se mezitím pokusil budovu opustit. Bezpečnostní pracovník ho však přesvědčil, že nebezpečí se týká pouze druhé věže. Praimnath se proto vrátil do kanceláře.
„Letadlo letělo přímo na mě“
Pak mu však zavolal kolega z Chicaga a naléhal, aby okamžitě utekl. A právě tehdy se podíval z okna. Proti němu letělo letadlo. „Normálně kolem budovy letadla prolétávala někde půl až jeden kilometr daleko. Jenže tohle letadlo letělo přímo na mě,“ popsal později.
Podle svých slov s pilotem téměř „navázal oční kontakt“. Viděl ocas letounu United Airlines a písmeno U. „Upustil jsem telefon a zakřičel: ‚Pane Bože, já tohle nezvládnu. Ty to převezmi.‘ Nevím, proč jsem to řekl. Ale díky Bohu, že jsem to řekl.“ Pak se vrhl pod stůl.
V 9:03 narazil Boeing 767 společnosti United Airlines do jižní věže. Rána byla obrovská. „Tohle klišé už jste nejspíš slyšeli. Ale pak se strhlo hotové peklo,“ popsal Praimnath. Náraz rozmetal kanceláře, trosky proletěly budovou a Praimnath zůstal uvězněný pod sutinami. Jediný stůl, který zůstal stát, byl ten jeho.
„Pomoc! Nemůžu dýchat!“
O tři patra výš zažíval vlastní katastrofu Clark. Náraz letadla zničil část jeho kanceláře a konstrukce věže se na několik sekund nebezpečně naklonila. Když se budova stabilizovala, vzal několik kolegů a zamířil k jedinému fungujícímu schodišti.
V 81. patře je ale zastavili muž a žena, kteří šli opačným směrem. Žena skupinu přesvědčovala, aby dolů nepokračovali. Podle Clarka právě toto zdržení rozhodlo o tom, co následovalo. Najednou totiž zaslechl volání.
„Byl to tlumený hlas: ‚Pomoc! Jsem zavalený! Nemůžu dýchat!‘“ Clark vzal baterku a vydal se za hlasem. Na 81. patře byla tma, kouř a trosky. Pak Praimnath uviděl světlo. Clark na něj svítil z druhé strany sutin a navedl ho, aby bušil do zdi. Praimnath poslechl. Clark pak zahlédl otvor a ruku a vytáhl ho ven.
Jenže v tu chvíli se pod nimi prolomil stůl a oba muži se zřítili na zem. A právě tam se dva úplní cizinci stali rodinou. Praimnath Clarka po záchraně objal a políbil. Když si pak potřásli rukama a představili se, Praimnath mu řekl, že od této chvíle budou bratři na celý život.
Clark se pousmál a přiznal, že nikdy neměl žádné sourozence. Oba měli poraněné ruce – Praimnath ránu v dlani, Clark krvácel od odklízení trosek. Clark jejich ruce přitiskl k sobě a jejich setkání tak dostalo ještě silnější symbolický význam. „Tak budeme pokrevní bratři na celý život. Pojď, kamaráde. Jdeme domů.“
Clark a Praimnath se nakonec dostali ven jen několik minut předtím, než se jižní věž zřítila. Ještě předtím, než se jejich cesty rozdělily, Praimnath vytáhl z kapsy vizitku s telefonním číslem. Ještě týž večer mu Clark zavolal - potřeboval vědět, jestli jeho „bratr“ přežil. Přežil.
Cizí žena v domě
Zatímco Clark se podle svých slov vyrovnal s tragédií překvapivě dobře, Praimnathův návrat do normálního života byl mnohem těžší. Když večer dorazil domů, trpěl ztrátou paměti. „Chtěl jsem vědět, co ta cizí žena dělá u nás doma se dvěma dětmi a proč nejde pryč,“ popsal. Tou ženou byla jeho vlastní manželka Jennifer.
„Pomáhala mi do koupelny, napustila vanu teplou vodou a nechala mě odpočívat. Pak mě uložila na gauč. Každý den mi připravila jablko, sendvič, láhev vody a poznámkový blok.“
Nevěděl, jak dlouho v tomto stavu byl. Pak se jednoho dne probudil, podíval se na ženu před sebou a poznal ji. „Všechno se ve mně zlomilo. Vrátil jsem se.“
Pokrevní bratři
Postupně se jeho paměť vracela. A Brian Clark zůstal po jeho boku. Uplynulo pět let, deset let, dvacet let. Oba muži zestárli. Viděli své děti vdávat se a ženit, sledovali, jak vyrůstají vnoučata.
Když se vdávala Clarkova nejstarší dcera, Praimnath seděl se svou manželkou u hlavního stolu. „Brian mě všem představoval jako svého pokrevního bratra. Lidé se rozhlíželi kolem a říkali si: ‚Něco tady nesedí.‘ Ale Brianovi to bylo jedno,“ směje se Praimnath. Pak dodává: „Je to velký bratr, kterého jsem nikdy neměl.“
Oba muži svůj příběh během let vyprávěli nesčetněkrát. Clark odhaduje, že jich mohlo být možná i dvanáct set. „Lidé mi říkají ‚ten chlap z 11. září‘. Mně to nevadí. Nemám pocit, že se opakuji. Je to jako sundávat ze sebe těžké břemeno. Jako kdybych si slzami omýval duši,“ popisuje Praimnath.
Dnes je Clarkovi 79 let, Praimnathovi o deset méně. A oba svůj příběh vyprávějí dál. „Nemusím už děti učit historii. Tu mají v učebnicích. Ale v učebnicích není ta emocionální realita. Není tam optimismus a vědomí, že život pokračuje navzdory strašnému zlu.“
Jedním z mála předmětů, který z jejich dramatického útěku zůstal, je obyčejná baterka. Právě ta, kterou Clark použil při hledání Praimnatha a později při sestupu po schodech. O rok později ji Clark svému zachráněnému „bratrovi“ daroval jako památku. Dnes symbolizuje jejich cestu ze zkázy do života.
VIDEO: Spotlight News - Miroslav Mareš.
Zdroje: The Guardian, 911 Memorial, Tunnel to Towers Foundation, American Veterans Center
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Musk je znovu bilionářem. Jeho majetek vzrostl o 65 miliard dolarů
Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).
Předpověď počasí: Babí léto se loučí. Meteorologové upřesnili, kdy a kde zaprší
Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Francie kvůli protestům uvolní část výuky. Studenti budou debatovat se školami
Střední školy ve Francii zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují demokratické debatě se studenty. V úterý odpoledne to při interpelacích oznámil premiér Sébastien Lecornu. Ten také ostře kritizoval násilnosti, které doprovází studentské protesty v posledních dnech.
Potrat je dnes svátost modernity. Dvě třetiny lidských práv jsou nároky, říká advokát Kříž
„Lidská práva nejsou gender. Pod názvem lidská práva se dnes prodává stále více politických nebo sociálních nároků,“ tvrdí v podcastu Střelnice advokát a nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž. Čelíme podle něj nebezpečné inflaci lidských práv, která spíše než ke svobodě vede k omezování veřejné debaty.
Slovensko se s poctami rozloučilo s učitelkou, která nepřežila útok na škole
Se státními poctami se v úterý Slovensko rozloučilo s učitelkou, která před týdnem nepřežila útok nožem na základní škole. Smutečního obřadu ve Staškově na severu země se zúčastnili nejen příbuzní 61leté oběti, ale také například její kolegové, dále ministři, generální prokurátor a věnec přinesli členové čestné stráže slovenského prezidenta. Uvedla to slovenská média.