reklama
 
 

Lektor: Nechte lidi pracovat doma, prospěje to firmě i státu

27. 6. 2015
Stále žádanější home office umožňuje pracovat při dětech i se starými rodiči na "vejminku" a nepřetrhávat pouta k rodné obci.
Doporučujeme

Praha - Kdo pracuje z domova, bývá automaticky podezříván, že se ulívá a nic neudělá, navzdory zjištěním, že ve firmách věnují zaměstnanci až tři hodiny denně osobním záležitostem. Firmy teď připouštějí, že starý model práce je sice zaběhnutý, avšak neefektivní.

"Dnešní mladí lidé do třiceti let chtějí reálnou práci s reálnými výsledky, chtějí pracovat v tom, v čem jsou dobří, a ne to nastavovat nějakou pseudoprací. Když jim to firma neumožní, odcházejí,“ líčí změny v přístupu k práci Michal Martoch, konzultant a lektor pro práci a vzdělávání na dálku.

Výhody a nevýhody práce na dálku

Výhody a nevýhody práce na dálku

VÝHODY:

  • úspory nákladů pro všechny
  • flexibilita pracovníků pro práci kdykoliv podle potřeby
  • možnost získat odborníky odkudkoliv
  • nižší fluktuace a nemocnost
  • zvýšení produktivity i při práci v kanceláři
  • vyšší angažovanost pracovníků
  • vyšší zisk

NEVÝHODY:

  • nemožnost vykonávat určité práce
  • riziko nízké pracovní morálky
  • nízká výkonnost při nevyhovujících pracovních podmínkách
  • nutná znalost technologií
  • nutná znalost nových metod řízení na dálku

Zdroj: www.pracenadalku.cz

Práce z domova a reálné výsledky

Mladí zaměstnanci netouží ani tak po vyšším platu, ani po benefitech jako služební mobil, stravenky či delší dovolená, nýbrž po flexibilní práci. Na inzeráty, které ji slibují, se hlásí čtyřikrát více uchazečů.

"Až čtyřicet procent mladých lidí do třiceti let dává přednost flexibilitě před vyšším platem. Znáte někoho z kategorie 50 plus, kdo by si úmyslně snížil plat, aby mohl pracovat z domova? Já neznám ani jednoho," říká Michal Martoch.

V Česku ještě stále převládá nedůvěra k práci z domova, manažeři se obávají, že když nejsou zaměstnavatelé pod přímým dohledem, budou se flinkat. U firem, které vykazují reálné výsledky, záleží na objemu odevzdané práce, a obavy jsou tedy bezpředmětné.

"Navíc je zjištěno, že průměrný zaměstnanec v kanceláři věnuje dvě až tři hodiny osobním věcem – e-mailům, zařizování, osobním hovorům. Zatímco když umožníte svým lidem flexibilitu, vědí, že si svoje věci mohou zařídit mnohem jednodušeji, a v pohodě se tak sedm až osm hodin věnují skutečné práci,“ upozorňuje lektor.

K tomu je ještě potřeba připočíst hodiny a hodiny bezvýsledných porad a mítinků, kterých je člověk pracující z domova ušetřen a může se v poklidu a soustavně věnovat svému úkolu. Když je opravdu potřeba něco vyřešit s ostatními, vše vyřeší videokonference. U nadnárodních firem se takto bez problémů domlouvají manažeři z nejrůznějších koutů světa.

Obecně platí, že systém velkých otevřených kanceláří (open space) se značně přeceňuje. Těžko se zde dá soustředit, rychle se tu šíří infekční choroby a prostředí nepřispívá kreativitě. A v podstatě se tu také odehrává práce na dálku.

"V těch velkých prostorách stejně za sebou lidé nechodí, ale píšou si přes skype či e-mail nebo si telefonují. Je úplně jedno, jestli si píšu s někým na druhé straně místnosti, o patro výš, nebo v jiném městě či státě," argumentuje  konzultant Michal Martoch.

Podle něj se také nedá v tomto prostředí v nehnuté poloze za počítačem něco kreativního vymyslet. "My máme sdílenou kancelář a velkou zahradu. Na zahrádku chodí třeba programátoři, kteří nemohou rozlousknout nějaký problém. Vyčistí si hlavu a napadnou je věci, že mají pak práce na týden."

Rozpad království?

Někteří šéfové mají navíc pocit, že když nejsou jejich podřízení pod přímým dohledem, nic nezvládnou. "Onehdy jsem četl pěkný citát: ’Jestli máte pocit, že pro dobrou práci potřebují vaši zaměstnanci dohled, tak nejste manažer, ale chůva. Když chcete naučit dítě chodit, také ho pořád nemůžete držet za ruku. Musíte ho pustit, ono si občas nabije, ale naučí se to. Manažeři si stěžují na neschopnost zaměstnance, ale mohou si za to sami, neboť jim nedali šanci naučit se zodpovědnosti a stále je vodí za ruku,“ vysvětluje Michal Martoch.

Upozorňuje ještě na jeden faktor, proč někteří šéfové odmítají home office. Jde prý o strach z "rozpadu království". Zjednodušeně řečeno "pan král" nechce, aby se mu rozprchli poddaní, neboť má pocit, že by neměl komu vládnout a ztratil by moc.

Vyhrávají pochopitelně "panovníci“, kteří nejsou takto krátkozrací. Když najedou na model práce z domova, otevírají se jim netušené možnosti. Mohou například za mnohem méně peněz zaměstnávat lidi z chudších regionů, kde jsou nižší životní náklady a velká míra nezaměstnanosti. Ušetří rovněž na provozních nákladech.

"Firmy už konečně začínají chápat, že je hloupost přetahovat si v Praze programátory, že mnohem snadnější je zabrousit třeba do Jeseníků nebo na Šumavu,“ konstatuje Martoch. Zde najdou spoustu kvalifikovaných lidí, kteří za méně peněz odvedou více práce s větším nasazením a ochotou, samozřejmě formou home officu.

Práci z domova brání jen nevhodné podmínky a lenost

V Nizozemí platí zákon, podle něhož může ten, kdo má doma srovnatelné podmínky s pracovištěm, pracovat z domova. V USA je homeworking běžný už desítky let.

Česko je v tomto ohledu mnohem konzervativnější, a to ke své vlastní škodě. Práce z domova totiž není výhodná jen pro zaměstnance a zaměstnavatele, ale i pro daný region či zemi – lidé se přestávají stěhovat do velkých měst, nevysídlují se okrajové oblasti, žije to i na vesnicích či v městských sídlištích, obyvatelé budují sousedské vztahy, žijí a pomáhají si v komunitách.

Z domova navíc mohou pracovat i ženy na mateřské, důchodci či zdravotně postižení. "Také nemusíme odkládat své děti do jeslí a staré rodiče do domova důchodců. A my muži pak nejsme jenom víkendovými tatínky," jmenuje další argumenty Michal Martoch.

Samozřejmě k práci na dálku je potřeba odpovídající zázemí, například vysokorychlostní internet, dobrý počítač, chytrý telefon, zpřístupnění firemních dat online či klidné místo na práci. Práce na dálku tedy není pro každého, a to i kvůli povaze. Někteří lidé zkrátka mají sklony k pasivitě a prokrastinaci a potřebují na sebe pomyslný bič, třeba kolegy a šéfa za svými zády.

"Flexi" forma práce má každopádně velkou budoucnost. "Je velkým předsudkem, že by z domova šla vykonávat jen práce na počítači. Z domova se dá pracovat i manuálně. Firmy už začínají chápat, že je pro ně levnější například soustružníkům jednou týdně rozvézt suroviny do domácích dílniček či garáží a za týden svézt na jedno místo hotové výrobky, než se o tyto lidi starat v továrně," uzavírá konzultant pro práci a vzdělávání na dálku Michal Martoch.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama