


Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.

„Malé objekty dopadají na Zemi neustále, těch se příliš neobáváme. A ani těch největších, protože víme, kde jsou,“ uvedla planetární obranná důstojnice v NASA Kelly Fastová na konferenci American Association for the Advancement of Science v americkém Phoenixu. „Kvůli čemu nemůžu v noci spát, jsou asteroidy, o nichž zatím nevíme.“ Znepokojují ji vesmírné kameny větší než 140 metrů - jsou dost malé, aby unikly pozorování, ale zároveň dost velké, aby způsobily zásadní škodu.
Odhady mluví o zhruba 25 tisících asteroidech větších než 140 metrů pohybujících se v blízkosti naší planety. Zatím ale známe polohu jen u 40 procent z nich. Pátrání po zbytku je podle Fastové běh na dlouhou trať i při využití nejmodernějších teleskopů, protože se pohybují spolu se Zemí po oběžné dráze kolem Slunce, což jim zabraňuje odrážet sluneční světlo.



Naději přinesl rok 2022, kdy NASA vyslala sondu DART, aby v historicky prvním testu úmyslně narazila do malého měsíce Dimorphos. Po cestě dlouhé téměř 11 milionů kilometrů zasáhla cíl rychlostí přibližně 23 tisíc kilometrů za hodinu a skutečně změnila jeho oběžnou dráhu.
NASA misi označila za úspěch a důkaz, že dráhu nebezpečného asteroidu lze teoreticky upravit. Podle vedoucí mise Nancy Chabotové z Univerzity Johnse Hopkinse je však realita méně optimistická.
„DART byla skvělá demonstrace, ale nemáme další takový připravený k okamžitému použití,“ upozornila. Navíc stále neznáme lokalitu zhruba poloviny asteroidů této velikosti. „Momentálně bychom neměli způsob, jak některý aktivně odklonit. Mohli bychom být připraveni, ale nevidím tomu odpovídající investice.“
Odkázala se na asteroid YR4 měřící zhruba 90 metrů, o kterém odborníci loni prohlásili, že s 3,2 procentní pravděpodobností v roce 2032 narazí do Země. Později tuto pravděpodobnost snížili na číslo blízké nule, takže nebylo nutné přijímat žádná obranná opatření.
„Kdyby se něco podobného jako YR4 řítilo k Zemi, v tuto chvíli bychom neměli žádný způsob, jak ho aktivně odklonit,“ dodala Chabotová.
Agentura proto plánuje v roce 2027 vypustit misi NEO Surveyor. Jejím cílem je během následující dekády odhalit nejméně 90 procent asteroidů větších než 140 metrů.
Samotné nalezení potenciální hrozby je však jen první krok. Bez stabilního financování a připravených obranných technologií zůstává Země podle odborníků vůči části kosmických rizik fakticky bez štítu. A právě tato nejistota podle nich představuje největší problém.
Zdroj: NASA



O víkendu uplynul měsíc od chvíle, kdy celý sportovní svět zatajil dech. Americká lyžařka Lindsey Vonnová má za sebou po pádu v olympijské sjezdu už pět operací nohy a fanouškům ukázala, jak se snaží vypořádat s omezenou mobilitou.



Kateřina Siniaková pokračuje na turnaji v Indian Wells ve skvělých výkonech. Česká tenistka vyřadila ve 3. kole obhájkyni titulu a světovou osmičku Mirru Andrejevovou z Ruska po setech 4:6, 7:6, 6:3. Snáze prošla do osmifinále Karolína Muchová, jež si poradila 6:0, 6:3 s Antonií Ružičovou z Chorvatska.



Každý není Antonín Panenka. Ouattara Dango z Brentfordu zkusil v rozstřelu osmifinále Anglického poháru proslulou penaltu českého génia, jenže gólman West Hamu Alphonse Areola zůstal stát a míč naprosto v poklidu ukryl do rukavic. A protože se střelci "Kanonýrů" včetně českého záložníka Tomáše Součka nemýlili, slaví jejich klub postup.



Severoatlantická aliance v pondělí zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Podle tiskových agentur NATO v Turecku tímto způsobem zasahovalo už podruhé během nynějšího válečného sporu. Írán podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana navzdory varování nadále podniká extrémně špatné a provokativní kroky, které ohrožují přátelské vztahy s Tureckem.



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.