Reklama
Reklama

„Kvůli tomuhle nemůžu spát.“ Vědkyně z NASA varuje před tisíci neviditelných ničitelů měst

Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.

Ilustrace zobrazuje sondu DART před nárazem do binárního systému asteroidů Didymos.
Ilustrace zobrazuje sondu DART před nárazem do binárního systému asteroidů Didymos.Foto: NASA/Johns Hopkins APL/Steve Gribben
Reklama

„Malé objekty dopadají na Zemi neustále, těch se příliš neobáváme. A ani těch největších, protože víme, kde jsou,“ uvedla planetární obranná důstojnice v NASA Kelly Fastová na konferenci American Association for the Advancement of Science v americkém Phoenixu. „Kvůli čemu nemůžu v noci spát, jsou asteroidy, o nichž zatím nevíme.“ Znepokojují ji vesmírné kameny větší než 140 metrů - jsou dost malé, aby unikly pozorování, ale zároveň dost velké, aby způsobily zásadní škodu.

Odhady mluví o zhruba 25 tisících asteroidech větších než 140 metrů pohybujících se v blízkosti naší planety. Zatím ale známe polohu jen u 40 procent z nich. Pátrání po zbytku je podle Fastové běh na dlouhou trať i při využití nejmodernějších teleskopů, protože se pohybují spolu se Zemí po oběžné dráze kolem Slunce, což jim zabraňuje odrážet sluneční světlo.

Související

DART: úspěšný experiment, nikoli hotová obrana

Naději přinesl rok 2022, kdy NASA vyslala sondu DART, aby v historicky prvním testu úmyslně narazila do malého měsíce Dimorphos. Po cestě dlouhé téměř 11 milionů kilometrů zasáhla cíl rychlostí přibližně 23 tisíc kilometrů za hodinu a skutečně změnila jeho oběžnou dráhu.

NASA misi označila za úspěch a důkaz, že dráhu nebezpečného asteroidu lze teoreticky upravit. Podle vedoucí mise Nancy Chabotové z Univerzity Johnse Hopkinse je však realita méně optimistická.

Reklama
Reklama

„DART byla skvělá demonstrace, ale nemáme další takový připravený k okamžitému použití,“ upozornila. Navíc stále neznáme lokalitu zhruba poloviny asteroidů této velikosti. „Momentálně bychom neměli způsob, jak některý aktivně odklonit. Mohli bychom být připraveni, ale nevidím tomu odpovídající investice.“

Odkázala se na asteroid YR4 měřící zhruba 90 metrů, o kterém odborníci loni prohlásili, že s 3,2 procentní pravděpodobností v roce 2032 narazí do Země. Později tuto pravděpodobnost snížili na číslo blízké nule, takže nebylo nutné přijímat žádná obranná opatření.

„Kdyby se něco podobného jako YR4 řítilo k Zemi, v tuto chvíli bychom neměli žádný způsob, jak ho aktivně odklonit,“ dodala Chabotová.

Nový teleskop má najít většinu hrozeb

Agentura proto plánuje v roce 2027 vypustit misi NEO Surveyor. Jejím cílem je během následující dekády odhalit nejméně 90 procent asteroidů větších než 140 metrů.

Reklama
Reklama

Samotné nalezení potenciální hrozby je však jen první krok. Bez stabilního financování a připravených obranných technologií zůstává Země podle odborníků vůči části kosmických rizik fakticky bez štítu. A právě tato nejistota podle nich představuje největší problém.

VIDEO: Podívejte se, jak NASA vybírala lokalitu pro odběr vzorků z asteroidu Bennu

Zdroj: NASA

Reklama
Reklama
Reklama