


Plody stromů a keřů kolem nás potkáváme na každém kroku - v parku, v lese i na vlastní zahradě. Některé bezpečně poznáme, jiné nám ale možná zamotají hlavu. Vyzkoušejte si, jak dobře se orientujete ve světě přírody, a zkuste určit dřeviny jen podle jejich plodů. Získáte plný počet, nebo vás některé překvapí?
Stromy a keře nejsou jen nenápadnou kulisou naší krajiny - jejich plody hrají zásadní roli v koloběhu života. Právě v nich se ukrývají semena, díky nimž se rostliny šíří dál a osidlují nová místa. Příroda přitom vymyslela celou řadu důmyslných strategií: některé plody jsou lehké a snadno je unese vítr, jiné lákají svou chutí zvířata, která semena roznesou do širokého okolí. A někdy plody dokonce samy „explodují“ a vystřelí semena do okolí.
Kromě své funkce jsou ale plody často i tím nejviditelnějším a nejzajímavějším znakem, podle kterého stromy a keře poznáváme. Některé sbíráme a jíme, jiné obdivujeme pro jejich barvu či tvar. Právě na ně se zaměřuje i tento kvíz - vyzkoušíte si, jak dobře dokážete rozpoznat dřeviny podle jejich plodů a jak pozorně vnímáte přírodu kolem sebe.
Zdroje: Pražská příroda, Dendrologie online, ÚKZÚZ









Zástupci ODS, Pirátů a TOP 09 uvedli, že by vláda neměla blokovat účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Podle nich by Pavel měl Česko reprezentovat. Vyplývá to z jejich vyjádření k dnešní ranní schůzce hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Vláda dlouhodobě odmítá v české delegaci Pavla, ten však nadále zamýšlí se summitu zúčastnit.



Klíčová schůzka měla rozhodnout o cestě prezidenta Petra Pavla na summit NATO do Ankary i o dalším vývoji sporu mezi Hradem a vládou. Po pátečním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) je ale jasné, že je vše při starém. Prezident dál trvá na cestě na summit, premiér nesouhlasí. A zatímco Pavel po jednání předstoupil před novináře, Babiš odešel zadním vchodem.



Nebezpečný hantavirus Andes, který se objevil na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, podle virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity v Praze pravděpodobně pochází z oblasti Ohňové země nebo přilehlé Patagonie. Virus si zatím vyžádal tři oběti a okolnosti jeho šíření nyní zkoumají epidemiologové.



Klíště nesnáší vedro, miluje vlhkost a na oběť si počká i v nízkém trávníku před domem. V květnu jeho aktivita vrcholí a Česko potvrzuje pověst evropského ohniska encefalitidy. Jsme na tom dokonce tak špatně, že turisté z Brazílie dostávají při cestě k nám varování, aby se nechali očkovat. Proč nám rekordní zájem o vakcíny nepomáhá a co vyčíst z „klíšťového radaru“ dřív, než vyjdete ven?



Delegáti kongresu Světového novinářského fóra (IFJ) jednomyslně odsoudili vládní návrh na financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu.