Praha - Pražský Albertov skrývá skvosty a středoevropské unikáty. Již přes sto let tu ve stále stejných prostorách Přírodovědecké fakulty sídlí Mapová sbírka. Svým rozsahem i obsahem je unikátní univerzitní sbírkou v celé střední Evropě.
Podobné sbírky se nacházejí až v Paříži nebo v Oslu.
Najdeme tu kolem 130 tisíc map, 2000 atlasů a 80 globů. Přibližně polovinu této sbírky tvoří staré tisky. Nejstarší datovaná díla pocházejí z 16. století, nachází se tu také cenné globy. Ten nejstarší pochází z roku 1599.
"Objevili jsme ho ve škole, byl v děsném stavu, žáci ho zřejmě používali jako míč. Škole jsme zakoupili nový glóbus, měli velkou radost, že budou mít novou pomůcku a ne něco divného, prokopnutého. Glóbus jsme restaurovali a opatřili mu i repliku renesančních nožiček," vypráví ředitelka Mapové sbírky Eva Novotná.
Z bezedného archivu vytahuje další unikát, mapu českých poutníků ze 16. století. I laické oko na první pohled zaujme, že zatímco Krkonoše se tu rozkládají na samotném jihu, Krumlov, Budějovice, Třeboň najdeme na severu.
"Podle této mapy šli čeští poutníci do Říma. K orientaci používali sluneční hodinky se slunečním kompasem, takže aby si nestínili, připravili jim tu mapu orientovanou opačně," vysvětluje ředitelka.
V bílých rukavičkách přináší v malé ozdobné krabičce další vzácnost, Cellův nafukovací papírový glóbus z roku 1831. Krabička obsahuje i měch, jenž do něj hustí vzduch. "Když se nafoukne, neobejmou ho ani dva lidé. Čas od času se musí vyspravit, nafukujeme ho jen při mimořádných příležitostech, třeba když tu máme nějakou vzácnou návštěvu," popisuje Novotná.
Čechy jistě potěší, že na reprodukci velmi zestručnělé kruhové mapy světa z první poloviny 13. století Angličana Gervasia z Tilbury najdeme i město Praga.
"Tato středověká mapa vůbec nesledovalo to, jestli je svět vyobrazen geograficky správně. Reprezentovala spíše tehdejší vidění světa. Mapa je ve formě kruhu, ve středu je nebeský Jeruzalém, nahoře Kristus. Najdeme tu také celou řadu zvláštních stvoření, o nichž lidí věřili, že se potulují po světě," líčí ředitelka Mapové sbírky a hrdě ukazuje malý rámeček s Prahou.
Na dotaz, odkud středověcí kartografové čerpali, Novotná říká: "Největší dodavatelé informací a sběratelé byli cestovatelé a kupci. A významný zdrojem byly samozřejmě válečné výpravy, bohužel," uzavírá.
Prostory Mapové sbírky čeká v pondělí 11. ledna velká slavnost. Přírodovědecká fakulta si totiž připomene 150. výročí narození profesora Václava Švambery, jenž sem roku 1913 přestěhoval a dále rozvíjel mapovou sbírku a geografický ústav.
