Aktuálně.cz: Dá se říct, že Křížem krážem republikou, čtyřiadvacetihodinová soutěž na železnici, je jakési neoficiální mistrovství ČR v jízdě vlakem?
Michael Cestr: Ano, mistrovství v jízdě vlakem je vhodnou charakteristikou naší soutěže - tedy alespoň pro část účastníků. Akce se účastní velké množství týmů a najdou se mezi nimi jak dostihoví závodníci, kteří bojují o každý kilometr a bod, tak pohodáři, například rodiny s dětmi, kteří cestují jen tak pro radost. Obě skupiny účastníků si chtějí akci co nejvíce užít a pro obě je to trochu jiný zážitek.
A.cz: Podle pravidel vyhrává družstvo, které získá nejvíce bodů, ovšem nejen za ujeté kilometry, ale i za úkoly a bonusové akce. Co se tedy vyplatí víc? Hltat kilometry, či se spíše soustředit na bonusy?
Křížem krážem republikou
Jedná se o 24 hodin non-stop cestování vlakem. Akce je určena pro až pětičlenné týmy z řad skautů i veřejnosti (od 0 do 100 let). Vyhrává tým, který za celý den získá nejvíce bodů. Body tým může získat za jízdu, za bonusové stanice a soutěžní úkoly. Každý tým musí navštívit libovolnou kulturní památku či turistický objekt. Celý tým cestuje na Skupinovou víkendovou jízdenku (SONE+) za 650 Kč. Pořadatelem akce je skautský oddíl Krnovská Trojka. Hlavním partnerem akce jsou České dráhy.
Zdroj: http://krizemkrazem.4fan.cz
Každý tým si volí vlastní strategii. V zásadě je však nutné najít tu správnou rovnováhu mezi pouhým "hltáním" kilometrů a sbíráním bonusových bodů. Jednoduše řečeno: tým, který bude pouze sbírat kilometry, má jen velmi malou šanci na výhru - a platí to i opačně. Pečlivé naplánování trasy může týmu zabrat mnoho hodin - každý tým si klade otázky: Vyplatí se pokračovat po hlavní trati, anebo raději odbočíme na lokálku a nasbíráme 100 bodů za bonusovou stanici? S rozhodováním zatočí ještě pravidlo, že druhé projetí stejné trati se počítá jen za 50 procent kilometrů.
A.cz: Jaké bonusové úkoly se cestou plní?
Účastníci mohou splnit celkem čtrnáct soutěžních úkolů. Některé lze splnit samotnou jízdou - například, pokud tým projede územím deseti krajů nebo když se sveze některou z moderních jednotek Českých drah, jako je třeba railjet. Další úkoly tým může splnit, když se vyfotografuje s dalšími dvěma týmy, s průvodčím nebo parní lokomotivou. Cenné body tým získá i za návštěvu kulturních míst, zaslání pohledu pořadatelům anebo za natočení zpěvu cestovatelské písně. Jsou to drobné úkoly, ale právě ony často rozhodují o celkovém vítězství týmu.
A.cz: Jak zkontrolujete, že týmy byly tam, co napsaly, a navštívily to, co tvrdí, že navštívily? Jaké jsou důkazy a jak moc záleží na fair play?
Každý tým po celý den vyplňuje cestovní formulář - musí tam zaznamenat přesné odjezdy, příjezdy a čísla vlaků, každý přestup i návštěvy kulturních míst. Návštěvu kulturních míst tým dokládá zakoupenými vstupenkami. Splnění soutěžních úkolů tým dokazuje pořízenými fotografiemi. Fair play je však pro naši akci zcela zásadním pravidlem. Za osm ročníků akce jsme se ale nesetkali s větším problémem.
A.cz: Jak moc je soutěž o improvizaci? Má vůbec cenu program pečlivě plánovat, když pak třeba hned první, druhý vlak má zpoždění a nestíhají se přípoje?
Pečlivé naplánování trasy je pro úspěšné zvládnutí akce zcela zásadní - vymyslet dobrou trasu, tedy nakombinovat co největší kilometrický výkon s návštěvou co nejvíce bonusových stanic, dá opravdu zabrat. Improvizace však přichází ve chvíli, kdy ujede klíčový přípoj.
Pak je nutné přeorganizovat celou trasu doslova za běhu - když odjíždí jeden vlak za druhým, na velké rozmýšlení není čas. Také se může stát, že kvůli zpoždění pár minut tým nestihne navštívit naplánovanou bonusovou stanici a tím se ve výsledném hodnocení propadne třeba o dvacet příček. V soutěži tak hraje roli jak pečlivé plánování, tak schopnost improvizovat.
A.cz: Mají soutěžící nějaké úlevy od partnera akce, Českých drah? Nižší jízdné, čekání přípoje...
Soutěžící cestují na skupinovou víkendovou jízdenku, tedy na běžnou jízdenku Českých drah. Akce se však každoročně koná na Den železnice, kdy tato jízdenka platí pro pět osob bez ohledu na věk. Právo na vyčkání přípojů ani další výhody soutěžící nemají, vždy záleží na ochotě průvodčích a dispečerů. Vlaky, které dle jízdního řádu "nečekají na žádné přípoje" však nepočkají ani v případě, když chce přestoupit sto účastníků - přes to zkrátka "nejede vlak".
A.cz: Co je trasa závodu a co start a cíl? Je něco z toho pro všechny týmy společné, nebo má každý svůj start, trasu a cíl, jakou si naplánuje?
Každý tým startuje z libovolné železniční stanice na území České republiky a odtud si volí vlastní trasu. Cílem je stanice, která je od té startovní vzdálená maximálně 100 kilometrů po železnici. Nejčastěji týmy startují z velkých měst a důležitých železničních uzlů, tedy například z Prahy, Pardubic či Břeclavi, odkud po půlnoci vyráží dálkové noční vlaky. Společná jízda týmů v těchto vlacích se řadí mezi největší zážitky celé akce.
A.cz: Akce je hlavně o cestování vlakem, ale může být i fyzicky náročná?
Fyzickou náročnost si volí každý tým sám. Pokud se tým rozhodne navštívit památku UNESCO či národní přírodní rezervaci, což jsou jedny z bonusových úkolů, a nemá mnoho času, protože mu jede další vlak, znamená to pro něj běžecký výkon Usaina Bolta. Takto vznikají zážitky typu "Byli jsme dvacet minut v Brně a z toho jsme patnáct minut běželi." Mnohým týmům však toto fyzické vypětí za dvacet bodů stojí.
A.cz: A jak je to na této akci s adrenalinem? Bývá vlakový závod i adrenalinový zážitek?
Stačí si naplánovat minutové přestupy z osobních vlaků do expresů a o adrenalin je hned postaráno. Je to ten případ, když přijíždíte do stanice a u vašeho přípoje, který záměrně jede z toho nejvzdálenějšího nástupiště, už hlásí "ukončete nástup, vlak je připraven k odjezdu". Tato situace například nastala, když se letos tým snažil dostat do bonusové stanice Malé Svatoňovice, kde měl za úkol se vyfotit před stanicí a ještě přeskočit na protijedoucí vlak, který byl posledním spojem v ten den. Pro takové přestupy však průvodčí nemá mnoho pochopení. Nakonec to dopadlo tak, že tým musel na dotyčný vlak přestoupit již v Červeném Kostelci, jen pár kilometrů před bonusovou stanicí - přišel tedy o 100 bodů, ale je to lepší řešení, než strávit noc na opuštěné zastávce.
A.cz: Jak je váš projekt Křížem krážem republikou populární?
Popularita akce stále roste. Prvního ročníku se zúčastnilo čtyřicet týmů, v loňském roce jsme poprvé překonali hranici sta týmů, letos se jich přihlásilo jen o něco méně. Klasický tým má tři až pět členů, někdy se však pod jedním jménem zaregistruje i dvacetičlenný tým.
A.cz: Co spolu s dalšími organizátory chystáte za změny a vylepšení v příštích ročnících?
Pro příští ročník bychom rádi převedli papírový cestovní formulář do digitální podoby, aby jej mohly týmy vyplňovat na své cestě i na tabletu či mobilu, týmy se dočkají také nových soutěžních úkolů. Rádi bychom v budoucnu rozšířili hrací území do polského a německého příhraničí, případně na Slovensko - to však bude záležet především na ochotě a přístupu zahraničních partnerů.
