reklama
 
 

Češi zaujali svět tyčinkami ze cvrčků. Když z toho nelezou křidélka, lidé se neštítí, říkají

13. 9. 2016
Dva mladí Češi Radek Hušek a Daniel Vach přišli s nápadem, který zní trochu šíleně. Rozhodli se vyrábět proteinové a energy tyčinky z hmyzu. Do týmu přibrali zkušeného "hmyzího" kuchaře Petra Ocknechta a na crowdfundingovém webu Kickstarter vybrali za dva týdny 10 tisíc eur. "Máme zjištěno, že se lidé celého hmyzu stále štítí. Proto jsme pracovali na tom, aby se jednalo opravdu o jemně namletou mouku bez jakýchkoliv zbytků, křidélek a podobně, popisuje jeden ze dvou zakladatelů Radek Hušek. Dodává, že cvrčka nemají v logu na obale, protože ani tam ho lidé nechtějí vidět.

Hmyz jedí po celém světě miliardy lidí. Zatímco západní Evropa už začala experimentovat s pochoutkami ze cvrčků, sarančat, švábů či moučných červů, Češi se ještě stále štítili dát do úst něco, co má hlavičku, křidélka a nožičky. Navzdory tomu, že hmyz je vysoce výživný a zdravý.

Dilema nyní rozlouskli tři Češi – Radek Hušek s Danielem Vachem a odborník na entomofágii, tedy pokrmy z hmyzu, Petr Ocknecht. Navrhli recept na tyčinky ze cvrččí mouky. Hmyz nepřipomínají a jsou zdravé. Jejich nápad zabral okamžitě. Za 16 dní vybrali na webu Kickstarter 10 tisíc eur. 

"Měli jsme zajímavý nápad a pečlivou přípravu, lidem se projekt líbí, jedná se o myšlenku, se kterou se ztotožňují – udržitelný rozvoj, životní styl, zdraví, to je vše, co teď v lidech rezonuje. Možná jsme si měli nastavit ještě vyšší cíl," říká jeden ze spoluzakladatelů firmy SENS Radek Hušek.

Vytvořili recept na proteinové tyčinky s tmavou čokoládou a sezamem, s arašídovým máslem a skořicí, v jedné je 145 cvrčků, a na energy tyčinky s kombinací tmavá čokoláda, pomeranč a kokos, ananas. Ta je z 55 cvrčků. Vyrobili několik vzorků a poslali je do Evropy food blogerům. Vyšlo asi padesát blogových článků, vesměs pozitivních. Nyní ještě sbírají peníze, aby dostali tyčinky do produkce.

Čeští výrobci cvrččích tyčinek si nechali udělat výzkum, jak se lidé budou na jejich výrobek dívat. Zjistili, že se cvrčky se musí velmi opatrně.

"Lidé se celého hmyzu stále štítí. Proto jsme pracovali na tom, aby se jednalo opravdu o jemně namletou mouku bez jakýchkoliv zbytků, křidélek a podobně, popisuje Radek Hušek a dodává, že cvrčka ani nemají v logu na obale, protože jak výzkum ukázal, ani tam ho lidé nechtějí vidět. "Stále tu funguje tzv. 'fuj faktor', takže uvádíme pouze 'cvrččí mouka', 'cvrččí proteiny'," dodává.

Jíst hmyz je humánní a ekologické

Kolem potravin z hmyzu panuje stále trochu nedůvěra a psychická bariéra. "Zhruba dvě miliardy lidí na světě jedí hmyz každý den jako součást jejich tradiční stravy. Naopak pouze Evropa a Severní Amerika tvoří výjimku, že doposud tuto položku ve svém jídelníčku opomíjela."

Na dotaz, proč si Češi vybrali do tyčinek právě cvrčky, firma zmiňuje nejen ideální složení (vysoká dávka proteinů, méně tuků, velký zdroj vitamínu B12), ale také humánnost jejich zabíjení.

"Cvrčci mají jednoduchou centrální nervovou soustavu, a proto je skoro nemožné, aby cítili bolest. Cvrčci jsou chováni ve volném výběhu s dostatkem prostoru. Před zpracováním jsou cvrčci ochlazeni, což napodobuje přirozený proces hibernace neboli spánku," popisují výrobci.

Podstatnou výhodou hmyzích pokrmů je i šetrnost. Hmyzí protein je stejně kvalitní jako hovězí, a přitom je jeho výroba méně ekonomicky a ekologicky náročná. Pro produkci cvrččího proteinu je zapotřebí dvanáctkrát méně krmiva, šestnáctkrát méně hospodářské plochy a dvacet tisíckrát méně vody než pro výrobu stejného množství proteinu hovězího.

Známá jsou také slova kuchaře a průkopníka entomofágie Petra Ocknechta, že stačí jedna hrst hmyzu na to, aby lidské tělo fungovalo celý den.

Firma necílí jen na český trh, v západní Evropě jsou totiž zákazníci pojídání hmyzu podstatně otevřenější. Svými produkty míří hlavně do Německa, Nizozemí a Velké Británie. Ostatně oba Češi vybudovali dle svých slov evropskou firmu s mnoha národnostmi. Vyrábět se ale bude v Česku.

Rozvoj entomofágie dnes zpomaluje i komplikovaná evropská legislativa, která od října 2015 hmyz považuje za tzv. novou potravinu, která musí být schválena úřadem. EU konkrétní pravidla pro regulaci hmyzích potravin dosud nevydala. Některé vlády členských zemí tak zavádí své vlastní normy a entomofágie je regulována například v Nizozemí, Belgii, Francii a Velké Británii.

"Česká republika tomu zatím nejde moc naproti," říká Radek Hušek. V Holandsku najdete už i v supermarketech burgery z moučných červů. My jsme se proto jako firma museli zaregistrovat v Londýně, kde už hmyzí potraviny také normálně fungují v kamenných obchodech. Budeme fungovat jako online prodej do České republiky," vysvětluje.

České ministerstvo zemědělství hmyz pro potravinářské účely do určité míry toleruje. "Nevadí mu třeba hmyzí pokrmy na food festivalech nebo červovice, což je pálenka s červem. Vědí, že to dává smysl a že to za pár let stejně bude normální, takže přímo nejde proti těmto trendům," dodává Hušek.

"Superfood" budoucnosti. Cvrčci a larvy brouků se stávají součástí jídelníčku amerických restaurací. | Video: Asociated Press |  03:45

autor: Zuzana Hronová | 13. 9. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama